Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová vyzvala státy EU, aby bojovaly proti diskriminaci Romů

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala v pátek u příležitosti Památného dne romského holokaustu, který připadá na neděli 2. srpna, všechny členské státy EU, aby chránily tuto menšinu před diskriminací a rasismem. Informovala o tom agentura DPA.

"Evropa má povinnost chránit své menšiny před rasismem a diskriminací. Anticiganismu musíme čelit otevřeností a přijetím, nenávistným projevům a zločinům z nenávisti musíme čelit tolerancí a respektováním lidské důstojnosti a šikaně musíme čelit šířením osvěty o holokaustu," uvedla von der Leyenová ve společném prohlášení s místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost Věrou Jourová a eurokomisařka pro rovnost Helenou Dalliovou.

Ve společném prohlášení připomínají, že počet přeživších a přímých svědků zvěrstev holokaustu stále klesá. "Je naší povinností, více než kdy jindy, pokračovat v jejich práci a předávat jejich svědectví," píše se v prohlášení, ve kterém zmiňují i nedávno zesnulého bojovníka proti nacismu Raymond Gurême.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora tehdy zavraždili přes 4 200 Romů a Sintů. Každoročně 2. srpna si proto Romové z celé Evropy tento den připomínají jako Památný den romského holokaustu.

"Vzpomínka na jejich pronásledování nás vede k potřebě řešit výzvy, kterým čelí i dnes a příliš často jsou přehlíženy," konstatuje se v prohlášení.

Podle Ursuly von der Leyenové by se všech 27 členských států EU mělo zavázat, že dosáhne sociální spravedlnosti a rovnosti ve všech oblastech.

K zastrašování a útoky na Romy, ke kterému dochází v posledních letech stále častěji, upozornil ve čtvrtek v Ženevě i zvláštní zpravodaj OSN pro otázky menšin Fernand de Varennes. Uvedl, že v souvislosti s pandemie COVID 19 se na sociálních sítích objevily nepravdivé zprávy s rasistickým podtextem namířených proti Romům.

Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944)  v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.