Přeživší holokaustu vzpomínali v Osvětimi na osvobození nacistického vyhlazovacího tábora
Lidé, kteří přežili holokaust, přes 60 poslanců izraelského parlamentu a
další hosté si v polské Osvětimi připomněli 69. výročí osvobození někdejšího
nacistického vyhlazovacího tábora. 27. leden je zároveň Mezinárodním dnem
památky obětí holokaustu.
Vzpomínka na toto výročí se tradičně konala také v německém Spolkové sněmu,
který si připomněl i 70 let od osvobození Leningradu od nacistické blokády.
Německý prezident Joachim Gauck při této příležitosti poslal svému ruskému
protějšku Putinovi dopis, v němž vyjádřil stud nad nacistickou vyhlazovací
válkou proti Sovětskému svazu.
"Osvětim bude navždy černou dírou v dějinách celého lidstva," prohlásil v
projevu v osvětimském památníku vedoucí izraelské delegace Isaak Herzog. Tu
podle agentury DPA tvořilo šest ministrů, představitelé armády a 61 poslanců –
více než polovina 120členého Knesetu.
Společně s více než dvacítkou přeživších prošli nechvalně proslulou vstupní
bránou bývalého vyhlazovacího tábora s německým nápisem "Práce osvobozuje" a u
popravčí zdi položili květiny a zapálili svíčky.
"Prožili jsme tady těžké časy. Považuji za zadostiučinění, že jsem tohle
místo opustil po svých, a ne komínem," prohlásil podle agentury PAP bývalý vězeň
Bogdan Bartnikowski. Další přeživší, sedmaosmdesátiletý Noah Klieger podle
agentury Reuters zdůraznil, že se do "tohoto pekla jménem Osvětim" vracejí po 69
letech jako hrdí lidé.
Tábory v polské Osvětimi byly největším nacistickým likvidačním lágrem za
druhé světové války, v němž hitlerovský režim povraždil až 1,5 milionu lidí
převážně židovského původu. Celkem se oběťmi nacistického holokaustu v Evropě
stalo na šest milionů Židů. Jména více než čtyřech milionů z nich jsou
zaznamenána v Knize vzpomínek, vystavené v osvětimském památníku, kterou si
účastníci dnešní ceremonie také prohlédli.
Koncentrační tábor v Osvětimi osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda. Podle
DPA žije v Izraeli ještě dnes okolo 193 000 lidí, kteří pobyt v tomto táboře
smrti přežili.
Přesně o rok dříve prorazila sovětská armáda téměř 900denní nacistickou
blokádu Leningradu, dnešního Petrohradu, při níž hladem a v důsledku náletů
zemřelo okolo milionu lidí. Na dobu v obleženém městě ve Spolkovém sněmu
vzpomínal pětadevadesátiletý spisovatel Daniil Granin.
"Smrt přicházela potichu, jako myška, den za dnem. V únoru umíralo hladem 3
500 lidí denně," líčil. Obyvatelé města podle něj z nouze jedli tapety, vařili
si kožené opasky, pak přišli na řadu psy a kočky. "Nakonec se uchylovali ke
kanibalismu," poznamenal.
Gauck v dopise Putinovi vyjádřil "hluboký zármutek a stud" nad vyhlazovací
válkou nacistického Německa vůči SSSR. "Německo si je vědomo své historické
odpovědnosti za utrpení, které způsobilo obyvatelům Leningradu, a za brutální
vedení války," ujistil ruského prezidenta.
