Protesty Romů, kterým hrozí vyhoštění z Německa, pokračují
„Solidarita s Romy, kteří byli vyhnaní z památníku věnovaného Sintům a Romům zavražděným během nacizmu“ – pod tímto mottem se dnes bude konat demonstrace na berlínském náměstí Alexanderplatz. Od tohoto dne má navíc dojít k obsazení památníku romského holocaustu v parku Tiergarten nedaleko berlínské vládní čtvrti.
„Jelikož nás chce Německo vyhostit a protože nemáme jinou volbu, obsadili jsme 22. května 2016 památník Sintům a Romům zavražděným během nacismu, tedy místo, které má připomínat naše deportované a zavražděné prarodiče. Politici by se měli stydět,“ stojí v tiskovém prohlášení hamburského spolku Romano Jekipe Ano.
„Už krátce po půlnoci byl náš protest násilně ukončen, na tomto místě zbili naše děti a vyhrožovali jim. To si naše děti nezasloužily. Obáváme se, že i naše vnoučata zažijí násilí, vyhánění a rasismus. To nepřipustíme,“ vysvětlují své kroky autoři prohlášení.
Z těchto důvodů se demonstranti chtějí vrátit na místo památníku i za cenu, že policie je znovu z místa vyžene.
Spor o místo protestu trvá
Jak jsme informovali v článku „Romští uprchlíci obsadili památník za nacismu zavražděných Romů v Berlíně. Zasahovala i policie“, s obsazením pietního místa za účelem politického protestu nesouhlasí někteří zástupci německých Sintů. Ústřední rada německých Sintů a Romů k tomuto aktu vydala koncem května tiskové prohlášení, v kterém uvádí: „Památník je místem důstojné památky více než půl milionu zavražděných Romů a Sintů v nacisty obsazené Evropě. Toto místo nemá a nesmí být zneužíváno pro politické protestní akce."
Protestující s tímto argumentem ale nesouhlasí. „Je to správné místo! Vybrali jsme ho na základě respektu ke svým předkům zavražděným za nacismu a uctění jejich památky. Kdy konečně Německo nás Sinty a Romy bude respektovat jako lidi? My Romové nemáme vlastní zemi. Máme však právo na důstojný život,“ reagovali protestující na vyjádření Ústřední rady.
Systematické vylučování ze společnosti se rovná perzekuci
Romani Rose, předseda zmíněné rady, demonstrující přitom plně chápe. „Závažný a násilný anticiganizmus v zemích jihovýchodní Evropy znemožňuje důstojný život a je příčinou útěku. Stigmatizace Romů hledajících azyl v Německu jako „ekonomických migrantů“ v politice a v médiích vychází z anticiganistických motivů,“ říká Rose a dodává, že všechny relevantní zprávy Evropské rady potvrzuji dlouholetou kritikou ze strany Ústřední rady, že „situace Romů ve státech západního Balkánu je poznamenána systematickým vylučováním a znevýhodňováním, což společně odpovídá rozměrům perzekuce“.
Podle účastníků plánované blokády památníku nejsou pro ně balkánské země, do kterých se mají vrátit, bezpečné: „Náš život je tam ohrožen. Jsme systematicky izolováni a vylučováni ze společnosti, perzekvováni a vystavěni politické zvůli.“
„Prohlášení politiků a političek o solidaritě i sliby těch, kteří jsou zodpovědní za vyhnání Romů z památníku, už nemají být prázdná slova. U vchodu do památníku budeme tak dlouho, až budeme moci uplatňovat naše práva,“ komentují své plány protestující lidé.
Slavit ano, chránit nikoliv
Takto Romové kriticky odkazují na velkolepě zorganizovanou slavnost k Mezinárodnímu dnu Romů (MDR) 8. dubna 2016, která se konala přímo u zmíněného památníku. Akce se zúčastnili například spolkový prezident Německa Joachim Gauck, za spolkovou vládu Aydan Özoğuz, ministryně pro migraci, uprchlíky a integraci, zmíněný Romani Rose, Arne Friedrich, bývalý fotbalový reprezentant Německa, romská poslankyně Evropského parlamentu ze Švédska Soraya Post, Mark Dainow jakožto vicepresident Ústřední rady Židů v Německu, bývalý vězeň vyhlazovacího tábora Osvětím-Březenka Sinto Zoni Weisz a další významné osobnosti veřejného života v Evropě. Na podiu mimochodem promluvil i Jožka Miker, romský aktivista z České republiky.
Během oslavy MDR ministryně Özoğuz se důrazně vymezila vůči protiromským tendencím. „V naší společnosti nesmí být prostor pro anticiganizmus,“ nechala se slyšet tehdy ministryně.
Jelikož sliby politiků a reprezentantů Romů z letošního Mezinárodního dne Romů zůstávají prozatím většinou nesplněny, protesty Romů, kterým aktuálně hrozí vyhoštění z Německa, zřejmě jen tak neutichnou.
