Předsedkyně protiimigrační a protiislámské AfD Frauke Petryová se chystá vystoupit ze strany

Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová se chystá vystoupit ze strany. Řekla to dnes v Drážďanech. Stranu opouští i její muž a zemský šéf AfD v Severním Porýní-Vesfálsku Marcus Pretzell. Pokračují tak vnitřní problémy uskupení, které se v nedělních volbách poprvé dostalo do parlamentu a jehož někteří poslanci se hlásí k dědictví nacismu.

“Jasné je, že tento krok bude následovat,” řekla Petryová podle německých médií ke svému odchodu ze strany. Kdy se tak přesně stane, neuvedla. Pretzell svůj chystaný krok zdůvodnil nespokojeností s vývojem strany.

Dvaačtyřicetiletá Petryová, která ve volbách získala přímý mandát, už v pondělí vzbudila rozruch, když na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně oznámila, že nebude součástí parlamentní frakce své strany. Poté tiskovou konferenci k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Volební lídryně AfD Alice Weidelová se v reakci nechala slyšet, že by Petryová měla ze strany odejít. To se tedy zřejmě brzy stane.

Alice Weidelová je mimo jiné známá i kauzou, kde v e-mailu v roce 2013 označila členy vlády Angely Merkelové (CDU) za prasata. “Tato prasata nejsou nic jiného než loutky vítězných mocností druhé světové války a mají za úkol německý národ držet zpátky. Německo je ovládáno nepřáteli ústavy, kteří se snaží systematicky ničit občanskou společnost. Jednou z cest je podle mailu zaplavování Německa “kulturně cizími” národy, jako jsou Arabové nebo Romové.”

Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.

Petryové, ale i dalším v poslední době vadily například výroky volebního lídra Alexandera Gaulanda, který v září hovořil třeba o tom, že Německo má právo být hrdé na to, co němečtí vojáci ve dvou světových válkách vykonali. Ve druhé světová válce se přitom řada z nich podílela na válečných zločinech i vyvražďování Židů.

Členové AfD připouštějí, že se mohou objevit i další politici, kteří opustí poslanecký klub strany. Její nejednota může být podle pozorovatelů daná mimo jiné tím, že jde o stranu protestní, v níž se spojují lidé s často velmi odlišnými názory.

Problémy se objevují i v různých zemských sdruženích. Vedle Severního Porýní-Vesfálska, kde vedle Pretzella frakci opustil i další poslanec, je to třeba Meklenbursko-Přední Pomořansko. Z tamní poslanecké frakce v pondělí odešli čtyři členové, kteří zakládají vlastní “občanskou” frakci. Poslanců AfD tak v této spolkové zemi zůstává 14.

Alternativa pro Německo získala ve volbách 12,6 procenta hlasů a v novém Spolkovém sněmu je třetí nejsilnější.

Němečtí odborníci upozorňují na to, že významná část příznivců Alternativy pro Německo má pravicově extremistické sklony. Právě ty tvrdě kritizoval generální sekretář Merkelové CDU Peter Tauber. “Tito samozvaní patrioti jsou z velké části pravicoví extremisté, kteří jednou rukou mávají plakáty AfD a druhou zvedají k hitlerovskému pozdravu.”