Německá kontrarozvědka podle Der Spiegelu sleduje Alternativu pro Německo už i na celostátní úrovni

Německá kontrarozvědka nově na celostátní úrovni sleduje kvůli podezření z pravicového extremismu Alternativu pro Německo (AfD), která dosud byla předmětem zájmu v jednotlivých spolkových zemích. S odvoláním na své zdroje to napsal magazín Der Spiegel s tím, že sledování strany, která je označována jako pravicově populistická či extremistická, se zatím řídí několika omezeními. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ odmítl komentovat. Politici AfD počínání kontrarozvědky kritizují, správní osud v Kolíně nad Rýnem činnost tajné služby vůči této straně na celostátní úrovni pozastavil.

AfD, která je po Zelených druhou nejsilnější opoziční stranou, jednání kontrarozvědky ostře kritizovala. "Postup BfV je skandální," prohlásil spolupředseda AfD Tino Chrupalla. Ohradil se také proti tomu, že ačkoli tajná služba nesmí sdělit veřejnosti, koho sleduje, v případě AfD se informace dostala do médií. To podle něj stranu v demokratické politické soutěži poškodí. Německo letos čekají parlamentní volby a také několik hlasování do zemských sněmů.

Šéfka poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová právě s odkazem na nadcházející volby prohlásila, že kontrarozvědka jedná čistě politicky, což bude mít právní dohru. "Jsem si jistá, že zařazení AfD (na seznam podezřelých z pravicového extremismu) u ústavního soudu neuspěje," řekla. AfD, která je podle aktuálních průzkumů druhou nejsilnější opoziční stranou, mezitím podnikla řadu právních kroků, aby se před sledováním ochránila.

Podle následného rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat AfD kvůli podezření z pravicového extremismu. Der Spiegel to potvrdil mluvčí soudu. 

Ve středu se ale do médií dostala informace, že kontrarozvědka považuje celou AfD za podezřelou z pravicového extremismu na celoněmecké úrovni, což umožňuje sledování strany za použití všech zpravodajských postupů. Der Spiegel k tomu ve středu uvedl, že BfV (kontrarozvědka) prozatím nemůže tajně sledovat poslance Spolkového sněmu, zemských sněmů a Evropského parlamentu z řad AfD, a to včetně kandidátů do letošních německých parlamentních voleb. Důvodem je neskončené soudní řízení, kterým se AfD sledování snaží zabránit.

Ze stejného důvodu podle Der Spiegelu kontrarozvědka zatím nesmí oznámit, že opoziční stranu zařadila na seznam podezřelých z radikální činnosti. "S ohledem na neskončené řízení a s respektem k soudu se BfD v této věci nevyjadřuje veřejně," citoval magazín mluvčí kontrarozvědky. 

Členové AfD se v minulosti dopustili řady kontroverzních výroků, které vyvolaly pobouření politiků i veřejnosti. Loni v dubnu se strana například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za "fašistu" a člověka s "árijským původem".

Šéf poslanců AfD Alexander Gauland v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách, spolupředseda durynské frakce AfD Björn Höcke zase kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby. "My Němci jsme jediným národem, který si zasadil památník hanby do svého srdce," uvedl s odkazem na pietní místo v centru metropole nedaleko Braniborské brány. Höcke v této souvislosti vyzval k obratu v tom, jak Německo k připomínání své minulosti přistupuje.