romea - logo
11. prosince 2019 (středa)
svátek má Dana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Německo to zatím zvládá. Po třech letech od migrační vlny má práci čtvrtina uprchlíků

6.6.2018 9:58
Angela Merkelová (FOTO: Sandro Halank, Wikimedia Commons)
Angela Merkelová (FOTO: Sandro Halank, Wikimedia Commons)

Téma migrace v Německu je už pár let hitem českých médií, a to většinou v negativních souvislostech. Nejnověji zaujal skandál kolem udělování azylu nedostatečně prověřeným žadatelům v Brémách a také vyčíslení sumy, kolik Německo péče o uprchlíky vlastně stojí. V Česku naopak zapadla statistika o německém trhu práce, která integraci uprchlíků vykresluje mnohem úspěšněji.

Čtvrtina z uprchlíků, kteří přišli do Německa od roku 2015, má zaměstnání. Informaci přinesl deník Rheinische Post, který se odvolal na data Institutu pro výzkum pracovního trhu a profesí (IAB).

Pod pojmem uprchlík se v této statistice rozumí běženci z válečných či rizikových oblastí jako Sýrie, Irák, Afghánistán, Pákistán, Somálsko nebo Nigérie s uděleným azylem nebo jinou formou mezinárodní ochrany. V Německu jich od roku 2015 našlo útočiště víc než milion.

Hlídači, skladníci, uklízeči

Data ukazují, že zaměstnání má dnes asi 25 procent z nich. Nejvyšší úspěšnost při hledání práce mají uprchlíci z Pákistánu (40 procent), Nigérie a Íránu.

Místo také našlo asi 25 procent uprchlíků z Eritreje, Afghánistánu, Iráku nebo Somálska. U Syřanů, kteří v daném časovém období podali nejvíc žádostí o azyl, je číslo o něco nižší, zhruba 20 procent.

Nejčastěji najdou uprchlíci – nikterak překvapivě – práci v oborech, kde se obejdou bez dobrých znalostí němčiny.  Jedenáct procent z nich pracuje v hotelnictví a ve službách, například jako uklízeči nebo pracovníci ostrahy a logistiky.

Podle Herberta Brückera z institutu IAB je to dané kvalifikací uprchlíků z jejich domovských zemí, kde řada z nich také pracovala právě ve službách.

Přesně podle plánu

Brücker také pro Rheinische Post komentoval odhady z loňska, podle nichž měla mít po pěti letech od příchodu do Německa práci asi polovina uprchlíků, a po 15 letech od příchodu 70 procent z nich.

„Jestli dosavadní nárůst zaměstnanosti uprchlíků potrvá, tak se tahle očekávání docela dobře můžou naplnit,“ řekl Brücker pro Rheinischer Post.

Důležitá budou čísla po letošním roce, kdy většina uprchlíků, kteří do Německa přišli od roku 2015, teprve ukončí své povinné integrační a jazykové kurzy a vydá se hledat práci.

Asi 400 tisíc lidí totiž ještě v dubnu dokončovalo svůj integrační kurz, během kterého nemohou pracovat. Ve statistikách tedy zatím nefigurují ani jako „nezaměstnaní“.

Už teď ale Herbert Brücker počítá s tím, že do konce letošního roku získá v Německu práci mezi 8 500 až 10 000 uprchlíků měsíčně. Celkem za letošek tedy zhruba kolem sta tisíc lidí.

Není to jen Německo

Deník Handelsblatt připomněl, že zhruba tři pětiny uprchlíků v Německu za zmiňované období 2015-2018 tvoří mladí lidé ve věku do 25 let.

Právě oni jsou pro německé zaměstnavatele zajímavou cílovou skupinou a počet uprchlíků, kteří se zapsali do některého z učňovských oborů, se loni zdvojnásobil. Aktuálně je to podle Handelsblattu asi 28 tisíc lidí.

Co to všechno znamená? Pracovní trh v Německu si po třech letech od poslední velké migrační vlny poradil s uprchlíky překvapivě dobře.

Nejde přitom o ojedinělý vývoj – sousední Rakousko, které v roce 2015 přijalo asi 100 tisíc žadatelů o azyl (a spolu s Německem patřilo v tomto ohledu k evropské špičce), hlásí podobná čísla.

Člen vedení organizace AMS (Arbeitsmarktservice – rakouská obdoba Úřadu práce ČR) Johannes Kopf letos v březnu konstatoval, že rakouský pracovní trh se s integrací uprchlíků zatím vyrovnává „nad očekávání dobře“.

Z uprchlíků, které úřady práce zaregistrovaly v roce 2015, mělo o dva roky později zaměstnání něco přes 26 procent. Letos na jaře už to podle odhadů Johannese Kopfa měla být necelá třetina.

Šetřit na integraci se prodraží

Současná rakouská vláda, ve které jsou kromě lidovců i populističtí Svobodní, chce ale výdaje na integraci uprchlíků (i co se pracovního trhu týká) výrazně snížit.

Organizace, které s uprchlíky pracují (nejen neziskové organizace, ale třeba i zmiňovaný státní pracovní úřad AMS), však obviňují vládu z pokrytectví. Nelze podle nich uprchlíkům odebrat prostředky pro lepší integraci do společnosti a zároveň si pak stěžovat, že se neintegrují.

Podobnou rétoriku už dlouho volí právě strana Svobodných, která rovnou ve svém programu hlásá, že „Rakousko není zemí přistěhovalců“.

Realita je ovšem jiná a třeba ve Vídni má přistěhovalecké kořeny zhruba polovina města. Není to přitom vývoj několika posledních let, ale spíš desetiletí.

Podcenění finanční podpory integrace na začátku se za pár let může prodražit mnohem víc – tím, že uprchlíci bez jazykové a další podpory od státu skončí na sociálních dávkách, protože nebudou schopní se na pracovní trh vůbec dostat.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Vojtěch Berger, https://hlidacipes.org
Přečteno: 1101x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, EU, Migrace, Cizinci, Integrace, Rakousko, Extremismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo