romea - logo
22. května 2019 (středa)
svátek má Emil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Prezidentské volby v Rakousku vyhrál Van der Bellen, populista Hofer prohrál

4.12.2016 18:10, (AKTUALIZOVÁNO 19:50)
Alexander Van der Bellen (FOTO: Wikimedia Commons)
Alexander Van der Bellen (FOTO: Wikimedia Commons)

Dnešní opakované druhé kolo rakouských prezidentských voleb vyhrál s 51,68 procentem hlasů nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen. Jeho rival z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer získal 48,32 procenta hlasů. Vyplývá to podle agentury APA z předběžných konečných výsledků, které nezahrnují korespondenční hlasy. Ty budou sečteny v pondělí a podle propočtů výsledek nijak neovlivní.

Korespondenčních hlasů je zhruba 700.000 a podle společnosti ARGE se po jejich započtení zvýší náskok Van der Bellena na 53,3 procenta, což pro Hofera bude znamenat 46,7 procenta hlasů. Již při květnovém druhém kole, které ústavní soud zrušil, si mezi korespondenčními voliči vedl lépe právě Van der Bellen.

Volební účast podle předběžných konečných výsledků dnes činila 64,56 procenta. Po započtení korespondenčních hlasů ARGE předpokládá, že voleb se celkem zúčastnilo 74 procent voličů. V květnovém druhém kole, které bylo anulováno, byla účast 72,65 procenta voličů.

Van der Bellen mezitím ve vítězném projevu řekl, že jeho vítězství nad krajně pravicovým populistou Hoferem ukazuje, že většina voličů vyslyšela jeho volání po svobodě, rovnosti a solidaritě. Zároveň přislíbil, že se nyní zaměří na opětovném propojení volbami rozdělené rakouské společnosti.

Van der Bellen v první reakci na výsledek oznámil, že chce být prezidentem všech Rakušanů. Hofer, který svou porážku uznal, slíbil, že se o prezidentský úřad bude ucházet i za šest let.

Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě, která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo příští rok čekají volby.

Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým prezidentským kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.

Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako "o našem prezidentovi".

"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko," uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Slíbil rovněž, že se bude o prezidentský úřad ucházet i za šest let a už v příštích parlamentních volbách bude kandidovat znovu i do parlamentu.

Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.

Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali svůj hlas Van der Bellenovi.

Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.

Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran - sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Je to historický den, historický předěl," uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.

Přečteno: 1918x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rakousko, Volby, Prezident



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností (FOTO: Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury získalo cenu za nejlepší muzejní publikaci roku 2018

17.5.2019 13:50
V pražském obecním domě se udělovaly ceny Gloria musealis, která ocenila nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Cenu za nejlepší muzejní publikaci dostalo Muzeum romské kultury za publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností autorek Jany Horváthové a Alice Sigmund Herákové.
 celý článek

Protestní průvod Romů a Sintů v Miláně 16. května 2019 (FOTO: Printscreen ze záznamu sdružení Khetane)

V Miláně na Den romského odboje vyšlo do ulic téměř 1000 Romů a Sintů

17.5.2019 12:20
16. května vyšlo v italském Miláně do ulic téměř 1000 Romů, aby jasně vzkázali ministru vnitra Matteo Salvinimu, že jsou plnohodnotnými občany Itálie a žádají dodržování svých práv.
 celý článek

Jaroslav Parči (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jaroslav Parči: Jsem Rom, jsem gay, jsem táta

17.5.2019 10:53
Říká otevřeně v každém rozhovoru Jaroslav Parči, který před lety prošel comingoutem, dnes žije s mužem, se kterým svůj vztah zpečetil registrovaným partnerstvím, a netají se ani tím, že s předchozího vztahu se ženou má už dnes dospělého potomka.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo