Romy tvrdě zasáhla pandemie onemocnění COVID-19. Vlády států jim musí pomoc, tvrdí OBSE a FRA
Všechny společnosti stále pociťují dopad pandemie COVIDU-19, ale pro Romy jsou výzvy současnosti obzvláště naléhavé, tvrdí Agentura EU pro základní práva (FRA) a Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) k Mezinárodnímu dni Romů.
Od vzdělání po zaměstnání, od chudoby po špatné životní podmínky, jsou Romové dlouhodobě nejvíce marginalizovanou skupinou v Evropě. Průzkumy FRA opakovaně poukazují na rozsáhlou diskriminaci, anticiganismus a sociální vyloučení.
"COVID a související omezení vyvolaly dokonalou bouři vyloučení, která smetla Romy napříč Evropou. Již před pandemií žili Romové život na okraji společnosti, nyní čelí ještě větší deprivaci a diskriminaci,“ řekl ředitel FRA Michael O’Flaherty. "Naše vlády musí postavit Romy do popředí zájmu v plánech týkajících se návratu k "novému" normálu," dodává.
Dlouholeté rozdíly mezi majoritou a Romy postavily během pandemie mnoho Romů do ještě zranitelnější pozice a předsudky se ještě zvýšily. Monitorovací zpráva ODIHR týkající se mediálního zobrazení Romů z roku 2020 ukázala, že nenávistné projevy na internetu prudce vzrostly a narůstaly také dezinformace o romských komunitách a jejich roli během pandemie.
„Nastal čas věnovat více pozornosti zranitelným komunitám, jako jsou Romové a Sintové, kteří byli opět terčem útoků a stali se z nich obětní beránci, kteří jsou viněni ze situace, v níž sami tolik trpí,“ uvedl ředitel ODIHR Matteo Mecacci. "Vyzývám vlády, aby zvýšily úsilí v boji proti předsudkům vůči Romům a Sintům a podpořily komunity, které pandemie nadále tvrdě zasahuje," dodal.
Jak nastiňují bulletiny agentury FRA COVID-19, jsou to zejména romské komunity, které utrpěly nejvíce jako důsledek opatření v oblasti veřejného zdraví.
V mnoha zemích chybí romským dětem technologie a přístup k internetu, což jim brání v účasti na online výuce a existuje riziko, že budou ještě více pozadu.
Vlády potřebují pomoci romským dětem v přístupu k distančnímu vzdělávání a výukovým materiálům, jak doporučuje ODIHR ve své zprávě o dopadu COVID-19 na lidská práva.
Podle výzkumu, který uskutečnila FRA v šesti zemích, již před pandemií bylo mnoho Romů a travelerů bez práce nebo pracovalo v nejistých podmínkách. Například v roce 2019 každý druhý mladý Rom nebo traveler ve věku 16-24 nechodil do práce ani do školy.
Protože vlády omezily pohyb, aby zastavily šíření viru, mnoho Romů, jako jsou pouliční prodejci a obchodní cestující, nemohlo pracovat. Kromě toho je neformálně omezený přístup k sociálním dávkám.
Úspěšná podpora romských komunit vyžaduje dvojí přístup: na jedné straně je nutno usilovat o snížení chudoby a bojovat proti rasismu a diskriminaci, na druhé straně podporovat posílení postavení Romů a umožnit členům komunity plně se zapojit do veřejného života.
Jednou z takových iniciativ je každoroční Romská akademie lídrů „Nicolae Gheorghe“ pořádaná ODIHR. Úzce spolupracuje s Romy na zvyšování jejich „know-how“ či dovedností a na maximalizaci jejich vlivu a dopadu na politiku a rozhodovací procesy.
Podle OBSE vlády potřebují více investovat do boje proti předsudkům a anticiganismu, zejména v rámci veřejné správy. Země musí přímo a lokálně spolupracovat s komunitami Romů a travelerů a zajistit, aby byli Romové a romské organizace občanské společnosti zapojeni také ve volených funkcí. To by poskytlo vládám spolehlivé informace a umožnilo by to vypracování opatření k ukončení nebo alespoň zmírnění negativního dopadu pandemie.
"Pandemie COVID-19 postavila mnoho Romů do ještě zranitelnější pozice, než v jaké již byli. Romské komunity proto potřebují okamžitou a neodkladnou pomoc, aby se rychle a efektivně z této pandemie zotavily," uvádí se na stránkách OBSE.
