Nová studie z Německa: předsudky vůči Romům jsou hluboce zakořeněny
Koncem srpna byly zveřejněny výsledky zatím nejrozsáhlejší studie k názorům
obyvatelstva o Sintech a Romech v Německu. Pro Spolkové antidiskriminační
středisko (ADS) provedl výzkum Institut pro průzkum předsudků a konfliktů
společně s Ústavem pro výzkum antisemitismu, na vzoru dvou tisíc dospělých lidí.
Podle šéfky úřadu ADS Christine Lüdersové jsou poznatky „dramatické“.
Lhostejnost, nevědomost a odmítání vytvářejí podle ní fatální směsici, která
připravuje půdu pro diskriminaci Sintů a Romů. (V Německu žije vedle Romů
původní romské obyvatelstvo, které se samo nazývá Sintové a svou kulturou se
výrazně liší od ostatních Romů). Podle odhadů spolu tvoří kolem 0,2 procent
obyvatelstva Německa.
Cílem studie nebylo jenom ověřování postojů obyvatelstva k této menšině. Zejména
se zaměřila na stávající znalosti lidí o menšině i na to, jak se zachází s
předsudky a stereotypy, jakým způsobem jsou zprostředkovávány a jaký význam má
toto téma na společenském žebříku. Odpovědi na tyto otázky by mohly vysvětlit
vysoké procento odmítavých postojů, které už byly známé z průzkumů starších.
Rasismus z neznalosti
K nejdůležitějším výsledkům studie patří tato zjištění:
- každý třetí obyvatel Německa tvrdí, že sousedství s Romy by bylo velmi nebo
spíše nepříjemné, u voličů křesťansko-demokratické strany CDU/CSU je to každý
čtvrtý, u nejmladších osob však jen každý desátý, - žádná skupina obyvatel se nesetkává s tak nízkými sympatiemi obyvatel jako
Romové, - polovina obyvatel si myslí, že Romové si nepřátelský vztah třetiny
obyvatelstva sami zavinili svým vlastním chováním, - každý druhý považuje cestovní omezení za osvědčený prostředek, jak redukovat
problémy s Romy, - každý pátý obyvatel Německa má značně odmítavý postoj k Romům.
I Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů, je znepokojen:
„Studie ukazuje, že existuje vůči Sintům a Romům značná averze. Proto je možné
stále znovu reaktivovat hluboce zakořeněné předsudky. Pohled na „Cikána“ jako na
„nepřítele“ je podle něj v Německu velmi běžný.
„Studie je varovným signálem,“ dodává Lüdersová. Zvláště nápadné je, že Romy
nepovažují za rovnocenné napříč všemi sociálními vrstvami a věkovými hranicemi.
„To znamená, že jednat musíme my všichni, abychom romskou menšinu lépe
integrovali.“
Antidiskriminační středisko na základě nových poznatků požaduje od vlády zadání
pravidelných zpráv o rasismu a diskriminaci, aby byla míra a případný vývoj
vylučování ze společnosti lépe viditelná a aby funkčnost zvolených protiopatření
byla přezkoumatelná.
Seznámit veřejnost s tématem chce ADS kampaněmi. Studie totiž ukázala, že mnozí
nevědí o Romech a Sintech vůbec nic.
Zelená výzva k jednání
Podle Romani Roseho se však ukazují i kladné aspekty studie. „Jednaosmdesát
procent dotázaných vědělo, že Romové byli za nacionálního socialismu
pronásledováni.“ To je na zemi pachatelů velmi slušné. Výkyvy ale existují ve
věku těch, kteří to věděli. Hlavně skupina ve věku 25 až 34 let ví o Romech
málo, starší obyvatelé jsou naopak nejlépe informováni, což dokazuje nedostatek
výuky ve školách zejména v desetiletí po sjednocení Německa.
Vláda i větší strany se zatím ke zprávě nevyjádřily, jedině opoziční strana
Zelených vydala detailní prohlášení. Volker Beck, mluvčí pro vnitřní politiku, a
Tom Koenigs, mluvčí pro politiku lidských práv, v ní uvedli:
„Je to hanba, že rasistické předsudky skoro sedmdesát let po genocidě na Sintech
a Romech jsou nadále takto rozšířené. Je nejvyšší čas pro změnu v politice a
administrativě, ve školách a v médiích. Musíme systematicky zkoumat podmínky
vzniku a podoby anticiganismu i zprostředkovávat znalosti o Sintech a Romech.
Tím by měla být pověřena skupina odborníků z teorie a praxe, což budeme
požadovat v Bundestagu. Rasistické předsudky vůči Sintům a Romů ohrožují mírové
soužití v naší společnosti. Hlavně na straně většinové části společnosti se
jedná o problém přijetí. Zdravotní péče, jazykové kurzy, účast na trhu práce a
bytů, inkluze škola povinných dětí, to jsou výzvy k jednání.“
„Zatímco spolková vláda dnes hledá většinu pro zákon, který upře utečencům ze
západního Balkánu právo na azyl, některé správní soudy zpochybňují spolkovou
politiku odmítání žádostí o azyl ze strany srbských Romů jako zjevně
bezdůvodné“, řekla zástupkyně Rady uprchlíků ze spolkové zemi Šlesvik-Holštýn.
Katalog požadavků
ADS spolu s Ústřední radou německých Sintů a Romů sestavily katalog požadavků,
které nemíří jen na vládu, ale i na vzdělávací a výzkumné instituce:
- programy a opatření na inkluzi by se měly vyhnout restereotypizace a etnizaci
problémů, názvy programu jako např. „strategie na integraci Romů“ mohou vyvolat
další averze, protože vytváří mylný dojem, že většina Romů na rozdíl od
ostatních obyvatelů není integrovaná, - dosavadní průzkum o diskriminaci pokulhává, proto je třeba založit samostatnou
fakultu pro její systematicky průzkum tak, jak už dávno existuje v oblasti
antisemitismu, - spravedlivý přistup ke vzdělání je klíčem pro rovnocennost, proto by měla
vzniknout vzdělávací akademie pro vytvoření špičkových romských odborníků cestou
doučování a zprostředkování informací o možnostech vzdělávání, - participace na společenském vývoji je možná jen za účasti příslušníků menšin,
jinak se může stát, že i kvalitní integrační opatření nebudou menšinami přijaty.
Proto by měly jednotlivé spolkové země uzavřít závazné dohody s romskými
organizacemi v této oblasti, - stigmatizace Romů vzniká hlavně v důsledku mediálního zpravodajství o situaci
romských uprchlíků, kteří se většinou neúspěšně pokoušejí získat povolení pobytu
v Německu, protože úřady a školy jim neumožňuji se dlouhodobě uplatnit na trhu
práce a ve školství. Stát by měl uznávat, že v zemích jihozápadní Evropy dochází
k systematické diskriminaci v oblasti zaměstnání, zdravotní péče a vzdělávání a
zajistit, aby děti uprchlíků mohly přes své deficity uspět v německých školách, - většina respondentů považuje Romy za cizí prvek na dně společnosti, který si
údajně vlastní problémy často vytváří sám, neumí rozlišovat a nezná normalitu a
různorodost života romské menšiny, proto je třeba zlepšit znalosti učitelů a
novinářů v této oblasti.
Kritika studie
Nová studie se však setkává i s kritikou z řad německých Sintů. Richard
Laubinger ze spolku Sinti Allianz Deutschland uvedl, že některé otázky ankety
vytváří mylný dojem. Například dotaz, zda by omezení vstupu Romů na území
Německa mohlo zlepšit situaci, sugeruje, že většina v Německu žijících Romů je
cizího původu a teprve nedávno se přistěhovala.
„My Sintové nemusíme přicestovávat. Žijeme v Německu a jsme zde doma už přes
šest set let. Možná déle než spousta předků mnoha dalších Němců,“ dodává
Laubinger a požaduje od ADS, aby Sinty příště vyjmul z podobných studií. „Už
celá desetiletí zde máme dobré sousedské vztahy.“
Co to znamená pro Česko
Český zpravodajský server Týden.cz komentoval zveřejnění výsledků německé studie
takto:
„Není to tak dlouho, co Německo a další západní země vytýkaly středovýchodní
Evropě v přístupu k Romům rasismus. Stačilo však pouhých několik let, během
nichž se hlavně z Balkánu začaly do Německa stěhovat tisíce Romů, a jako
‚rasisté‘ se začali projevovat sami Němci.“
Server opomenul dodat, že podle nedávného podobného průzkumu provedeného
agenturou STEM v letošním březnu 9 z 10 obyvatelů Česka nechce mít Romy za
sousedy. Sociolog Jan Herzmann tehdy k tomu řekl médiím toto: Tak vysoké
procento z vědeckého hlediska znamená, „že to je prakticky každý.“
Tuzemské průzkumy přitom prozatím nebyly tak rozsáhlé jako zmíněný z Německa.
Celkově to ale zdaleka neznamená, že Německo by bylo méně či více rasistické než
jiné země, kde vládne otevřený rasismus a lidé nemají problém se k němu přiznat.
Skrytý rasismus vůči etnickým menšinám se může kdykoliv a hlavně v případě
závažných krizí proměnit v otevřený a vést i k násilným projevům. Proto je nová
a rozsáhlá studie tak cenná.
