Organizace Pro Asyl: Debaty kolem Romů z Balkánu, kteří přicházejí do Německa, jsou hysterické

Ve Spolkové republice výrazně klesl počet žadatelů o azyl z Balkánu. Jde až
na výjimky o Romy. Německé ministerstvo vnitra to označuje za úspěch. Organizace
"Pro Asyl", jež hájí zájmy běženců, ale hovoří o bezcitných odsunech a hysterii.

Informuje o tom server Týden.cz.

Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich (CSU) dosáhl cíle, který si
stanovil. Loni na podzim oznámil, že chce zastavit masivní příliv běženců ze
Srbska a Makedonie. Podle Friedricha u těchto lidí z Balkánu přibývá případů
zneužívání azylu. To je nepřijatelné a musí se to bezodkladně zastavit,
prohlásil.

Zemský ministr vnitra v Dolním Sasku Uwe Schünemann (CDU), jehož někteří
novináři označují za nejlepšího šéfa tohoto rezortu v republice, řekl: Je to
jasné zneužívání azylu. Přicházejí jich celé vesnice."

Čerstvě zveřejněná čísla ukazují, že Romové se už do Německa tolik neženou.
Alespoň zatím. Loni v prosinci registroval Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky
(BAMF) pouhé 302 žadatele o azyl ze Srbska. Výrazně se snížil i počet uprchlíků
z Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Loni v září ještě BAMF registroval 6
691 žadatelů o azyl ze západního Balkánu.

Proč se na konci roku 2012 vydalo do Německa tak málo Romů z Balkánu? "Hlavně
kvůli přednostnímu a rychlému zpracování jejich žádostí," prozrazuje Friedrich.
Pracovníci BAMF dostali pokyn, aby žádosti o azyl ze Srbska, z Makedonie a Bosny
vyřídili před všemi dalšími.

Úřady nikoho z balkánských Romů neuznaly jako politicky pronásledovaného.
Tento fakt se podle Friedricha na Balkáně nejspíše rychle rozkřikl. A "rádoby
politické uprchlíky" přešla na cestu do Německa chuť. V uplynulých týdnech to
šlo velmi rychle. V průměru měsíc po podání žádosti o azyl se rozhodlo o odsunu
žadatele zpět do země původu.

Vpravdě masové deportace Romů zpátky na Balkán se nelíbí organizaci Pro Asyl.
"Ministr vnitra dal zřejmě svému úřadu pokyn, aby všechny odmítali," říká Bernd
Mesovic, šéf Pro Asyl.

To však ministerstvo vnitra odmítá. Každá žádost je podle něj posuzována
individuálně. Podle mluvčího úřadu Hendrika Lörgese příslušné balkánské země
riskují, že by pro ně Německo znovu zavedlo vízovou povinnost. Ta skončila roku
2009. To by pro vlády na Balkáně bylo velmi nepříjemné. Zpřísnily proto kontroly
na hranicích. Když třeba v autobuse směřujícím z Makedonie do západní Evropy
sedí šestičlenná romská rodina, která nemá zpáteční jízdenky, musí vozidlo
opustit.

Srbská vláda jde ještě dále a zvažuje trestat ty, kdo v zahraničí při žádosti o
azyl uvedou falešné údaje. Otázkou ale je, jak postihovat Romy, z nichž je
většina nemajetná.

Organizace Pro Asyl označuje debaty s tím spojené za hysterické. Jde prý
přece jen o stovky, maximálně tisíce lidí. Pro srovnání, roku 1995 požádalo o
azyl v Německu téměř 167 tisíc běženců. Vytváří se dojem, že ze strany Romů jde
o velké ohrožení. To je absurdní, tvrdí zástupci Pro Asyl.