Norsko se omluvilo Romům za diskriminaci během druhé světové války. Slíbilo vyplatit odškodné
Norská premiérka Erna Solbergová se omluvila za diskriminaci romské populace před druhou světovou válkou a v jejím průběhu ze strany Norska. Slíbila rovněž, že norské úřady vyplatí Romům za tehdejší opatření odškodné.
„Jménem norské vlády se omlouvám norským Romům. Lituji rasistické, vyčleňující politiky, která byla uplatňována během desetiletí před a po druhé světové válce. Mrzí mě také fatální důsledky této politiky během holocaustu,“ řekla Solbergová ve svém projevu na oslavě Mezinárodního dne Romů v Oslu. "Je načase morálně zúčtovat s temným obdobím našich dějin. Stát přiznává svou odpovědnost za chyby, které byly učiněny, a za křivdy na norských Romech," uvedla.
Malá komunita olašských Romů v Norsku čítá kolem 500 členů a o kompenzace usilovala od 90. let. Předchůdci dnešních rodů přijeli do země okolo roku 1880. V roce 1927 přijalo Norsko imigrační zákon se zvláštním odstavcem, který Romům zakazoval vstup do země.
Podle zprávy, kterou si nechala vypracovat norská vláda odborníky z Centra pro studium holocaustu a náboženských menšin, byl ve 30.letech minulého století řadě norských Romů po vycestování do zahraničí odepřen opětovný vstup do země. Dokument jmenuje 62 konkrétních Romů, kteří nakonec zahynuli v nacistických koncentračních táborech poté, co jim nebylo dovoleno vrátit se z ciziny do Norska. Také přeživším koncentračních táborů vláda v Oslu neumožňovala po válce návrat do Norska až po dobu deseti let.
„Cikánský paragraf ” byl po velké vlně kritiky z domova i zahraničí v zákoně zrušen v roce 1956,“ přibližuje pro server Romea.cz Balder Hasvoll, poradce pro romskou menšinu norského hlavního města Oslo. V praxi se však zacházení s Romy v dobré příliš neobrátilo – v roce 1972 Norsko například deportovalo do Dánska 30 Romů, kterým se nepodařilo prokázat státní příslušnost.
Solbergová slíbila, že pravicová koaliční vláda zaplatí postiženým odškodné, bude ale ještě nutné ve spolupráci se zástupci romské komunity zjistit další podrobnosti o vývoji tehdejších událostí.
Svědectví o „Porajmos“ – romském holocaustu, zachycují například nahrávky z vyprávění těch, co jeho hrůzy přežili – Miloše Karoliho a Franse Josefa v expozici „Norvegiska romá – norske sigøynere“ – výstavě o norských Romech v hlavním městě Oslu.
Vedle komunity olašských Romů v Norsku žijí romští přistěhovalci z Balkánu, především z Rumunska, Bulharska a bývalé Jugoslávie. Jejich počet se odhaduje do dvou tisíc, do země začali přijíždět zhruba před osmi lety. Ve Skandinávii žije od 16.století také do deseti tisíc romských „Tatere“ – travelerů.
Více o situaci Romů v Norsku si přečtěte v našem článku zde.
