Luboš Palata: Slovenští Romové se dožívají 55 let. Méně než lidé mnohde v Africe

V romských osadách na Slovensku, kde žije velká část z víc než 400 tisíc
slovenských Romů, je životní standard na úrovni chudých zemí rozvojového světa.
Tomu odpovídá i průměrný věk dožití romské populace, který je na úrovni situace
většinové populace před desítkami let. Pokud máte tu smůlu a narodíte se v
romské osadě na Slovensku, čeká vás nejen chudoba, problém se získáním vzdělání
a práce, ale nemáte ani příliš velkou šanci, že byste se dožili šedesáti let a
nějakého důchodu. Na serveru iDnes.cz

o tom píše novinář Luboš Palata.

Jak uvádí slovenský server Romovia.sme.sk, je na základě průzkumu slovenských
demografů situace v romských osadách tak špatná, že je tam průměrný věk dožití o
patnáct let kratší, než je průměrný věk dožití na Slovensku.

Nižší věk dožití Romů není specificky slovenský problém, oproti běžné
populaci žijí kratší dobu v celé Evropě. Oproti průměrné populaci se zde
dožívají asi o deset let nižšího věku. Na neúnosně špatnou situaci Romů v nových
členských státech poukázala už před časem i Evropská komise.

Zatímco průměrný občan Slovenska se dožívá v případě mužské populace
sedmdesáti let, v případě žen téměř sedmdesáti pěti, v případě Romů z několika
stovek segregovaných osad to je pouze 55 let v případě mužů a necelých šedesáti
let u žen. Slovenští Romové jsou tak na úrovni chudých afrických zemí, dožívají
se kratšího průměrného věku než například obyvatelé Konga.

Vysoká kojenecká úmrtnost mezi romskou populací a nízký věk dožití je jedním
z faktorů, který snižuje odborníky předpokládaný rychlý populační růst romské
menšiny na Slovensku.

I tak by však do roku 2030 měl počet Romů na Slovensku podle Šprocha vzrůst
na 500 až 640 tisíc a měli by být nejpočetnější menšinou, když by za sebou
nechali i slovenské Maďary. Nárůst by byl ještě rychlejší, kdyby nežila tak
velká část Romů v neúnosných sociálních podmínkách.