romea - logo
21. října 2021 (čtvrtek)
svátek má Brigita

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Moji rodiče, kteří přežili holocaust, by za vás byli rádi, řekl Romani Rose Merkelové, když mu blahopřála k jubileu

6.10.2016 11:29
Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů (FOTO: sintiundroma.de)
Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů (FOTO: sintiundroma.de)

Koncem září uspořádala Ústřední rada německých Sintů a Romů za podpory různých nadací a německé vlády v Berlíně oslavu sedmdesátin svého dlouholetého předsedy Romani Roseho). Na slavnostním obřadu promluvila mj. německá kancléřka Angela Merkelová z křestansko-demokratické strany CDU, osobně blahopřáli i Bodo Ramelow, ministerský předseda spolkové země Durynsko za stranu Die Linke, Claudia Roth, zelená vicepresidentka německého Bundestagu i Hartmut Koschik ze strany CSU, zmocněnec vlády pro národní menšiny. Celodenní akci doprovázeli významní romští hudebníci z celé Evropy, kupříkladu Roma und Sinti Philharmoniker pod vedením Riccarda Sahitiho.

Angelová Merkelová ve svém slavnostním projevu uvedla, že boj proti anticiganismu, antisemitismu a pravicovému extremismu je pro ni významným záměrem. „Za každým tím pojmem stojí myšlenky, slova a – bohužel příliš často – i činy opovrhující lidmi. A v Německu nacházejí ohlas v míře, která je děsivá. Pouze se zhnuseně obrátit zády by však bylo zcela chybné. Naopak, je potřeba mít oči otevřené a bedlivě se dívat. Nesmíme mlčet, když je třeba varovat. Musíme důsledně používat prostředky právního státu tam, kde je třeba stíhat to, co je z trestního hlediska relevantní. Především ale je třeba osvěty stejně jako předcházení a zabránění tomu, aby sémě rasistických a anticiganistických myšlenek vzklíčilo,“ uvedla kancléřka.

Později citovala přímo slova Romani Roseho: „Navenek je tento rasismus zaměřen proti naší menšině. Ve skutečnosti ale stojí proti naší demokracii a našim demokratickým hodnotám.“ K tomu pak dodala: „Děkuji Vám. Máte pravdu.“

Oslava sedmdesátin představitele německých Sintů a Romů Romani Roseho. (FOTO: Ústřední rada německých Sintů a Romů) 

Merkelová komentovala také uprchlické téma. „Jsou to mechanismy vymezování, vyloučení a odmítání všeho, co je zdánlivě cizí, které oslabují naši společenskou soudržnost, ba ji dokonce ohrožují, ano, a – i tohle tvrdí aktuální zpráva o stavu německé jednoty – koneckonců i negativně působí na hospodářský vývoj naše země.“

Romani Rose na kancléřčina slova reagoval oceněním její odvahy: „Moji rodiče, kteří přežili holocaust, by bývali rádi, kdyby tehdy v Evropě byla žena s vaší odvahou a vaší rovnou páteří. Vždy jste bránila hodnoty našeho státu s vědomím zkušeností německých dějin, a bránila jste je také v případě bezmocných lidí, kteří uprchli před terorem a válkou, a zůstali bez pomoci. Vím, že jste nechtěla přijmout 60 milionů lidí. Chtěla jste vyslat signál Evropské unii. Tehdy jste byla hodně sama. Přejeme si, aby se k vám přidalo více evropských kolegů.“

Milníky v životě Romani Roseho

Prarodiče Romani Roseho provozovali v tehdy německém Slezsku kočovný biograf. Společně s dalšími 11 příbuznými je později zavraždili nacisté v Osvětimi. Rose se narodil v roce 1946 v západoněmeckém Heidelbergu. Jeho otec Oskar se v roce 1943 vydal za tehdejším mnichovským kardinálem Michaelem Fauhaberem se žádostí o audienci, aby se ho pokusil přimět zabránit deportacím Romů do Osvětimi. Kardinál ho však nepřijal. Hned po konci války se Oskar Rose spolu se svým bratrem Vincenzem začali angažovat v otázce rovnoprávnosti Romů. V roce 1948 založili „Svaz a zájmové sdružení rasově pronásledovaných německých občanů nežidovské víry“.

Když viděli, že jejich nacističtí pronásledovatelé po válce nadále působili ve svých původních profesích a funkcích, podali v červenci 1948 trestní oznámení na Roberta Rittera, bývalého vedoucího nacistického „Rasově-hygienického výzkumného ústavu“ a další, kteří zorganizovali a prováděli ve třicátých letech průzkum a soupisy německých Romů. Fakt, že Ritter nebyl až do své smrti nikdy trestně stíhán, poznamenal Roseho i celou jeho generaci.

V roce 1952 se německá vláda dohodla se zástupci izraelské vlády na odškodnění přeživších židovských obětí nacismu. To samé zamítl německý nejvyšší soud v roce 1956 rozsudkem ve vztahu k romským obětem nacismu slovy: „Cikáni mají sklony ke kriminalitě a podvodným činnostem. Postrádají mravní pudy k respektu před cizím majetkem, jelikož jím jako primitivním pralidem je neomezená touha k okupaci vlastní“.

V roce 1979 byl Romani Rose zvolen předsedou „Svazu německých Sintů“. Když bavorský stát nadále vytrvale zamítal nahlížení do spisů policejní „Ústředny pro kočovníky“, která stále evidovala německé Romy plošně a jako identifikační znak uváděla například násilně vytetovaná čísla na ruce bývalých osvětimských vězňů, spoluorganizoval Rose za účasti přeživších obětí holocaustu hladovku v Památníku bývalého koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Tato akce podpořená například i americkým houslistou Yehudi Menuhinem a romským hercem původem z Ruska Yul Brynnerem si získala ohlas v celém světě. Podle Merkelové se právě tento moment stal „bodem zlomu“. V roce 1982 přijal tehdejší německý kancléř Helmut Schmidt delegaci německých Sintů a poprvé uznal zločiny nacistů spáchaných na Romech jako genocidu. I romské oběti nacismu se tak mohly hlásit o finanční odškodnění.

Pietní akt romským obětem nacismu v Památníku Dachau. (FOTO: Ústřední rada německých Sintů a Romů) 

V roce 1991 převzal Rose vedení nově zbudovaného „Dokumentačního střediska německých Sintůú a Romůu“ v Heidelbergu, ve kterém vznikla první stálá výstava o holocaustu Romů během éry nacismu. Loni otevřel pobočku v hlavním městě, kde se koncem září konala i oslava jeho narozenin. V roce 1997 byli Romové a Sintové poprvé uznánií německou vládou za národnostní menšinu. V roce 2001 otevřel Rose stálou výstavu o romském holocaustu ve státním muzeu Osvětim, která svým rozsahem a dokumentační hloubkou nemá dosud na světě obdobu. V roce 2012 německý spolkový president v Berlíně slavnostně odhalil nově vybudovaný Památník zavražděným Romům. Teprve letos se německý nejvyšší soud omluvil za zmíněný rozsudek z roku 1956.

Ke svému desetiletému boji za rovnoprávnost říká Romani Rose: „Romové dnes už nejsou jen poznámkou pod čárou“, a dodává: „jde o mladou generaci. I o společnou odpovědnost se poučit z dějin za účelem vybudovat demokratickou společnost". Ve vztahu k tomu, do jaké míry čelí i dnes Romové obrovským překážkám při svých snahách se začlenit do společnosti, se domnívá, že „tento rasismus je zaměřen navenek proti naší menšině. Ve skutečnosti ale stojí proti naší demokracii a naším demokratickým hodnotám“. Německý deník Süddeutsche Zeitung napsal k přiležitosti kulatých narozenin Roseho, že i jeho děsí teroristické útoky a dnes tak rozložený svět. „Jenže on přemýšlí dál: Jak budou populisté zneužívat tyto násilnosti? Roste na půdě strachu nový rasismus? Proto tak vehementně bojuje za soudržnost demokratické a otevřené společnosti.“

Přečteno: 1652x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romani Rose, Německo, Holocaust, Sintové, Angela Merkelová



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo