Maďarský migrační úřad ustoupil od téměř dva týdny uplatňované kontroverzní praxe nechávat hladovět žadatele o azyl. S odvoláním na sdělení mluvčího maďarského helsinského výboru Andráse Léderera to ve čtvrtek napsala agentura DPA.
“Postiženým je už opět poskytována normální péče,” sdělil ve čtvrtek agentuře Léderer. Postiženými osobami byli žadatelé o azyl ve dvou takzvaných tranzitních zónách zřízených na jihu Maďarska bezprostředně u srbských hranic. Migrační úřad jim odmítal poskytovat potraviny s odvoláním na nové protiimigrační zákony.
V souvislosti s touto praxí se helsinský výbor v sedmi případech obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten migračnímu úřadu uložil, aby dotyčným lidem potraviny zajistil. Šlo o osoby, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, ale které se odvolaly proti své deportaci zpět do Srbska. Odepření potravin je podle obhájců lidských práv mělo přimět k odchodu do sousední země ještě před ukončením odvolacího řízení.
Tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa jsou jediná zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze opustit dveřmi jen přímo do Srbska.
Nový maďarský azylový zákon označuje Srbsko za takzvaný třetí bezpečný stát. Kdo z něj přijde, tomu musí být jeho žádost o azyl automaticky odmítnuta. Organizace hájící lidská práva, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a orgány Evropské unie tyto právní předpisy kritizují, protože jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
