romea - logo
7. prosince 2021 (úterý)
svátek má Ambrož

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: AfD ztrácí půdu pod nohama. Pozadí politické scény v Německu před volbami

2.3.2017 13:20
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění v Německu klesají volební preference populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). Jak je to v době, kdy populisté v celém světě bodují, možné? Například ve Francii nebo v Nizozemí už ve volebních preferencích vedou. Čím se liší Německo od ostatních zemí Evropské unie? Podívejme se na poslední vývoj a jeho příčiny.

Do podzimních voleb německého parlamentu je ještě daleko. Spousta faktorů, které by mohly silně ovlivnit jejich výsledek, je dnes neznámá anebo těžko předvídatelná. Silný dopad na ně například mohou mít parlamentní volby právě v Nizozemí (v polovině března) nebo ve Francii (koncem dubna), ale i ve z hlediska počtu obyvatelstva největší spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsku (v polovině května). Větší dopad na politickou situaci v Německu se ovšem čekal i od prezidentských voleb ve Spojených státech amerických. Jenže přestože vyhrál populistický kandidát, který se svou rétorikou i svými požadavky značně podobá německé AfD, ta z jeho vítězství prozatím nijak neprofitovala.

Jak se tedy dá vysvětlit aktuální propad volebních preferencí AfD? Za prvé nedokázala mobilizovat své voliče po předvánočním prvním „velkém“ teroristickém útoku islamisty v Berlíně. Sice hned po něm svolala demonstraci v hlavním městě, té se však zúčastnila jen hrstka lidí. Jak vládní strany, tak i demokratické opoziční strany se v dalších měsících zdržely pokusů o získání politických bodů z utrpení obětí útoku a jejich pozůstalých. Dokonce se zdá, že reakce vlády na něj, postupné transparentní zveřejňování všech významných informací z vyšetřování útoku daly veřejnosti jistotu, že německé bezpečnostní orgány udělaly vše, aby takovým útokům zabránily. V daném případě ovšem selhaly v posouzení míry nebezpečnosti jednoho uprchlíka, který i podle stávajících zákonů už dávno před útokem mohl byt zatčen a držen ve vyhošťovací vazbě.

Faktor jménem Schulz

Za druhé je tu nový faktor jménem Schulz. Německá sociálně-demokratická strana SPD se dlouho zdráhala rozhodnout o svém kandidátovi na post německého kancléře. Koncem ledna pak najednou dosavadní předseda strany Siegmar Gabriel oznámil, že končí jak v této funkci, tak i jako ministr hospodářství a převezme post ministra zahraničí po Franku-Walteru Steinmeierovi, od poloviny února novém spolkovém prezidentu Německa.

Jako nový předseda SPD i hlavní kandidát strany pro podzimní volby byl vzápětí zvolen Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu. Díky profesionálně připravené kampani získal přes noc image neokoukané tváře, symbolu výrazné změny německé politiky a „nové Evropy“. Svými populistickými výroky – jako například „Německo není spravedlivá země“ – by se mohl stát „evropským Trumpem“, ovšem s lidskou tváří. Časem ovšem jeho noví fanoušci stejně prokouknou, že se stejně jako stávající kancléřka Angela Merkelová celá léta zastal práv uprchlíků. A nyní se zastává zejména chudých nebo nezaměstnaných Němců, na které jeho strana celá léta zapomněla, stejně jak on sám - jako dlouholetý člen předsednictva strany.

Volební preference SPD se v průzkumech náhle výrazně a trvale vylepšily, chvílemi byla po dlouhých letech poprvé zase nejpopulárnější stranou v Německu. Schulze si v současně době dokonce přeje mnohem více Němců jako budoucího kancléře než Angelu Merkelovou. Stejně ale případná koalice stran SPD, Zelených a postkomunistické Die Linke (Levice) podle aktuálních průzkumů většinu poslaneckých mandátů v podzimních volbách nezíská.

Hlavní slabina Schulze spočívá v tom, že až na někdejší starostování v zapadlém městečku, nemá zkušenosti v domácí vyšší politice. V očích německých voličů je politikem EU par excellence, ta ale znovu může uspět jen se silným vedoucím tandemem Německo-Francie. Dokud je Francie slabá, Evropa zůstává symbolem selhání. Schulz v Evropském parlamentu hájil spolu se současnou německou kancléřkou setrvání Řecka v Evropské unii za tvrdých podmínek pro jeho ekonomické uzdravení. Podporoval masové přijetí uprchlíků i vydání eurobodů. V minulosti platil jako člen pravicového křídla sociální demokracie, a právě proto se často shodl s postoji Angely Merkelové. Ta je naopak v očích Němců garantem stability, politiky s rozvahou a prosazování německých zájmů kdekoliv na světě s přihlédnutím „starých“ evropských hodnot. Výraznou nevýhodou Merklové ovšem je, že zatímco ona vyhrává všechny volby, její strana prohrává postupně většinu voleb v jednotlivých spolkových zemích. Navíc je na rozdíl od Schulze okoukaná, těžko může lidem představit novou vizi. Možná ji však to, že ji lidé znají a věří, nakonec přece nahrává.

I negativní kampaní se dá dosáhnout volební úspěch

Dalším významným faktorem pro současné zhoršení perspektiv AfD jsou vnitrostranické spory. Björn Höcke, předseda durynské pobočky Afd, v lednu na konferenci Mladé alternativy, mládežnické organizace Afd, v Drážďanech například řekl: „Němci jsou jediným národem na světě, který si postavil pomník hanby do srdce svého hlavního města.“ Bezpochyby mluvil o památníku za nacismu zavražděným Židům. Přes ostrou kritiku i z vlastní strany celé týdny trval na svém. Až když se předsednictvo strany po zdlouhavém váhání rozhodlo zahájit proti němu řízení o jeho vyloučení ze strany, Höcke se nedávno za svůj výrok veřejně omluvil. Potvrdit rozhodnutí o jeho vyloučení ale musí ještě příslušný zemský i městský výbor tam, kde Höckého přijali jako člena. Pravděpodobně k jeho vyloučení nedojde. Jeho strana je ovšem vděčná za každou takovou kauzu, kterou se dostanou do hlavního zpravodajství celostátních médií, což je dosud součástí její strategie.

Strana Zelených ještě nedávno měla ambice se stát druhou nejsilnější stranou v Německu. Prozatím nemá silné téma, protože v otázce uprchlíků, výstupu z atomové anergie a podpory vývoje technologie alternativních energií celé roky podporovala silně ohroženou Merklovou. Což dávalo smysl do té doby, kdy CDU/CSU (koalice křesťansko-demokratické strany a křesťansko-sociální strany) spolu se Zelenými mohly společně dosáhnout většinu v parlamentu. Nové volební průzkumy právě tohle vylučují. A kde stojí postkomunistická strana Die Linke? Její nejviditelnější tvář Sarah Wagenknechtová se podobá ve svém populismu AfD. Podle ní pomoc uprchlíkům zhoršila situaci chudých nebo nezaměstnaných Němců. Navíc loví své hlasy spíše v levém spektru, kde jejím hlavním konkurentem je posilující SPD, proti které se může vymezovat jen extremně levicovou rétorikou. Zbývá dnes mimoparlamentní strana liberálních demokratů FDP, která shazuje vládu pro její politiku otevření hranic pro uprchlíky a prosazuje zlepšení vnitřní bezpečnosti. Přitom ale zároveň odmítá povolení sledování veřejnosti přes média, které by omezovalo právo na soukromí. Takže si protiřečí a bude mít problém překročit pětiprocentní limit pro opětovný vstup do parlamentu.

Vyhraje ten, kdo určí hlavní téma voleb ve svůj prospěch

Představitelé vládní strany dnes vylučují vzájemné osobní útoky během volebního boje. Nehodlají se vzájemně zničit. Na druhé straně uvítají silné vzájemné názorové střety, aby obsadily co největší mediální prostor a voliče motivovaly jít k volbám. Právě vláda velké koalice zpravidla posiluje mimoparlamentní opozice, v dnešním případě hlavně pozici strany AfD. Pokud se jim však podaří prosadit, aby hlavním tématem podzimních voleb byla sociální spravedlnost v oblastech platů, daní, podpory nezaměstnaných, a nikoliv vnitřní bezpečnost nebo uprchlíci, AfD bude nadále ztrácet půdu pod nohami. Za dalších deset let si ji třeba už nikdo ani pamatovat. Pokud strany dosavadní vládní koalice znovu získají většinu v parlamentu, Schulz s Merkelovou se bez problémů stanou novým vládním týmem. Otázkou pak bude jen to, kdo ho podle volebních výsledků bude vést. Jak už ale bylo řečeno, do parlamentních voleb v Německu se může stát ještě leccos.

PŘEHLED PRŮZKUMŮ

Institut Allensbach Emnid Forsa výzkumná skupina Volby GMS Infratest dimap INSA výsledek minulých voleb
datum zveřejnění 22.2.2017 25.2.2017 1.3.2017 17.2.2017 9.2.2017 23.2.2017 28.2.2017 22.9.2013
CDU/CSU 33% 32% 33% 34% 33% 31% 30,50% 41,50%
SPD 30,50% 32% 31% 30% 29% 32% 32% 25,70%
GRÜNE/ZELENÍ 8% 7% 8% 9% 9% 8% 6,50% 8,40%
FDP 7% 7% 7% 6% 6% 6% 7% 4,80%
DIE LINKE 8% 8% 7% 7% 8% 7% 8% 8,60%
AfD 8,50% 9% 9% 10% 11% 11% 11% 4,70%
Ostatní strany 5% 5% 5% 4% 4% 5% 5% 6,20%

Zdroj: www.wahlrecht.de/umfragen/

Přečteno: 1564x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Německo, Spojené státy americké, Francie, Nizozemí, Angela Merkel



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo