romea - logo
22. ledna 2020 (středa)
svátek má Slavomír
Loading
rozšířené vyhledávaní

Německá protiimigrantská strana AfD se radikalizuje, část členů se pokouší sesadit šéfa

17.7.2019 11:14
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)

V protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) se v posledních týdnech prohlubuje střet mezi konzervativním a národoveckým křídlem strany. Jeho prozatímním vrcholem byla výzva více než 100 politiků AfD kritizující "kult osobnosti" kolem šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho, který je znám řadou radikálních výroků, a následující rozhodnutí nevyslat předsedu celoněmecké AfD Jörga Meuthena z konzervativního křídla jako delegáta na listopadový stranický sjezd.

AfD vznikla v roce 2013 jako strana kritizující euro a stále užší integraci Evropské unie, i v důsledku migrační krize z roku 2015 ale těžiště svého zájmu posunula k přistěhovalectví a kritice uprchlické politiky německé kancléřky Angely Merkelové (CDU). V souvislosti s tím se podle řady pozorovatelů - například novinářky Melanie Amannové z magazínu Der Spiegel - strana v posledních letech posunula výrazně doprava.

Toho si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli má tuto nejsilnější opoziční stranu začít sledovat jako celek. V několika spolkových zemích už sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země.

Symbolem posunu AfD až k pravicovému radikalismu je sedmačtyřicetiletý šéf durynské AfD a také předseda zdejší parlamentní frakce strany Höcke, který například v minulosti památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby" nebo hovořil o "hloupé politice překonávání (minulosti)". Za to mu jednu dobu hrozilo dokonce vyloučení ze strany.
Dnes už se ale o ničem takovém dávno nemluví. Vnitrostranická podpora politika, který se rád nechává slavit svými příznivci, naopak stoupá. A to tak, že by brzy mohl být nebezpečný i současnému vedení strany, v němž stále převažují přívrženci druhého křídla. To, jak moc některým Höcke vadí, je dobře patrné z výzvy, kterou tento měsíc podepsala více než stovka politiků AfD, včetně trojice jejích místopředsedů.

V prohlášení Höckeho kritizují za to, že přehnaně vystavuje na odiv kult osobnosti, že narušuje vnitrostranickou solidaritu a rozděluje svou kritikou. Když Höcke jako hlavní představitel pravicově-národoveckého křídla vznáší požadavek mluvit za celou stranu, vzbuzuje to podle kritiků podezření, že mu jde mnohem spíše o jeho křídlo, než o celou stranu. "AfD není a nebude žádnou stranou Björna Höckeho!" stálo také ve výzvě.

I když ji sám nepodepsal, vyjádřil pro ni pochopení i předseda celoněmecké AfD Meuthen. O víkendu dal také najevo souhlas s těmi politiky AfD, kteří mají za to, že když je Höcke nespokojený s vedením strany, měl by do jejího čela sám kandidovat.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Když Meuthenova domovská stranická buňka v Bádensku-Württembersku rozhodovala, koho na podzim vyšle jako delegáta na stranický sjezd, vyslovila se proti tomuto osmapadesátiletému politikovi, který tak na sjezdu paradoxně nebude mít hlasovací právo, přestože je šéfem celé strany. Rozhodnutí bylo podle hlasů ze strany trestem pro Meuthena právě za kritiku Höckeho.

Spory obou křídel se ale neomezují jen na celoněmeckou úroveň, patrné jsou i v některých zemských uskupeních. Například AfD v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku vede stoupenkyně národoveckého křídla Doris von Saynová-Wittgensteinová, kterou se celostranické vedení právě snaží vyloučit ze strany. V nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku se zase kvůli sporům úplně rozložilo tamní vedení AfD.

Kdo nakonec v souboji o vliv zvítězí, by měl naznačit právě listopadový sjezd. Pravicově-národovecké křídlo by do něj mohlo jít posíleno úspěchy v trojici voleb ve východoněmeckých spolkových zemích, které se uskuteční v září a říjnu. Právě na východě Německa je AfD i její pravicové křídlo výrazně silnější, než na západě země. Odhaduje se, že Höckeho uskupení zde má podporu více než 40 procent příznivců protestní strany.
Přečteno: 528x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Radikalizace, Policie, Politika, Imigrace, Xenofobie, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo