Německá vláda chce zpřísnit pravidla pro přistěhovalce ze zemí EU

Německá vláda hodlá zpřísnit pravidla pro stěhování občanů jiných států
Evropské unie do Německa. V zákonu, který představil ministr vnitra Thomas de
Maiziére, navrhuje omezit pobyt nezaměstnaných v Německu na šest měsíců a
zakázat vstup do země lidem, kteří se dopustí zneužívání sociálních dávek.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové navrženým zákonem reaguje na stížnosti
obyvatel některých velkoměst na příliv přistěhovalců z Bulharska a Rumunska.

"Svoboda pohybu je nedílnou součástí evropské integrace, za níž pevně
stojíme. To ovšem neznamená, že máme zavírat oči nad problémy, které s tím
vznikají," řekl novinářům de Maiziére.

Návrh zákona počítá s tím, že pokud přistěhovalci do šesti měsíců od příjezdu
do Německa neseženou práci, budou muset zemi opustit. Zákon také zavádí nový
systém identifikace přistěhovalců, aby zamezil dvojímu čerpání dávek stejným
člověkem. Pokud úřady někomu prokážou, že opakovaně systém sociální pomoci
zneužil, bude možné této osobě na omezenou dobu zakázat vstup do Německa.

De Maiziére zdůraznil, že zákon nemá omezit volný pohyb osob v EU. Podle něj
je zneužívání dávek problém několika desítek jedinců. Nezasahuje také celé
Německo, ale pouze vybrané oblasti, především velká města jako Duisburg nebo
Gelsenkirchen. Právě tyto postižené oblasti by podle ministra měly ještě letos
dostat z rozpočtu jednorázovou pomoc v celkové výši 25 milionů eur (690 milionů
korun), která by měla vyvážit náklady, jež jim způsobilo zneužívání dávek.

Zpřísnění pravidel pro přistěhovalce prosadila do vládního programu bavorská
Křesťanskosociální unie (CSU). Strana slibovala zastavení zneužívání německého
sociální systému už v loňské volební kampani, během níž politici CSU tvrdili, že
se romské rodiny z Bulharska a Rumunska masivně stěhují do Německa, aniž by měly
vyhlídku na nalezení práce, a po příjezdu žijí pouze ze sociálních dávek. K
tomuto tvrzení CSU nepřinesla žádné adekvátní důkazy.

Podle spolkového úřadu práce jsou obavy ze stěhování Bulharů a Rumunů do
Německa nadsazené. Úřad počátkem roku zveřejnil statistiky, podle kterých je
mezi občany obou zemí z jihovýchodní Evropy nižší míra nezaměstnanosti, než je
průměrně u všech cizinců z EU. Práci ke konci roku 2013 nemělo 9,6 procenta
Bulharů a Rumunů v Německu, mezi všemi cizinci v zemi byl průměr 16,3 procenta
lidí.

Tento vládní návrh zákona kritizují opoziční Zelení, podle kterých je záměr v
rozporu s evropským právem.

O návrhu zákona ještě musí jednat německý parlament. Vládní koalice
konzervativců a sociálních demokratů v něm ale má velkou většinu a je
pravděpodobné, že poslanci předlohu schválí.