Nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel vrátil Maďarsku státní vyznamenání
Spisovatel s rumunskými kořeny a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel na protest proti rehabilitaci krajně pravicového politika Józsefa Nyiröa z dob fašistického Maďarska vrátil maďarské vládě státní vyznamenání, které získal v roce 2004. Wiesel prošel koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu.
Wiesel tento měsíc podle agentury AP poslal předsedovi maďarského parlamentu dopis, ve kterém řád za zásluhy udělený prezidentem odmítl. Mimo jiné uvedl, že je "šokující", když se předseda parlamentu László Kövér zúčastnil květnové ceremonie k uctění památky spisovatele a bývalého poslance Nyiröa. Toho považuje Wiesel za fašistického ideologa.
Maďarská vláda se podílela na pokusech Nyiröovu urnu s popelem převézt z Madridu přes Budapešť do jeho rodného regionu na dnešním rumunském území, tento plán byl prozatím odložen. V květnu se nicméně v Rumunsku, kde žije početná maďarská menšina, uskutečnila uskutečnila náboženská vzpomínková ceremonie na Nyiröa, které se Kövér zúčastnil. Kövér označil plánované přemístění ostatků kontroverzního spisovatele a někdejšího katolického kněze za "akt piety".
Nyirö se nijak netajil svými rasistickými názory. Ve 40. letech byl poslancem maďarského parlamentu. Hlásil se k ideologii fašistického režimu Šípových křížů. V roce 1945 uprchl před blížící se Rudou armádou do Vídně a pak do Španělska.
Spor o Nyiröa vyvolal mezi Budapeští a Bukureští politické napětí. Rumunské ministerstvo zahraničí sdělilo maďarskému velvyslanci v Bukurešti, že uložení urny v Rumunsku je kvůli jeho krajně pravicové orientaci nežádoucí. Velvyslanec v reakci na to odpověděl, že Nyirö není žádný extremista a že jeho pohřeb je čistě kulturní akcí.
Kritici současné maďarské pravicové vlády tvrdí, že kolem extremisty Nyiröa vytváří kult. Kulturní politika Maďarska za působení kabinetu Viktora Orbána je podle nich zpátečnická.
zpt šeb Wiesel prošel koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu.
Wiesel tento měsíc podle agentury AP poslal předsedovi maďarského parlamentu dopis, ve kterém řád za zásluhy udělený prezidentem odmítl. Mimo jiné uvedl, že je "šokující", když se předseda parlamentu László Kövér zúčastnil květnové ceremonie k uctění památky spisovatele a bývalého poslance Nyiröa. Toho považuje Wiesel za fašistického ideologa.
Maďarská vláda se podílela na pokusech Nyiröovu urnu s popelem převézt z Madridu přes Budapešť do jeho rodného regionu na dnešním rumunském území, tento plán byl prozatím odložen. V květnu se nicméně v Rumunsku, kde žije početná maďarská menšina, uskutečnila uskutečnila náboženská vzpomínková ceremonie na Nyiröa, které se Kövér zúčastnil. Kövér označil plánované přemístění ostatků kontroverzního spisovatele a někdejšího katolického kněze za "akt piety".
Nyirö se nijak netajil svými rasistickými názory. Ve 40. letech byl poslancem maďarského parlamentu. Hlásil se k ideologii fašistického režimu Šípových křížů. V roce 1945 uprchl před blížící se Rudou armádou do Vídně a pak do Španělska.
Spor o Nyiröa vyvolal mezi Budapeští a Bukureští politické napětí. Rumunské ministerstvo zahraničí sdělilo maďarskému velvyslanci v Bukurešti, že uložení urny v Rumunsku je kvůli jeho krajně pravicové orientaci nežádoucí. Velvyslanec v reakci na to odpověděl, že Nyirö není žádný extremista a že jeho pohřeb je čistě kulturní akcí.
Kritici současné maďarské pravicové vlády tvrdí, že kolem extremisty Nyiröa vytváří kult. Kulturní politika Maďarska za působení kabinetu Viktora Orbána je podle nich zpátečnická.
