romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Případ Trayvona Martina aneb rasově motivované vraždy v USA

Oakland, 21.9.2013 12:34, (ROMEA)
Stovky lidí se sešly 15. července 2013 v Oaklandu a požadovaly spravedlnost pro Trayvona Martina - Justice for Trayvon Martin (FOPTO: Daniela Kantorová)
Stovky lidí se sešly 15. července 2013 v Oaklandu a požadovaly spravedlnost pro Trayvona Martina - Justice for Trayvon Martin (FOPTO: Daniela Kantorová)

Když George Zimmerman zastřelil v únoru 2012 na Floridě sedmnáctiletého Trayvona Martina, který se vracel z obchodu s plechovkou ledového čaje a sáčkem bonbónů, zdálo se jasné, že jde o rasově motivovanou vraždu. Zimmerman byl členem místní „sousedské hlídky“ – neformálního uskupení, které si dalo za úkol udržovat ve čtvrti bezpečnost. Později uvedl, že mu Trayvon přišel podezřelý, protože měl na sobě mikinu s kapucí. Zimmerman Trayvona nejprve pronásledoval ve svém autě, ze kterého i zavolal policii. Ta mu poradila, ať ho nechá být, čehož neuposlechl a nakonec Trayvona napadl. Následovala rvačka, při které Zimmerman Trayvona podle svých slov v sebeobraně zastřelil.

Florida má zákon „Stand your ground“ („Postavte se za sebe“), který povoluje člověku zabití v sebeobraně, aniž by se nejprve musel pokusit o útěk. Tento zákon ovlivnil Zimmermanův případ: policie ho nejprve na několik hodin zadržela, ale nezatkla ho, a k zatčení došlo až měsíc a půl po vraždě. Zdali by k zatčení došlo bez petice, kterou napsali Trayvonovi rodiče a podepsalo ji 1,3 milionu lidí, můžeme jen spekulovat. Když konečně začal soud s Zimmermanem, všechno bylo jakoby obrácené naruby: objevily se snahy nalézt co nejvíce chyb v charakteru Trayvona Martina - u soudu se probírala jeho vysvědčení, fotky z Facebooku, problémy ve škole atd. Jeden slogan při pozdějších protestech to shrnul takto: „Jen v Americe se může stát, že černošský kluk jde k soudu za svou vlastní vraždu.“

Média také probírala etnický původ Zimmermana, muže, který má bílou barvu pleti, ale jeho původ je smíšený (otec je bílý Američan a matka je hispánského původu). Zimmerman pro mnohé představoval svým chováním, které neukázalo ani trochu lítosti nad tím, co udělal, privilegovaného člena majority, který si přivlastňuje nárok na rozhodování, co je správné, včetně určování toho, kdo se může pohybovat v ulicích. Když letos v červenci porota shledala Zimmermana nevinným, mnoho lidí pocítilo zlost i smutek. Porota se skládala ze šesti žen, z nichž všechny kromě jedné měly bílou barvu pleti a jediná porotkyně, která nebyla bílá, později v rozhovoru řekla, že Zimmerman beztrestně spáchal vraždu, ale že zákony byly nastavené tak, že se to nedalo prokázat, a že se ve skupině většiny bílých žen cítila sama a bez podpory. Jen pro kontrast; na Floridě byla letos v květnu na 20 let odsouzena Afroameričanka Marissa Alexander za to, že do zdi vypálila výstražnou střelu, aby tak v sebeobraně varovala svého manžela, který ji brutálně bil. Jak se zdá, pro Afroameričanku floridský zákon o sebeobraně „Stand your ground“ neplatí.

Od zrušení otroctví sice v USA uplynulo více než století a půl, ale důsledky jsou cítit dodnes

Po rozsudku nad Zimmermanem byly v mnoha městech USA narychlo zorganizovány protestní akce. Transparent na demonstraci v Oaklandu to shrnul: „Jsme šokovaní, ale ne překvapení.“ Důvodem byla znalost historie: podobných případů, ve kterých je beztrestně zabit chlapec nebo mladý muž afroamerického původu je bohužel mnoho, neustále přibývají a jejich historie sahá až k dobám otroctví a lynčování v USA.

Od zrušení otroctví sice v USA uplynulo více než století a půl, ale důsledky jsou cítit dodnes: promítají se v rasovém profilování při zatýkání lidí, přísnějších trestech pro Afroameričany, i v psychologickém traumatu, které se přenáší z generace na generaci a příspívá tak k chudobě či zneužívání drog mezi touto skupinou. Organizace Malcolm X Grassroots Movement odhaduje, že v USA je mimosoudně zabit občan afroamerického původu přibližně každých 28-32 hodin. Jako mimosoudní zabití definuje zabití policistou, strážníkem, členem soukromé ochranky nebo člověkem, který se takovým úkolem sám pověří, jako například právě Zimmerman.

V Oaklandu tkví v čerstvé paměti případ 22-iletého Oscara Granta, kterého zastřelil strážník na stanici metra Fruitvale na Nový rok 2009. Grant byl s kamarády zadržen po cestě z novoročního ohňostroje poté, co se ho někdo pokusil v metru napadnout. Strážník Oscara Granta zastřelil, když ležel na zemi a nebránil se zatčení. Vrah byl po bouřlivých protestech zatčen a odsouzen za neúmyslné zabití ke dvěma letům vězení. Nedávno byl se souhlasem rodiny Oscara Granta natočen film „Fruitvale Station“ (Stanice Fruitvale), který realisticky zachycuje poslední den jeho života. Film teď v USA sklízí úspěchy, včetně hlavní ceny prestižního festivalu nezávislého filmu Sundance. Někteří aktivisté však poukazují na to, že i když film informuje veřejnost a umožňuje lidem společně prožívat smutek, vznáší také mnoho otázek po tom, co se musí změnit, protože podobné případy neustále přibývají. V Oaklandu je to například zabití sedmnáctiletého Alana Blueforda, kterého zastřelil policista, jenž se mylně domníval, že má zbraň nebo drogy. Tento policista nebyl dodnes zatčen.

Tragický je také nedávný případ z letošního srpna, kdy policie na Floridě zabila sedmnáctiletého hispánce Israele Hernandeze, když byl přistižen, jak značkuje bývalého (a už zcela pomalovaného) McDonalda. Policista mu poté, co se pokusil o útěk, dal elektrický šok do hrudníku, po kterém Israel zemřel. Jeho přátelé viděli policisty, jak si gratulují a potřásají rukama, zatímco Israel leží bezvládně na zemi. V Oaklandu se na konci srpna chystá protestní akce na jeho památku v solidaritě s aktivisty z Floridy.

Když po rozsudku nad Zimmermanem propukly v USA protestní akce, v Oaklandu se spontánní pochody vydaly do obytných čtvrtí, kde většinu obyvatel tvoří chudí snědé nebo černé barvy pleti. Lidé je radostně zdravili a mnozí se k nim přidávali. Tyto projevy soudružnosti ignorovala masová média, která se soustředila na několik rozbitých oken v centru města. Podobně jako u soudu, kdy byla v podstatě obviněna jeho oběť, i v tomto případě se pozornost odvrátila od nespravedlivého systému a oprávněné nespokojenosti lidí k několika málo případům vandalismu.

Otázka rasismu je v USA neustále živá a projevuje se na mnoha úrovních života: od předsudků jednotlivců až po zákony jako „Stand your ground,“ fungování justičního systému nebo zkreslených reportáží masových médií. Práce na poli odbourávání rasismu tedy zdaleka nekončí.

Daniela Kantorová
Přečteno: 6063x
 

Kam dál:

Štítky:  

Trayvon Martin, Vražda, Rasismus, USA, RV, RV 9/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo