Nejtragičtější útok v dějinách Afghánistánu: Přes 150 obětí, více než 300 zraněných
Středeční atentát ve vládní a diplomatické čtvrti afghánské metropole Kábulu je díky tragické bilanci přes 150 mrtvých a přes 300 zraněných nejkravějším v dějinách země. Dosud toto smutné prvenství držel sebevražedný pumový útok v jihoafghánském městě Kandahár, při kterém přišlo v únoru 2008 o život na 100 lidí.
Aktuální bilanci útoku oznámil dnes prezident Ghaní ve svém zahajovacím projevu na bezpečnostní konferenci, na níž jednají zástupci 23 zemí světa, Evropské unie, OSN a NATO o bezpečnostních a politických otázkách Afghánistánu.
Ghaní v projevu vyzval povstalecké hnutí Taliban k mírovým rozhovorům, přičemž zdůraznil, že bojovníci Talibanu mají “poslední šanci” ukončit svůj 16letý boj proti vládě a zapojit se do politického procesu. “Tato nabídka není časově neomezená. Je to poslední šance; buď se jí chopíte, nebo ponesete následky,” řekl prezident.
Taliban byl svržen s pomocí zahraničních vojsk v roce 2001. Předchozí mírové rozhovory afghánské vlády s Talibanem skončily vždy neúspěchem. Hnutí odmítá jednat s Kábulem, dokud neodejdou ze země všechny zahraniční jednotky, a stále se označuje za “exilovou vládu”.
Přetrvávající kritickou situaci v Afghánistánu potvrdil i fakt, že krátce po začátku konference dopadla do blízkosti jejího dějiště v centru Kábulu raketa, napsala agentura DPA. Vybuchla v areálu indického velvyslanectví, žádné škody ale nezpůsobila.
K explozi, která minulou středu otřásla vládní a diplomatickou čtvrtí Kábulu poté, co sebevrah odpálil nálož ukrytou v cisternovém autě v blízkosti německého velvyslanectví, se nikdo nepřihlásil. Afghánské úřady z útoku podezírají extremistickou síť Hakkání, která je napojená na hnutí Taliban. Taliban ale po útoku odmítl, že by za tento krvavý čin nesl odpovědnost.
Podle afghánských bezpečnostních sil byla do útoku zapojena také pákistánská rozvědka. Počáteční vyšetřování prý naznačuje, že výbušniny použité při útoku pocházely z Pákistánu. Islámábád jakýkoli podíl na atentátu již dříve popřel.
Afghánistán od odchodu většiny zahraničních bojových jednotek v roce 2014 čelí mnoha politickým a bezpečnostním problémům. Prezident Ghaní se potýká se stále častějšími povstaleckými akcemi hnutí Taliban a na jihu země s novou teroristickou skupinou, která je spřízněna s organizací Islámský stát. Vláda podle odhadů USA kontroluje jen asi 60 procent území. Okolo 13.000 vojáků NATO v současné chvíli pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Talibanu a dalším skupinám.
Od začátku letošního roku zahynulo při střetech s islamisty přes 1000 příslušníků afghánských bezpečnostních sil. O život přišlo i více než 700 civilistů. Podle OSN dalších přibližně 75.000 Afghánců od ledna opustilo své domovy.
