romea - logo
5. března 2021 (pátek)
svátek má Kazimír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Moji rodiče, kteří přežili holocaust, by za vás byli rádi, řekl Romani Rose Merkelové, když mu blahopřála k jubileu

6.10.2016 11:29
Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů (FOTO: sintiundroma.de)
Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů (FOTO: sintiundroma.de)

Koncem září uspořádala Ústřední rada německých Sintů a Romů za podpory různých nadací a německé vlády v Berlíně oslavu sedmdesátin svého dlouholetého předsedy Romani Roseho). Na slavnostním obřadu promluvila mj. německá kancléřka Angela Merkelová z křestansko-demokratické strany CDU, osobně blahopřáli i Bodo Ramelow, ministerský předseda spolkové země Durynsko za stranu Die Linke, Claudia Roth, zelená vicepresidentka německého Bundestagu i Hartmut Koschik ze strany CSU, zmocněnec vlády pro národní menšiny. Celodenní akci doprovázeli významní romští hudebníci z celé Evropy, kupříkladu Roma und Sinti Philharmoniker pod vedením Riccarda Sahitiho.

Angelová Merkelová ve svém slavnostním projevu uvedla, že boj proti anticiganismu, antisemitismu a pravicovému extremismu je pro ni významným záměrem. „Za každým tím pojmem stojí myšlenky, slova a – bohužel příliš často – i činy opovrhující lidmi. A v Německu nacházejí ohlas v míře, která je děsivá. Pouze se zhnuseně obrátit zády by však bylo zcela chybné. Naopak, je potřeba mít oči otevřené a bedlivě se dívat. Nesmíme mlčet, když je třeba varovat. Musíme důsledně používat prostředky právního státu tam, kde je třeba stíhat to, co je z trestního hlediska relevantní. Především ale je třeba osvěty stejně jako předcházení a zabránění tomu, aby sémě rasistických a anticiganistických myšlenek vzklíčilo,“ uvedla kancléřka.

Později citovala přímo slova Romani Roseho: „Navenek je tento rasismus zaměřen proti naší menšině. Ve skutečnosti ale stojí proti naší demokracii a našim demokratickým hodnotám.“ K tomu pak dodala: „Děkuji Vám. Máte pravdu.“

Oslava sedmdesátin představitele německých Sintů a Romů Romani Roseho. (FOTO: Ústřední rada německých Sintů a Romů) 

Merkelová komentovala také uprchlické téma. „Jsou to mechanismy vymezování, vyloučení a odmítání všeho, co je zdánlivě cizí, které oslabují naši společenskou soudržnost, ba ji dokonce ohrožují, ano, a – i tohle tvrdí aktuální zpráva o stavu německé jednoty – koneckonců i negativně působí na hospodářský vývoj naše země.“

Romani Rose na kancléřčina slova reagoval oceněním její odvahy: „Moji rodiče, kteří přežili holocaust, by bývali rádi, kdyby tehdy v Evropě byla žena s vaší odvahou a vaší rovnou páteří. Vždy jste bránila hodnoty našeho státu s vědomím zkušeností německých dějin, a bránila jste je také v případě bezmocných lidí, kteří uprchli před terorem a válkou, a zůstali bez pomoci. Vím, že jste nechtěla přijmout 60 milionů lidí. Chtěla jste vyslat signál Evropské unii. Tehdy jste byla hodně sama. Přejeme si, aby se k vám přidalo více evropských kolegů.“

Milníky v životě Romani Roseho

Prarodiče Romani Roseho provozovali v tehdy německém Slezsku kočovný biograf. Společně s dalšími 11 příbuznými je později zavraždili nacisté v Osvětimi. Rose se narodil v roce 1946 v západoněmeckém Heidelbergu. Jeho otec Oskar se v roce 1943 vydal za tehdejším mnichovským kardinálem Michaelem Fauhaberem se žádostí o audienci, aby se ho pokusil přimět zabránit deportacím Romů do Osvětimi. Kardinál ho však nepřijal. Hned po konci války se Oskar Rose spolu se svým bratrem Vincenzem začali angažovat v otázce rovnoprávnosti Romů. V roce 1948 založili „Svaz a zájmové sdružení rasově pronásledovaných německých občanů nežidovské víry“.

Když viděli, že jejich nacističtí pronásledovatelé po válce nadále působili ve svých původních profesích a funkcích, podali v červenci 1948 trestní oznámení na Roberta Rittera, bývalého vedoucího nacistického „Rasově-hygienického výzkumného ústavu“ a další, kteří zorganizovali a prováděli ve třicátých letech průzkum a soupisy německých Romů. Fakt, že Ritter nebyl až do své smrti nikdy trestně stíhán, poznamenal Roseho i celou jeho generaci.

V roce 1952 se německá vláda dohodla se zástupci izraelské vlády na odškodnění přeživších židovských obětí nacismu. To samé zamítl německý nejvyšší soud v roce 1956 rozsudkem ve vztahu k romským obětem nacismu slovy: „Cikáni mají sklony ke kriminalitě a podvodným činnostem. Postrádají mravní pudy k respektu před cizím majetkem, jelikož jím jako primitivním pralidem je neomezená touha k okupaci vlastní“.

V roce 1979 byl Romani Rose zvolen předsedou „Svazu německých Sintů“. Když bavorský stát nadále vytrvale zamítal nahlížení do spisů policejní „Ústředny pro kočovníky“, která stále evidovala německé Romy plošně a jako identifikační znak uváděla například násilně vytetovaná čísla na ruce bývalých osvětimských vězňů, spoluorganizoval Rose za účasti přeživších obětí holocaustu hladovku v Památníku bývalého koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Tato akce podpořená například i americkým houslistou Yehudi Menuhinem a romským hercem původem z Ruska Yul Brynnerem si získala ohlas v celém světě. Podle Merkelové se právě tento moment stal „bodem zlomu“. V roce 1982 přijal tehdejší německý kancléř Helmut Schmidt delegaci německých Sintů a poprvé uznal zločiny nacistů spáchaných na Romech jako genocidu. I romské oběti nacismu se tak mohly hlásit o finanční odškodnění.

Pietní akt romským obětem nacismu v Památníku Dachau. (FOTO: Ústřední rada německých Sintů a Romů) 

V roce 1991 převzal Rose vedení nově zbudovaného „Dokumentačního střediska německých Sintůú a Romůu“ v Heidelbergu, ve kterém vznikla první stálá výstava o holocaustu Romů během éry nacismu. Loni otevřel pobočku v hlavním městě, kde se koncem září konala i oslava jeho narozenin. V roce 1997 byli Romové a Sintové poprvé uznánií německou vládou za národnostní menšinu. V roce 2001 otevřel Rose stálou výstavu o romském holocaustu ve státním muzeu Osvětim, která svým rozsahem a dokumentační hloubkou nemá dosud na světě obdobu. V roce 2012 německý spolkový president v Berlíně slavnostně odhalil nově vybudovaný Památník zavražděným Romům. Teprve letos se německý nejvyšší soud omluvil za zmíněný rozsudek z roku 1956.

Ke svému desetiletému boji za rovnoprávnost říká Romani Rose: „Romové dnes už nejsou jen poznámkou pod čárou“, a dodává: „jde o mladou generaci. I o společnou odpovědnost se poučit z dějin za účelem vybudovat demokratickou společnost". Ve vztahu k tomu, do jaké míry čelí i dnes Romové obrovským překážkám při svých snahách se začlenit do společnosti, se domnívá, že „tento rasismus je zaměřen navenek proti naší menšině. Ve skutečnosti ale stojí proti naší demokracii a naším demokratickým hodnotám“. Německý deník Süddeutsche Zeitung napsal k přiležitosti kulatých narozenin Roseho, že i jeho děsí teroristické útoky a dnes tak rozložený svět. „Jenže on přemýšlí dál: Jak budou populisté zneužívat tyto násilnosti? Roste na půdě strachu nový rasismus? Proto tak vehementně bojuje za soudržnost demokratické a otevřené společnosti.“

Přečteno: 1596x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romani Rose, Německo, Holocaust, Sintové, Angela Merkelová



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo