Polsko si ve čtvrtek 19.dubna připomnělo 75. výročí od povstání ve varšavském ghettu. Na počest Židů, kteří se vzbouřili proti nacistům, ačkoliv věděli, že proti dobře vyzbrojeným německým vojákům nemají šanci na vítězství, si obyvatelé metropole k oblečení připínali papírové narcisy. Informovala o tom agentura AP.
V poledne ruch města utichl a rozezněly se kostelní zvony a sirény; obyvatelé Varšavy se na chvíli v tichosti zastavili, aby uctili památku Židů, kteří zemřeli během povstání, a také milionů obětí holokaustu.
Tradice připínání narcisů je odkazem Marka Edelmana, který byl posledním žijícím vůdcem povstání a každý rok pokládal k památníku padlých bojovníků květiny. Edelman zemřel v roce 2009.
Na počátku roku 1943 nacisté zahájili poslední etapu likvidace varšavského ghetta, v němž tehdy žilo na 60.000 zubožených Židů, kteří měli nalézt smrt v plynových komorách vyhlazovacího tábora Treblinka. Němečtí vojáci se ale setkali s menším ozbrojeným odporem a deportace na čas přerušili. Když se nacisté chystali své dílo 19. dubna dokončit, narazili v ghettu nečekaně na silný ozbrojený odpor několika stovek židovských mladíků a dívek se zbraní v ruce. Povstalci nepočítali s tím, že zvítězí, chtěli jen dokázat, že “nejsou podřadným druhem, hmyzem,” jak kdysi vysvětlil jeden z přeživších povstalců. Židé dokázali nacistům vzdorovat téměř měsíc; nakonec většinu z nich nacisté zabili a ghetto srovnali se zemí. Několika Židům, včetně Edelmana, se ale podařilo odpadními kanály uprchnout do “árijské” části města.
Na oficiální pietní akci, před památníkem obětí povstání, hovořil polský prezident Andrzej Duda, zatímco na městské radnici bylo přeživším holokaustu Heleně Birenbaumové, Krystyně Budnické a Marianu a Turskému uděleno čestné občanství Varšavy.
Stovky lidí se naopak zúčastnily protestní akce, jejíž organizátoři tvrdí, že polská vláda tiše toleruje a někdy dokonce podporuje antisemitské názory, přestože oficiálně nenávistné projevy odsuzuje. Skupina, která si říká Otevřená republika, pietní akci označila za prázdnou nacionalistickou přehlídku vlády s tím, že polský premiér Mateusz Morawiecki začátkem roku vzdal hold pravicové jednotce polských vojáků, která koncem války spolupracovala s nacisty v boji proti komunistům.
Začátkem března v Polsku vstoupil v platnost kontroverzní zákon, jenž se týká viny za válečné zločiny a který vyvolal emotivní roztržku s Izraelem. Norma, která počítá až s tříletým vězením za připisování odpovědnosti za válečné zločiny Polákům, má podle polské vlády za cíl zabránit poškozování cti země.
Zákon se ale dočkal kritiky nejen v samotném Polsku, nýbrž i v zahraničí a způsobil krizi ve vztazích Polska s Izraelem. Izraelští představitelé i lidé, kteří holokaust přečkali a ještě žijí, mají podezření, že smyslem tohoto legislativního kroku Varšavy je znemožnit diskusi o zločinech, jichž se na Židech za války dopustili někteří Poláci. Polská vláda popírá, že toto byl její záměr.
Rostoucí nacionalismus v Polsku nicméně podle AP letos přiměl nebývale vysoký počet dobrovolníků rozdávat papírové květy; většinu ze 2000 dobrovolníků tvořili mladí lidé, kteří cítí povinnost bojovat proti projevům nesnášenlivosti.
