romea - logo
19. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Ludvík
Loading
rozšířené vyhledávaní

Německá protiimigrantská strana AfD se radikalizuje, část členů se pokouší sesadit šéfa

17.7.2019 11:14
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)

V protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) se v posledních týdnech prohlubuje střet mezi konzervativním a národoveckým křídlem strany. Jeho prozatímním vrcholem byla výzva více než 100 politiků AfD kritizující "kult osobnosti" kolem šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho, který je znám řadou radikálních výroků, a následující rozhodnutí nevyslat předsedu celoněmecké AfD Jörga Meuthena z konzervativního křídla jako delegáta na listopadový stranický sjezd.

AfD vznikla v roce 2013 jako strana kritizující euro a stále užší integraci Evropské unie, i v důsledku migrační krize z roku 2015 ale těžiště svého zájmu posunula k přistěhovalectví a kritice uprchlické politiky německé kancléřky Angely Merkelové (CDU). V souvislosti s tím se podle řady pozorovatelů - například novinářky Melanie Amannové z magazínu Der Spiegel - strana v posledních letech posunula výrazně doprava.

Toho si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli má tuto nejsilnější opoziční stranu začít sledovat jako celek. V několika spolkových zemích už sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země.

Symbolem posunu AfD až k pravicovému radikalismu je sedmačtyřicetiletý šéf durynské AfD a také předseda zdejší parlamentní frakce strany Höcke, který například v minulosti památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby" nebo hovořil o "hloupé politice překonávání (minulosti)". Za to mu jednu dobu hrozilo dokonce vyloučení ze strany.
Dnes už se ale o ničem takovém dávno nemluví. Vnitrostranická podpora politika, který se rád nechává slavit svými příznivci, naopak stoupá. A to tak, že by brzy mohl být nebezpečný i současnému vedení strany, v němž stále převažují přívrženci druhého křídla. To, jak moc některým Höcke vadí, je dobře patrné z výzvy, kterou tento měsíc podepsala více než stovka politiků AfD, včetně trojice jejích místopředsedů.

V prohlášení Höckeho kritizují za to, že přehnaně vystavuje na odiv kult osobnosti, že narušuje vnitrostranickou solidaritu a rozděluje svou kritikou. Když Höcke jako hlavní představitel pravicově-národoveckého křídla vznáší požadavek mluvit za celou stranu, vzbuzuje to podle kritiků podezření, že mu jde mnohem spíše o jeho křídlo, než o celou stranu. "AfD není a nebude žádnou stranou Björna Höckeho!" stálo také ve výzvě.

I když ji sám nepodepsal, vyjádřil pro ni pochopení i předseda celoněmecké AfD Meuthen. O víkendu dal také najevo souhlas s těmi politiky AfD, kteří mají za to, že když je Höcke nespokojený s vedením strany, měl by do jejího čela sám kandidovat.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Když Meuthenova domovská stranická buňka v Bádensku-Württembersku rozhodovala, koho na podzim vyšle jako delegáta na stranický sjezd, vyslovila se proti tomuto osmapadesátiletému politikovi, který tak na sjezdu paradoxně nebude mít hlasovací právo, přestože je šéfem celé strany. Rozhodnutí bylo podle hlasů ze strany trestem pro Meuthena právě za kritiku Höckeho.

Spory obou křídel se ale neomezují jen na celoněmeckou úroveň, patrné jsou i v některých zemských uskupeních. Například AfD v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku vede stoupenkyně národoveckého křídla Doris von Saynová-Wittgensteinová, kterou se celostranické vedení právě snaží vyloučit ze strany. V nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku se zase kvůli sporům úplně rozložilo tamní vedení AfD.

Kdo nakonec v souboji o vliv zvítězí, by měl naznačit právě listopadový sjezd. Pravicově-národovecké křídlo by do něj mohlo jít posíleno úspěchy v trojici voleb ve východoněmeckých spolkových zemích, které se uskuteční v září a říjnu. Právě na východě Německa je AfD i její pravicové křídlo výrazně silnější, než na západě země. Odhaduje se, že Höckeho uskupení zde má podporu více než 40 procent příznivců protestní strany.
Přečteno: 406x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Radikalizace, Policie, Politika, Imigrace, Xenofobie, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo