Předsedkyně České národní rady Ukrajiny neví nic o 40 rodinách žádajících návrat
Předsedkyně České národní rady Ukrajiny Ludmila Muchinová ví jen o třech
krajanských rodinách na Ukrajině, které by se chtěly vrátit zpátky do České
republiky, ne o čtyřiceti, jejichž repatriaci minulý týden podpořil prezident
Miloš Zeman. Šéfka organizace zastřešující všechny české spolky na Ukrajině to
řekla dnes novinářům po jednání s náměstkem ministra zahraničí Rudolfem
Jindrákem. Česká diplomacie chce podle něj krajanům na Ukrajině pomáhat
především na místě.
"Já vím o třech rodinách, které požádaly (o repatriaci)," uvedla Muchinová v
reakci na Zemanovo prohlášení. Prezident minulý týden požádal ministra vnitra
Milana Chovance (ČSSD), aby vyhověl požadavku 40 rodin volyňských Čechů na
návrat do původní vlasti. S žádostí o pomoc se v březnu na české představitele
obrátili volyňští Češi ze Žytomyru na západě Ukrajiny. Vláda k ní ale tehdy
neviděla bezprostřední důvod.
Muchinová aktuální situaci na Ukrajině popsala jako složitou, konfliktem na
východě země je podle ní postižen ale jen krajanský spolek v oblasti Donbasu.
"Ve všech ostatních spolcích sice nemůžu říct, že je klid, ale je spokojeněji.
Lidé se prostě bojí války," poznamenala.
Pokud by se česká vláda rozhodla repatriovat Zemanem zmíněných 40 rodin, o
nichž nic neví ani ministerstvo zahraničí, mohlo by návrat do domoviny podle ní
požadovat všech zhruba 5000 krajanů žijících na Ukrajině. "To by to pak vláda
České republiky musela udělat pro všechny stejné a bude to složité pro Českou
republiku," konstatovala Muchinová.
Takový krok by navíc u ukrajinské vlády mohl vzbudit dojem, že se k
ukrajinským Čechům Ukrajinci "chovali špatně", což není pravda, tvrdí rodačka z
Kyjeva, jejíž prarodiče přišli na Ukrajinu koncem 19. století z Moravy.
Podle Jindráka ministerstvo zahraničí situaci krajanů na východě Evropy
sleduje a vyhodnocuje ji. Ukrajinským Čechům je diplomacie také připravena
nadále pomáhat. "Uvažujeme o dalších krocích, které bychom měli realizovat ve
velmi krátké době z hlediska podpory nějakých projektů pro naše krajany na
Ukrajině," uvedl bez bližších podrobností náměstek.
Podle Jindráka je potřeba pomoci krajanům na místě, kde žijí. "To může být i
efektivnější pomoc, když postavíme nějakou školu nebo pošleme lektora českého
jazyka, který bude pomáhat s vnitřním životem menšiny, a ne organizování
nějakého hromadného stěhování," soudí. "Můžeme nabízet pomoc, ale rozhodně
bychom neměli ty lidi násilně vytrhávat z určitého prostředí," dodal.
