romea - logo
28. května 2020 (čtvrtek)
svátek má Vilém
Loading
rozšířené vyhledávaní

Německá kontrarozvědka chce posílit boj s pravicovým extremismem

23.12.2018 1:29
Ve východoněmecké obci Ostritz proběhl 20. - 21. 4. 2018 dvoudenní festival, jímž neonacisté z Německa, Polska a Česka oslavili narozeniny nacistického vůdce Adolfa Hitlera. (FOTO: ČTK)
Ve východoněmecké obci Ostritz proběhl 20. - 21. 4. 2018 dvoudenní festival, jímž neonacisté z Německa, Polska a Česka oslavili narozeniny nacistického vůdce Adolfa Hitlera. (FOTO: ČTK)

Německá kontrarozvědka zvýší své úsilí v boji proti pravicovému extremismu. V rozhovoru poskytnutém vydání listu Süddeutsche Zeitung (SZ) to řekl nový ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Boji proti pravicovým radikálům se podle něj v nadcházejícím roce bude věnovat o polovinu více agentů než doposud. Kolik lidí se v BfV této problematice věnuje nyní, Haldenwang odmítl říci. Podle SZ je to asi dvě stě agentů.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy, který v Německu zastává funkci kontrarozvědky, byl v posledních měsících, kdy jej ještě vedl Haldenwangův předchůdce Hans-Georg Maassen, terčem kritiky kvůli údajně nedostatečnému boji proti pravicovému extremismu. Podle mnohých kritiků za to mohl právě jeho někdejší ředitel.

Maassen byl v listopadu poslán do výslužby po sporných výrocích k událostem v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Kauza kolem někdejšího šéfa kontrarozvědky způsobila vážnou krizi německé vlády.

Haldenwang dnes uvedl, že jistou dobu panuje v oblasti pravicového extremismu v Německu "nová dynamika", na kterou je třeba reagovat. Právě demonstrace v Chemnitzu, kde se k pravicovým radikálům připojili i "normální" občané, podle šéfa BfV ukazuje, jak je nenávist k cizincům pro některé lidi opět přitažlivá a to "nejen na východě", tedy na území bývalé Německé demokratické republiky.

Podle šéfa BfV žije nyní na území celého Německa as 24.000 lidí, které lze označit za pravicové extremisty, a jejich počet roste. Více než polovina z nich je připravena sáhnout k násilí.

Nepřímo Haldenwang naznačil, že na této situaci nese svůj díl viny i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je druhou nejsilnější stranou v německém parlamentu. "Když některá strana v německém Spolkovém sněmu tuto debatu (o cizincích) stále hlasitě přiživuje, tak i to může přispět k tomu, že pravicový extremismu nalézá nové příznivce," řekl.

O tom, jak se k AfD postaví, rozhodne Haldenwangův úřad v lednu. V poslední době se hojně debatovalo o tom, zda by strana, která bude po lednovém ustavujícím zasedání hesenského zemského sněmu zastoupena už ve všech zemských parlamentech, neměla být pod dohledem kontrarozvědky. Podle Haldenwanga nicméně už samotná veřejná debata přispěla k tomu, že se AfD distancovala od některých "extremistických skupinek".

Přečteno: 453x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, EU, Extremismus, Neonacismus, Policie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo