Prezidentské volby v Rakousku vyhrál Van der Bellen, populista Hofer prohrál
Dnešní opakované druhé kolo rakouských prezidentských voleb vyhrál s 51,68
procentem hlasů nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen. Jeho rival z
pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer získal 48,32
procenta hlasů. Vyplývá to podle agentury APA z předběžných konečných výsledků,
které nezahrnují korespondenční hlasy. Ty budou sečteny v pondělí a podle
propočtů výsledek nijak neovlivní.
Korespondenčních hlasů je zhruba 700.000 a podle společnosti ARGE se po
jejich započtení zvýší náskok Van der Bellena na 53,3 procenta, což pro Hofera
bude znamenat 46,7 procenta hlasů. Již při květnovém druhém kole, které ústavní
soud zrušil, si mezi korespondenčními voliči vedl lépe právě Van der Bellen.
Volební účast podle předběžných konečných výsledků dnes činila 64,56
procenta. Po započtení korespondenčních hlasů ARGE předpokládá, že voleb se
celkem zúčastnilo 74 procent voličů. V květnovém druhém kole, které bylo
anulováno, byla účast 72,65 procenta voličů.
Van der Bellen mezitím ve vítězném projevu řekl, že jeho vítězství nad krajně
pravicovým populistou Hoferem ukazuje, že většina voličů vyslyšela jeho volání
po svobodě, rovnosti a solidaritě. Zároveň přislíbil, že se nyní zaměří na
opětovném propojení volbami rozdělené rakouské společnosti.
Van der Bellen v první reakci na výsledek oznámil, že chce být prezidentem
všech Rakušanů. Hofer, který svou porážku uznal, slíbil, že se o prezidentský
úřad bude ucházet i za šest let.
Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě,
která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda
Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě
vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani
podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro
svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo
příští rok čekají volby.
Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým
prezidentským kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle
předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb,
které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer,
na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení
korespondenčních hlasů.
Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním
rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci
jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako "o našem
prezidentovi".
"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše
Rakousko," uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi
pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Slíbil
rovněž, že se bude o prezidentský úřad ucházet i za šest let a už v příštích
parlamentních volbách bude kandidovat znovu i do parlamentu.
Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF
vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.
Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a
podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace
i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit
členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali
svůj hlas Van der Bellenovi.
Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26.
ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního
projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil
Heinz Fischer.
Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu
dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran –
sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Je to historický den, historický
předěl," uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.
