Sestra Atanázie, první romská jeptiška v Československu: Mojí rodinou jsou děti na sídlišti

Zřejmě první romskou jeptiškou, která začala působit ještě v někdejším
Československu, byla sestra Atanázie, rodným jménem Maria Holubová (61). K
zásluhám této energické ženy patří například vybudování mateřské školy či
pěveckého sboru v ghettu ve slovenském Bardějově. Její portrét a povídání o
jejích životě, aktivitách a práci přinesl

server Romovia.sme.sk.

Sestra Atanázie pochází z pěti sourozenců a i když jsou od sebe vzdáleni
stovky kilometrů, udržují i na dálku častý kontakt. Její bratr, který se živil
jako profesionální voják, žije v Teplicích, dvě sestry v Praze a třetí se
odstěhovala do Švédska. "Každý den si spolu povídáme přes Skype ," vypráví o své
rodině sestra Atanázie.

Když se na střední škole setkala s řeholníkem Mariánem Potašem, otevřel se
romské studentce jiný pohled na život. "Nikoho nezajímalo, jestli jsem Romka,
nebo bílá, jak to bylo doma na vesnici. Hned mě přijali mezi sebe," cituje
vzpomínky sestry Atanázie server Romovia.sme.sk.

Po maturitě a složení řeholního slibu, který musel kvůli komunistickému
režimu proběhnout v tajnosti, začala pracovat jako civilní zaměstnankyně v
Ústavu sociální péče v Bardějově, kde pečovala o duševně nemocné chlapce. Až s
převratem se mohla svobodně přihlásit ke své víře a začala se věnovat romským
dětem. Dnes již přes dvacet let plní svoji službu na bardějovském sídlišti
Poštárka.

Sestra Atanázie nepopírá, že obyvatelé sídliště byli překvapeni, když mezi ně
přišla Romka v hábitu. "Postupně si zvykli a chodí si za námi popovídat,
postěžovat se," vypráví o své práci. Romové si k ní prý našli snadněji cestu,
když viděli, že je jednou z nich.

Co na své práci nejvíce zdůrazňuje, je působení na děti a jejich rodiče.
Společně se salesiány se jí podařilo na sídlišti otevřít první církevní
mateřskou školu. Ve dvou třídách se věnují 50 dětem, přijali i romské
asistentky, aby odbourali řečovou bariéru. Mnoho z dětí mluví totiž zatím pouze
romsky.

"I rodiče dětí, které učíme, mění svůj způsob myšlení. Více se snaží svým
dětem pomáhat, chtějí, aby měli vzdělání. Alespoň učňák," optimisticky vypráví
sestra Atanázie. Dvacet žáků, kteří absolvovali předškolní výchovu, již začalo
studovat na soukromém romském gymnáziu v Kremnici.

Při otázce, co by nejvíce pomohlo Romům, nezaváhá ani na vteřinu – možnost
pracovat.