Před 75 lety, 27. dubna 1940, vydal říšský velitel jednotek SS Heinrich Himmler rozhodnutí, na jehož základě byl zřízen koncentrační a vyhlazovací tábor v polské Osvětimi. V neblaze proslulé "továrně na smrt" přišlo o život přes 1,1 milionu lidí, v drtivé většině Židů.
Do areálu někdejších kasáren polské armády v Osvětimi bylo prvních 30 vězňů dopraveno v květnu 1940 z německého Sachsenhausenu. Už v polovině následujícího měsíce přijel do tábora první velký transport, čítající přes sedm stovek osob z polského Tarnova. Kapacita tábora zanedlouho přestala dostačovat. V roce 1941 proto vyrostl u nedaleké vesničky Březinka (německy Birkenau) druhý, ještě větší tábor.V květnu 1942 byl otevřen i pracovní lágr u obce Monowice, přezdívaný Buna. Kromě těchto tří velkých táborů existovaly v okolí Osvětimi ještě čtyři desítky menších zařízení.
Zpočátku byla Osvětim jen jedním z řady německých koncentračních táborů, kam nacistický režim posílal své domnělé i skutečné nepřátele. Posléze se z ní ale stal jeden z pilířů "konečného řešení židovské otázky," jak nacisté přezdívali genocidu evropských Židů. Kolik lidí se zpoza brány s cynickým nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) nikdy nevrátilo, lze pouze odhadovat. Velmi dlouho se hovořilo až o čtyřech milionech mrtvých, nicméně podle novějších údajů to bylo více než 1,1 milionu osob. Drtivou většinu obětí tvořili Židé, v menší míře ale mezi nimi byli také Poláci, Romové či sovětští váleční zajatci.
Před 70. lety byl osvobozen Bergen-Belsen
Německo si včrea připomenulo také 70. výročí osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen, v němž za druhé světové války zemřelo více než 70.000 lidí. Dolnosaský premiér při této příležitosti vyzval, aby se na nacistické zločiny nikdy nezapomnělo. U památníku v Bergen-Belsenu promluvil i německý prezident Joachim Gauck, který poděkoval britské armádě, jejíž jednotky tábor v roce 1945 osvobodily.
"Vraždu nelze promlčet, masové vraždy a genocidu teprve ne," řekl předseda vlády Dolního Saska Stephan Weil. Podle něj musí Německo vzhledem ke své historické zkušenosti být co nejrozhodnější tváří v tvář jakýmkoli projevům rasismu, xenofobie či pravicového extremismu.
Tábor v Bergen-Belsenu nacisté nestačili evakuovat a Britové v něm v dubnu 1945 nalezli 60.000 vězňů stísněných v nelidských podmínkách a hromady mrtvých. Pro Brity je proto jméno Bergen-Belsen dodnes synonymem válečných hrůz.
V Bergen-Belsenu nevraždili nacisté v plynových komorách, vězni tam umírali spíše na nejrůznější nemoci, podvýživu a podchlazení. V tomto táboře zemřel například i český malíř a spisovatel Josef Čapek nebo tehdy šestnáctiletá Anna Franková, autorka Deníku – jedné z nejznámějších a nejprodávanějších knih v dějinách.
