ZÁZNAM: Agentura Evropské unie pro základní práva zveřejnila výsledky výzkumu. Menšiny v EU čelí stále nenávisti a diskriminaci
Národnostní menšiny jsou v Evropské unii nadále terčem nenávisti a
diskriminace. Řada z jejich příslušníků se začíná stále více odcizovat státu, ve
kterém žijí. Vyplývá to ze studie, kterou dnes na konferenci s názvem Skutečné
příběhy bolí: Zkušenosti přistěhovalců a menšin v EU zveřejnila Agentura
Evropské unie pro základní práva (FRA). V Česku se studie zaměřila na romskou
menšinu. Diskriminaci za poslední rok zažilo podle ní 32 procent jejích
příslušníků.
"Každým případem diskriminace a nenávisti dál podkopáváme sociální soudržnost
a vytváříme nerovnosti, které poškozují celé generace," uvedl ředitel FRA
Michael O’Flaherty. Odcizení, které v důsledku diskriminace vzniká, může mít
podle něj zničující následky. V současnosti podle studie ale příslušníci menšin
státním institucím dál důvěřují.
Studie vychází z dotazníků, které vyplnilo 25.500 mužů a žen z 28 členských
zemí EU, kteří mají kořeny v cizině nebo patří k původním menšinám, například
Romům či Rusům. Diskriminaci v posledních pěti letech zažilo 38 procent z nich.
Zvlášť se to přitom podle studie týká lidí původem ze severní a subsaharské
Afriky a Romů. Nejčastěji diskriminaci pocítili při hledání práce.
V České republice v posledních dvanácti měsících zažilo podle dotazníkové
studie diskriminaci 32 procent Romů, na Slovensku to bylo o dva procentní body
méně. Nejméně se Romové cítí být ze sledovaných zemí diskriminováni v Bulharsku
(14 procent), nejvíce v Řecku (48 procent). V Česku si příslušníci romské
menšiny stěžovali většinou na nerovný přístup k bydlení a diskriminaci při
hledání práce.
Obtěžování kvůli svému původu podle studie za posledních pět let zažilo v
Česku 66 procent dotázaných Romů, nejvíce z devíti sledovaných zemí EU. Na
Slovensku to bylo 46 procent. Relativně nejlépe na tom byli opět Romové v
Bulharsku.
Studie se věnovala také přistěhovalcům druhé generace. Téměř třetina z nich v
posledním roce zažila obtěžování, polovina z nich nejméně v šesti případech za
rok.
Oběti diskriminace a nenávistného obtěžování podle FRA cítí menší důvěru ke
státním institucím i slabší vazby na zemi, ve které žijí.
Valnou většinu případů diskriminace či obtěžování a násilí vůči menšinám
úřadům nikdo nenahlásí, kritizuje ve zprávě FRA. Členské státy agentura vyzvala
k větší aktivitě v boji proti těmto jevům.
