Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Maďaři dopadli nacistického zločince Csatáryho

18. července 2012
Čtení na 3 minuty

Maďarský nacistický zločinec László Csatáry byl v Maďarsku dopaden. Dnes to podle agentury AP oznámila maďarská prokuratura. Bydliště sedmadevadesátiletého Csatáryho, který je vysoko na seznamu deseti hledaných nacistických zločinců Centra Simona Wiesenthala, tento měsíc objevili novináři britského listu The Sun, následně utekl.

Detektivové Csatáryho po zadržení vyslechli a poté ho umístili do domácího vězení. Maďarský rozhlas podle APA uvedl, že již byl podán podnět k jeho převozu do vyšetřovací vazby. Prokuratura chce svolat do hodiny tiskovou konferenci.

Csatáryho zmizení vyvolalo vlnu kritiky, která Maďarsku vytkla liknavost v přístupu ke stíhání zločinů, které byly spáchány během druhé světové války. Wiesenthalovo centrum mimo jiné v otevřeném dopise vyzvalo maďarského prezidenta Jánose Ádera, aby pomohl co nejrychleji přivést Csatáryho před spravedlnost.

Podle Wiesenthalova centra sehrál Csatáry klíčovou roli při deportaci asi 300 košických Židů na Ukrajinu, kde byli téměř všichni v létě 1941 zabiti. Na jaře 1944, kdy sloužil jako velitel maďarské policie v košickém ghettu, se podílel na deportaci více než 15.000 Židů do Osvětimi. V bývalém Československu dostal v roce 1948 za válečné zločiny trest smrti. 

Slovenská justice by se podle šéfa košické židovské náboženské obce Pavola Sitára mohla zabývat případem nacistického zločince Lászla Csatáryho. Nyní sedmadevadesátiletého Csatáryho soud v Košicích v roce 1948 v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti.
České ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že nemá informace, že by na
Csatáryho byl v Česku vydán zatykač.

"Je jasné, že je třeba ho postavit před soud a odsoudit ho, protože není možné vykonat trest smrti. Není ale jasné, jak se to udělá," řekl ČTK Sitár, který je také advokátem.

Ministerstvo spravedlnosti reagovalo, že zatím zjišťuje okolnosti případu. "I vzhledem k velkému časovému odstupu (od vynesení verdiktu) nedisponujeme potřebnými informacemi," řekla ČTK mluvčí ministerstva Jana Zlatohlávková.

Sitár soudí, že pravomoc rozhodnout v případu by měla patřit slovenským soudům. Překážkou by podle něj nemusela být ani skutečnost, že Košice byly za války součástí maďarského království. Upozornil ale, že nejprve bude potřebné vyřešit řadu otázek, včetně potvrzení státní příslušnosti Csatáryho.

V roce 1997 Csatáry přišel o kanadské občanství, které získal v roce 1955. Tamní úřady se o něj začaly zajímat kvůli tomu, že jim sdělil falešné údaje o své národnosti a neuvedl informace o své spolupráci s nacistickými okupanty. Kanadským úřadům tehdy pomáhala i košická prokuratura, která uvedla, že vyslýchala svědky, zda jsou ochotni předstoupit před kanadský soud.

Transporty židů z Košic do koncentračních táborů se uskutečnili v květnu a červnu 1944, po osvobození se podle dostupných údajů vrátilo jen několik stovek z nich. Svědkové uvedli, že Csatáry měl pověst krutého člověka. "Byl nemilosrdný a krutý, byl pánem života a smrti. Doslova a do písmena dělal všechno to, co Němci přikázali," řekla listu Pravda žena, která přežila pobyt v košickém ghettu a deportace. Jako příklad uvedla, že lidé měli dělat ohradu v cihelně, Csatáry jim ale nedal ani lopaty a řekl, že mají pracovat pouze rukama.

Deportacím židů z Košic se také věnovali historici Slovenské akademie věd. Historik Ján Hlavinka z Dokumentačního střediska holocaustu ČTK řekl, že neví o žádné studii, která by se zaměřovala na působení Csatáryho v Košicích.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon