romea - logo
15. července 2020 (středa)
svátek má Jindřich
Loading
rozšířené vyhledávaní

Nucené sterilizace v Evropě a USA a jejich přetrvávající důsledky

28.2.2020 9:21
Andrej Babiš se setkal se zástupci obětí nedobrovolných sterilizací 21. srpna 2018. (Foto: Liga lidských práv)
Andrej Babiš se setkal se zástupci obětí nedobrovolných sterilizací 21. srpna 2018. (Foto: Liga lidských práv)

Nucené sterilizace romských žen, které v Československu probíhaly od počátku 70. let dvacátého století, je téma, o kterém má povědomí i česká laická veřejnost. Známá je také historie eugenické politiky nacistického Německa. Ve veřejném diskurzu je tak zakotvena spojitost mezi různými praktikami sociálního inženýrství a autoritativními režimy. Méně rozšířené je však povědomí o podobných projektech, které ve 20. století realizovaly země vnímané jako výspy demokracie, např. Švédsko nebo Spojené státy.

Agenda těchto projektů se lišila v závislosti na sociálně-politických problémech dané země a jejich předmětem byly různě koncipované skupiny, jako např. homosexuálové, zdravotně postižení nebo chudé ženy. Rasová ideologie nebyla uniformně ideovým východiskem různých projektů sociálního inženýrství. Sterilizace jsou praxí, která byla implementována napříč politickými režimy v různých částech světa se specifickými cíli, jejíž historie umožňuje nahlédnout sterilizace v Československu a raném post-socialismu v širším kontextu.

Podobně jako v Československu, i ve Spojených státech byly nucené sterilizace prováděny od 70. let jako státní politika cílená primárně na původní obyvatele (Native Americans), ale také Afro-Američany a tzv. Latinos – příslušníky pocházejících z různých zemí latinské Ameriky, tedy na skupiny etnické. Historickým precedentem na poli boje za reproduktivní práva žen se stalo vystoupení Marie Sanchez, nejvyšší kmenové soudkyně v Severní Šejenské rezervaci, která v roce 1977 vznesla argument proti této praxi před orgánem Úmluvy o právech nativního obyvatelstva OSN (the United Nations Convention on Indigenous Rights).

Sanchez označila sterilizaci nativních žen jako moderní formu genocidy. Sterilizace ve Spojených státech byly zahájeny na základě přijetí Zákona o službách pro rodinné plánování a populační výzkum z roku 1970 (the Family Planning Services and Population Research Act of 1970). V průběhu šesti let od jeho vydání, lékaři sterilizovali asi 25 % žen v reproduktivním věku, přičemž některé zdroje argumentují, že tento podíl byl vyšší. Stejně jako v československém kontextu, byly tyto sterilizace prováděny pod nátlakem nebo bez plného vědomí či dostatečné znalosti povahy a důsledků této procedury a byly státem subvencované.

Advokační práce, kterou Sanchez spolu s dalšími zástupkyněmi různých původních kmenů vykonávaly, byla součástí širšího boje proti institucionalizovanému bezpráví, jež má kořeny v mnohem delší historii amerického kolonialismu. Zatímco do 70. let 19. století federální vláda usilovala o likvidaci nativního obyvatelstva formou fyzického násilí, po tomto datu vláda přistoupila k politice asimilace. Politici a reformátoři si tak vytyčili vymýtit všechny znaky jejich kulturní svébytnosti jako jsou např. jazyk, oblékání, nebo kulturní a spirituální praktiky. Vytlačování původního obyvatelstva započalo již na začátku 19. století a v jeho polovině byly zřízeny první rezervace.

Jedním z následků této nucené segregace byla celá řada zdravotních a hygienických katastrof. Do roku 1900 se federální vládě podařilo tuto populaci významně zdecimovat. Její počet se snížil na méně než čtvrt milionu. Nejvíce zranitelným segmentem populace byli novorozenci a děti. Podle jednoho vládního odhadu, téměř tři pětiny dětí umíralo před dosažením věku pěti let. V reakci na to, ženy usilovaly o to počít více dětí, navzdory jejich podlomenému zdraví. Vysoká porodnost tak byla jedinou obranou proti genocidním praktikám státu.

Jelikož se vláda za účelem naplnění cílů politiky asimilace zavázala poskytovat příslušníkům kmenových společenství zdravotní péči, nemohla si dovolit nadále ignorovat katastrofální podmínky v rezervacích a pověřila Úřad pro záležitosti Indiánů (the Office of Indian Affairs), aby v nich začal zřizovat primitivní nemocnice. Tato zařízení sloužila zároveň jako porodnice a na ženy z rezervacích byl vyvíjen nátlak, aby je využívaly.

V 50. letech 20. století už tak většina žen z nativní populace rodila v nemocnicích. V tomto období stát přišel v rámci politiky asimilace s dalším návrhem na řešení “problému s Indiány” (srovnejte paralelu mezi termíny “Indian problém” a “cikánská otázka”) a zahájila kampaň podněcující relokaci obyvatel z rezervací do měst (kampaň probíhala mezi léty 1952 a 1972). Současně s tím vláda začala uzavírat některé rezervace a omezovat federální služby zaměřené na původní obyvatelé ve snaze zbavit se jakékoliv zodpovědnosti za záležitosti nativního obyvatelstva. Nicméně rezervace existovaly i nadále a stát v r. 1970 zahájil eugenickou politiku formou sterilizací, jež byly prováděny v nemocničních zařízeních v rezervacích, ale i v těch nemocnicích mimo rezervaci, jež měly smlouvu s federálním poskytovatelem zdravotní péče pro nativní obyvatelstvo (the Indian Health Service).

Po vystoupení Marie Sanchez v Ženevě, bylo další zásadní událostí v oblasti advokacie za reprodukční práva nativních populací založení Organizace žen všech rudých národů (the Women of All Red Nations) v roce 1978, za nímž stála také Sanchez. Ta se následně stala i členkou poradní rady Národní sítě Organizace pro zdraví žen (the National Women’s Health Network). Koncem 70. let zástupkyně původních obyvatel a dalších minoritních etnik jiné než bílé barvy pleti docílily přijetí federálního nařízení, které ženám zaručovalo určitou míru ochrany proti nuceným sterilizacím. Směrnice například nařizovala, že mezi udělením souhlasu a zákrokem musí uběhnout čekací doba, jež mohla být nastavena v rozmezí od 72 hodin do 30 dní.

Nicméně k omezování reprodukční svobody nativních, afro-amerických a latino žen docházelo i nadále, avšak jinými formami. Rozhodnutí vlády ukončit financování umělého přerušení těhotenství ze zdravotního pojištění na základě přijetí tzv. Hydova dodatku (the Hyde Amendment) v roce 1976 vedlo ke zhoršenému přístupu žen s nízkým příjmem k této zdravotní službě a nepřiměřeně dolehlo zejména na ženy jiné barvy pleti. Nicméně toto opatření dodnes cíleně diskriminuje ženy z nativní populace, jelikož jsou závislé na federálním úřadu (the Indian Health Service) jako poskytovateli zdravotních služeb.

Od počátku, kdy byly zřízeny první vládní nemocnice v rezervacích, bojovaly nativní ženy, ať už jako zdravotní sestry nebo jiné členky nemocničního personálu, členky kmenových zdravotních výborů nebo politické aktivistky, aby tato zařízení poskytovala pacientům kvalitní péči a byla přístupná i včetně nativních léčitelských praktik. Otevřenost bílé části medicínského personálu vůči těmto praktikám se lišila případ od případu a také byla proměnlivá v čase. Co se týče kvality péče, ta trpěla zejména v důsledku chronického nedostatečného financování těchto zařízení. V nedávných letech některé nemocnice dokonce omezily či úplně zrušily porodnická oddělení v důsledku čehož ženy musí urazit i dvě hodiny, aby se dostaly do nejbližší porodnice. Ženy původních obyvatel jsou tak nuceny pokračovat v boji proti přetrvávající segregační politice, jež nadále negativně ovlivňuje nejen zdraví matek a dětí, ale významně omezuje možnosti plné společenské participace a osobní realizace příslušníků nativní populace. Jejich práce se soustředí na odvolání Hydova dodatku, vyvíjení tlaku na federální vládu, aby splnila svému závazku poskytovat této populaci kvalitní zdravotní péči, a získání finančních zdrojů pro komunitní a občanské organizace, jež se soustředí na mateřskou péči a péči o reproduktivní zdraví.

Paralely mezi zkušenostmi nativního obyvatelstva a dalších etnických skupin jiné barvy pleti v USA a zkušenostmi Romek v Československu jsou tedy zjevné. V obou případech sterilizace představovaly nástroj státu k usměrňování těchto populací formou kontrolou porodnosti, ke které se uchýlily po nezdaru předchozích opatření cílených na asimilaci těchto etnických skupin. Snaha eliminovat výdaje na sociální zabezpečení těchto skupin byla jedním z primárních faktorů těchto politik.

Tyto paralely tak ukazují, že není možné udělat jasnou dělící čáru mezi “Východem” (socialistickými zeměmi) a “Západem” (západní Evropou a Spojenými státy) jak ji konstruovala dobová a dodnes konstruuje populistická propaganda. Nicméně přes vnější podobnosti, jednotlivé případy sterilizací je nutné podrobit hlubší historické analýze, která bere v potaz delší historii daného geopolitického celku.

Tento článek je volně upravenou verzí originálního článku historičky Brianny Theobald, který byl publikován na webových stránkách amerického časopisu Time 28. listopadu 2019. Originální článek naleznete zde.

Přečteno: 495x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Anticiganismus, Česká republika, Československo, dějiny, etnicita, Evropa, genocida, Lidská práva, Menšiny, Násilí, Nemocnice, nucené sterilizace, Občanská společnost, Romské ženy, Slovensko, Spojené státy americké



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dokumentární film LETY

videoV Kampusu Hybernská se bude promítat dokumentární film LETY. Následovat bude debata s Renatou Berkyovou

8.7.2020 16:44
Ve čtvrtek 16. července od 18 hodin se v Kampusu Hybernská bude promítat celovečerní dokumentární film LETY. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína i přetrvávající debatu o historii místa tzv. cikánského tábora. Po promítání bude následovat debata se spoluautorkou dokumentu Renatou Berkyovou.
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

Lubomír Volný a Miroslav Kalousek se ve sněmovně přetahovali o nápis All Lives Matter. Malá černošská holčička vysvětluje co znamená heslo Black Lives Matter (Koláž: Romea.cz)

Je heslo Black Lives Matter rasistické? Volný provokoval ve sněmovně, Kalousek zasahoval. Vysvětlení nabízí malá černošská holčička

7.7.2020 22:25
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se dnes postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo