Syřan Michel Latvajn stojí před pevností ze 14. století na řeckém ostrově Kos
a touží po lístku na trajekt, který by ho dostal na evropskou pevninu a
přiblížil k vysněnému lepšímu životu. Tento třicetiletý lékárník z Halabu na
Kosu přespává v nepohodlí od minulého týdne, kdy zaplatil 2000 eur (54.000
korun) za převoz z tureckého pobřežního města Bodrum na Kos. Patří k tisícům
dalším Syřanům, kteří prchají z Turecka a v přeplněných člunech se plaví na
řecké ostrovy, píše agentura Reuters.
Trasa mezi Tureckem a Řeckem se začala letos nově používat a pro převaděče je
zlatým dolem. Z Turecka proudí davy lidí prchajících před chudobou. Uprchlíci
tvrdí, že převaděčům pomáhají syrští společníci.
Řecko zápasící s vlastním ekonomickým problémem letos zaplavilo 140.000
běženců, přitom jenom v červenci jich přijelo 50.000. Kos, který je při
započítání turistů domovem 30.000 lidí, se má postarat o 7000 běženců.
Pod pálícím sluncem vyčkává na vyřízení administrativních úkonů dav lidí, pro
něž se nedostává jídla ani vody. První střety začaly v úterý, kdy musela
zasáhnout policie.
"Mám pocit, že nás policisté nenávidí. Nechceme zůstat v Řecku, chápeme jeho
ekonomickou situaci, ale máme pocit, že se nechovají s úctou," řekl Rašád Mahlí,
který má z potyčky s policistou pohmožděné zápěstí. V pátek dorazí k ostrovu
loď, kterou posílá řecká vláda a na níž bude možné ubytovat 2500 lidí.
Řecko se navzdory zprávám o svých těžkostech těší letos přízni turistů a
příval uprchlíků by mohl tento trend zastavit. Padesátiletá Britka Donna
Ellisová jezdí na Kos už pět let. Má tam dům a s takovým přívalem uprchlíků
nepočítala. "Nejsem vystrašená, ale je to znepokojující. Ti lidé tady nemohou
jen tak kempovat. Je to nehygienické a nebezpečné, jsou mezi nimi ženy a děti,"
řekla.
Majitel půjčovny aut Giannis Kuretsis moc optimistický není. Kvůli kalamitě
na Kosu přišel ve srovnání s loňskem o 40 procent zákazníků. Mnoho jich cesty
zrušilo v minulých dnech, když spatřili záběry na lidi kempující v blízkosti
turisty navštěvovaných míst.
"Jak si mají lidé vychutnat jídlo v restauraci, když kolem nich táboří tisíce
lidí?" řekl starosta Kosu Jorgos Kyritsis. Vypočítal, že cena denního jídla pro
jednoho uprchlíka je šest eur, takže pro těch 7000 přítomných to znamená za
měsíc milion eur. "My ty peníze nemáme a když to rozšíříte na celý stát,
uvědomíte si, že Řecko nemůže pro ty lidi zajistit ani jídlo," řekl.
Syřané proudili do Evropy přes Středozemní moře několik let a činili tak
ještě loni. Ti movitější si zaplatili let do Tripolisu a v Libyi nastoupili na
lodě mířící do Itálie. Za minulý rok ale příliv běženců do Itálie začal ustávat,
protože uprchlíci se bojí útoků radikálů z Islámského státu, kteří bojují i v
Libyi. Nastal zlatý čas převaděčů v Turecku, po jejichž boku podle uprchlíků
pracují také Syřané.
Latvajn žil v Halabu v pohodlí a než začaly roku 2011 boje, vydělal si každý
měsíc 2000 eur. Postupně se mu příjem snížil na 300 eur. "Žil jsme ve strachu,
musel jsem odjet," říká. Odcestoval do Damašku a s pasem se bez problémů dostal
do Turecka. Tam zamířil do Bodrumu na jihozápadním pobřeží, zaplatil 2000 eur
převaděči za místo ve člunu mířícího do Řecka. Viděl, jak Turkům pomáhají
arabsky hovořící lidé. "Hlavy toho všeho jsou Turci, ale pracuje pro ně mnoho
Syřanů. Mluví naším jazykem, takže si převaděči získávají důvěru," řekl Latvajn.
Na břehu musel počkat několik dní, než převaděč naučil jednoho z uprchlíků,
jak ovládat člun. Turci na plavidla nenastupují, protože by riskovali zatčení.
Nakonec se skupina nalodila a vydala se na cestu odkázána sama na sebe.
