Dnes v Mnichově začal jeden z nejostřeji sledovaných procesů v německých
poválečných dějinách. Před soudem stojí údajná neonacistická teroristka Beate
Zschäpeová a čtveřice domnělých podporovatelů její podzemní buňky, které
vyšetřovatelé připisují vraždy devíti přistěhovalců a mladé policistky. Stejně
jako u atentátů z 11. září 2001 a jiných velkých zločinů se i okolo této
vražedné série vyrojilo množství konspiračních teorií, které za ní vidí spiknutí
tajných služeb, včetně zapojení americké CIA.
Novinář Jürgen Elsässer: "Při žádném jiném velkém politicky motivovaném zločinu v posledních desetiletích není podíl tajných služeb tak zjevný jako u vražd připisovaných NSU."
Podle oficiální verze obžaloby mají vraždy na svědomí členové neonacistické
organizace Národně socialistické podzemí (NSU) Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos,
kteří se spolu s Zschäpeovou od roku 1998 skrývali před úřady a v letech 2000 až
2007 páchali své xenofobní zločiny. K nim patří i dva bombové útoky v
přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly desítky
zraněných. Jejich pachatelství dokládají zbraně nalezené u nich včetně pistole
české výroby, kterou bylo zastřeleno devět z deseti obětí, či animované video,
jímž se NSU k těmto činům hlásilo.
Böhnhardt a Mundlos se po přepadení banky v Eisenachu 4. listopadu 2011 podle
vyšetřovatelů zastřelili v obytném automobilu před pronásledující policií a
Zschäpeová se o čtyři dny později – potom, co podpálila jejich úkryt ve Zwickau
– sama přihlásila úřadům. Od té doby sedí ve vazbě a odmítá vypovídat. Její
mlčení stejně jako odkrytí řady chyb bezpečnostních orgánů při objasňování této
vražedné série bylo vodou na mlýn stoupencům spikleneckých teorií, podle nichž
vše bylo ve skutečnosti jinak.
Ústřední roli v nich hrají tajné služby, především německá kontrarozvědka.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se oficiálně nazývá, má totiž v popisu
práce dohled nad extremistickými organizacemi, jako byla právě NSU. Ve faktu, že
její pozornosti dokázal trojlístek neonacistů unikat 13 let, nespatřují na
rozdíl od politiků fatální selhání agentů, ale argument pro tvrzení o napojení
kontrarozvědky na vrahy.
"Při žádném jiném velkém politicky motivovaném zločinu v posledních
desetiletích není podíl tajných služeb tak zjevný jako u vražd připisovaných NSU,"
soudí novinář Jürgen Elsässer. Důvodem podle něj mohla být snaha zdiskreditovat
krajní pravici tak, jako to v 70. letech udělaly teroristické činy RAF s
radikální levicí. Ve stejné době totiž berlínská vláda usilovala o zákaz krajně
pravicové Národnědemokratické strany Německa, který se dostal znovu na pořad dne
po předloňském odhalení NSU.
Spolu s dalšími autory zpochybnil Elsässer v časopisu Compact většinu
oficiálních verzí případu. Böhnhardt a Mundlos prý nespáchali sebevraždu, ale
byli zlikvidováni a do jejich automobilu kdosi nastrčil důkazy o jejich vině.
Nevěří ani tvrzení o pokusu Zschäpeové zahladit stopy podpálením bytu ve Zwickau
a za pravděpodobnější pokládají možnost, že to bylo dílo lidí v pozadí komplotu,
kteří tak chtěli nasměrovat policii na "obětní beránky" z NSU. O jejich činnosti
tajné služby podle nich celou dobu věděly a dost možná ji přímo řídily.
Sebastian Edathy: "Zatím nemáme žádné indicie, že by úřady nějak podporovaly, nebo jen snášely činy těchto tří osob."
"Hlavní argument mluvící pro to, že stát kryl toto trio, je nasnadě. Je
nevysvětlitelné, jak někdo může na 13 let v Německu zmizet a páchat těžké
zločiny, a přesto se na něj nepřišlo," říká publicista Kai Voss. Stejný názor má
i spisovatel Wolf Wetzel. "Tvrzení, že bezpečnostní úřady neměly o neonacistech
v podzemí žádnou stopu, je záměrně falešné. Fakta spíše dokládají, že těmto
neonacistům poskytovaly eskortní servis," píše Wetzel ve své knize o vztahu NSU
a kontrarozvědky, která vyšla v dubnu.
Poslední vraždu připisovanou trojici východoněmeckých neonacistů, zastřelení
policistky Michele Kiesewetterové v dubnu 2007 v Heilbronnu, spojuje Elsässer a
spol. dokonce s aktivitami amerických tajných služeb v Evropě. Údajně do ní byl
zapleten i jistý turecký agent CIA.
"O těchto spekulacích vím. Jedním z našich hlavních úkolů také bylo ověřit
nebo vyvrátit tyto teorie. Zatím nemáme žádné indicie, že by úřady nějak
podporovaly, nebo jen snášely činy těchto tří osob," řekl ČTK předseda
parlamentní vyšetřovací komise k NSU Sebastian Edathy. Připustil nicméně, že v
této kauze je zatím více otázek než odpovědí. Sám proto předpokládá, že v okolí
neonacistického tria působilo mnohem více spolupracovníků kontrarozvědky, než je
doposud známo.
