Romové z vyloučených lokalit na Slovensku umírali kvůli Covidu více než majorita, může za to nízká proočkovanost. Zastavila se i jejich zvyšující se zaměstnanost
V sociálně vyloučených romských lokalitách na Slovensku rostl počet úmrtí v dřívějších vlnách koronavirové nákazy dvojnásobně rychleji než u většinové populace. Epidemie onemocnění COVID-19 zároveň zastavila zvyšující se zaměstnanost Romů a negativní dopady koronavirové krize mohou být pro zmíněnou skupinu romského obyvatelstva výraznější, protože až čtyři pětiny z ní už před pandemii čelily riziku chudoby. Upozornili na to vládní analytici.
Loni počty úmrtí v tzv. marginalizovaných romských komunitách (MRK) podle analýzy stouply oproti průměru let 2015 až 2019 o 44 procent, zatímco ve většinové populaci nárůst byl o přibližně pětinu. Podle analytiků by rozdíl v přírůstku úmrtí byl ještě vyšší, pokud by romská populace nebyla mladší ve srovnání se zbytkem obyvatelstva.
“Pokud by byl podíl starších lidí nad 60 let v této populaci podobný jako v majoritě, počet úmrtí by vzrostl trojnásobně,” uvádí analýza.
Podle organizace Zdravé regiony byl ve vyloučených romských komunitách počet úmrtí na obyvatele během druhé vlny přibližně dvojnásobně vyšší než v běžné populaci se stejnými věkovými charakteristikami.
Nadměrné úmrtí – násobek průměru v období 2015-2019, rok 2021 do 34. týdne
Podíl naočkovaných dospělých obyvatel v romské populaci dosáhl loni jen 20 procent. To by bylo značně méně než průměr za celé Slovensko, které se ale i tak v EU řadí k zemím s nejnižším podílem očkovaných obyvatel proti covidu-19. Analytici ve zprávě proto doporučili zaměřit se právě také na zvýšení naočkovanosti.
Pandemie zároveň zastavila významný pokrok v zaměstnanosti Romů a Romek z marginalizovaných romských komunit (MRK).
“Za posledních deset let se počet pracujících lidí z MRK zdvojnásobil a rozdíl oproti majoritě se významně snížil. Dosahy současné krize však mohou být pro obyvatele z MRK výraznější, protože před pandemií až 80% čelilo riziku chudoby,” uvádí se v analýze.
Počet zaměstnaných lidí z MRK byl v roce 24 tisíc v roce 2010, v roce 2019 pak stoupl na 50 tisíc lidí. “Potvrdil se trend, že obyvatelé z MRK výrazně profitovali z ekonomického růstu v posledních letech. Jejich zaměstnanost rostla v tomto období rychleji než zaměstnanost většinové populace,” uvádí se v analýze s tím, že tento pozitivní trend však pandemie zastavila.
Romové, kteří nejsou začleněni do společnosti, se v zemi dlouhodobě potýkají s horší dostupností zdravotní péče a životními podmínkami. Epidemie covidu-19 podle analýzy u této skupiny obyvatel ještě více zhoršila naději dožití. Slovenské úřady předloni po propuknutí koronavirové nákazy nařídily v několika romských osadách karanténu, kterou pak zrušily.
