romea - logo
19. ledna 2020 (neděle)
svátek má Doubravka
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rodiny žebrajících Romů z Rumunska čelí v Rakousku žhářským útokům

11.3.2016 17:20
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Neznámí pachatelé v hornorakouském Linci na začátku března zapálili stany romských rodin pocházejících z Rumunska. Nikdo nebyl naštěstí zraněn. Od začátku roku to byl již třetí žhářský útok. Postižené rodiny přišly o veškerý svůj majetek, policie čin vyšetřuje jako poškozování cizí věcí „menší hodnoty“. Pátraní po pachatelích je zatím neúspěšné.

Po posledním útoku uvedla Bettellobby Oberösterreich (Žebrácká lobby Horního Rakouska), že žhářské útoky jsou zaměřeny proti konkrétním rodinám, které už delší dobu žebrají v lineckých ulicích. Většinou pocházejí z partnerského města Brašov (v němčině Kronstadt), které leží v rumunském Sedmihradsku. Rakouská policie s nimi zatím nezaznamenala větší problémy.

Město poskytlo poškozeným nouzové ubytování. Rakousko-romská organizace Romano Centro uvítala přísné odsouzení útoků ze strany starosty města Klause Lugera. Nicméně poukazuje na to, že v den posledního útoku dopoledne někdo udal žebrající Romy, zveřejnil na městské webové stránce přesnou polohu jejich tábořiště a vyzval k jeho vyklízení. Odpoledne pak následovalo zapálení stanů.

Podle neziskových organizací v Linci každý rok pobývá v provizorních podmínkách 100 až 150 Romů původem z Rumunska, třetinu tvoří děti. Uvádějí, že do Rakouska přijíždějí z důvodu diskriminace, absence pracovních míst a hladu. Jako příslušníci členských zemí EU mají v Rakousku právní status „turistů“ a jako takoví nemají zákonný nárok na nouzové ubytování v zimě a jsou nuceni spát venku v provizorních přístřešcích.

Útokům předcházely zákazy a kriminalizace ze strany města

Podle Bettellobby OÖ jsou žhářské útoky v Horním Rakousku následkem ostouzení a slovních útoků vedených proti žebrajícím Romům: „Pomluvy vyjádřené slovy jako komerční, organizované nebo kriminální jim berou veškerou legitimitu, ačkoliv žebrání je pouze reakcí na bídu a sociální vyloučení,“ namítá organizace. Odpovědi vládních úřadů většinou spočívají v zákazech, kriminalizaci a vyhánění, což často ještě více komplikuje život žebrajících rodin. Zároveň vytváří živnou půdu pro násilné útoky.

Ač je policie často vyhání z měst s odůvodněním, že komerční žebráctví je zakázano, zřídka se za tento čin zahajuje trestní řízení. Cizinců odsouzených za organizované žebráctví je v Rakousku navíc naprosté minimum. Buď tedy rakouská policie nemá důkazy o mafií organizavaném žebráckém byznyzu, anebo se nesnaží ho trestně stíhat.

Po opakovaných útocích místní charita bije na poplach a pořádá sbírku pro poškozené, vyzývá obyvatele města, aby poskytli spacáky, oblečení a jídlo. Její ředitel Frank Kehrer vyjádřil veřejně své zděšení z toho, jak se s těmito lidmi zachází. Podle něho nedávné útoky ukazují, co hrozí a že nálada ve společnosti může „vést k neomluvitelným činům“. Zároveň upozornil na to, že jeho organizace spolu s dalšími již provozuje kontaktní místo, kde žebrajícím Romům poskytují poradenství v jejich mateřštině, potraviny, oblečení a hygienické pomůcky, možnost se osprchovat a najíst.

Vyřeší situaci sociální partnerství měst?

Ve svém prohlášení Bettellobby OÖ žádá nové legislativní nastavení ve vztahu k zahraničním bezdomovcům. Mezistátní partnerství měst se podle nich nesmí omezovat jen na turismus a obchod, ale má také řešit sociální otázky. Vysoké školy obou měst by měly analyzovat situaci chudých v Brašově a ve spolupráci s církvemi, policií a státními institucemi vytvořit sociálně-hospodářskou koncepci a tím jim umožnit najít práci v jejich domovském státě.

Podle zástupců organizace by okamžitá opatření mohla „zmírnit akutní nouzi, zahájit vážný dialog za účasti odborníků a dotčených, zrušit zákazy žebrání a vytvořit středo- i dlouhodobé životní perspektivy pro bezprizorní lidi z našeho partnerského města Brašov.“

Organizace Bettellobby OÖ míní, že by se Linec mohl stát příkladem dobré praxe a tím vzorem pro celou Evropu. „Mnohá evropská města jsou konfrontována s migrací z chudoby, ale jen některé z nich dokážou vést věcnou diskusi o příčinách, následcích a možných cestách ven. Místo toho se vede soutěž o co nejpřísnější zákazy, aby dotčení putovali dál.“ Tím se problém sice posouvá, ale neřeší,“ uvádějí ve svém prohlášení uveřejněném po třetím žhářském útoku. V roce 2014 tato organizace byla vyznamenána Cenou lidských práv, kterou uděluje rakouská Liga pro lidská práva.

Přečteno: 1657x
 

Kam dál:

Štítky:  

Bezdomovci, Rumunsko, Rakousko, Žhářský útok



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo