Slovenská vláda se chce vypořádat s nelegálními romskými stavbami na soukromých pozemcích

Slovenská vláda se chce vypořádat s nelegálními romskými stavbami na
soukromých pozemcích. Je to problém, který se týká celého Slovenska a hodně
komplikuje soužití mezi Romy a zbytkem společnosti. Exemplárním případem se
stala situace v Krásnohorském podhradí. Načerno postavené romské domy tam totiž
chtějí odstranit extremisté.

Informuje o tom Český rozhlas.

Holohlaví nacionalisté pokřikující na policejní kordon, kteří se snaží
prorazit si cestu do romské osady. Obrázek, z minulého víkendu, který
Krásnohorské podhradí nejspíš nevidělo naposledy. Lokální konflikt, který odráží
celoslovenský problém a nedůvěru veřejnosti ke státu.

Do 10. března letošního roku spolu prý Romové a Neromové ve vesnici pod
malebným hradem vycházeli dobře. Pak ale hrad vyhořel. Mohli za to údajně dva
malí romští kluci, kteří kouřili na louce pod hradem a nechtěně při tom zapálili
vysokou trávu – poté se rozjela se lavina.

Výsledkem byla paradoxní situace. Lídr extremistů Marián Kotleba je
vlastníkem pozemku přímo v romské osadě, dostal ho darem od jednoho z majitelů,
který si prý s Romy nevěděl rady. „Neměl jsem v úmyslu volat nikoho na ten
pozemek. Ale teď vás vyzývám k pochodu směrem k těmto našim pozemkům, abychom
ukázali, že se nezalekneme,“ říká pan Szanizslo.

Pochod se dává na cestu a Romové ve strachu zavírají dveře. Romský vajda v
krásnohorské osadě přiznává, že stavby jsou nelegální. Romům to ale podle něj
měl někdo říct před 20 lety, když domy začínali stavět, a ne až teď.

„Domky si postavili svépomocí, nežádali od obce ani od státu ani halíř. A teď
když je ten kolotoč a náhodou – to bych nikdy nepřijal – že přijdou s buldozerem
to zbourat a co tu potom bude?“ ptá se Gunár.

Krásnohorské podhradí tak stanovilo na Slovensku nebezpečný precedens, který
se může opakovat v kterékoli jiné vesnici. Scénáře jsou různé, extremisté
bourající buldozery romské chatrče, prchající Romové i násilnosti mezi minoritou
a majoritou společnosti.

Řešení nabízí zplnomocněnec slovenské vlády pro romské komunity Peter Pollák.
Stát by měl podle něj odškodnit majitele pozemků pod černými stavbami. Bourat by
se mělo až na posledním místě. "Následně tyto pozemky stát prodá Romům, kteří si
je musí odkoupit v duchu, že nikdo v této zemi nemůže dostat nic zadarmo,“
vysvětluje Pollák.

Jeden takový pozemek by měl romskou rodinu vyjít v přepočtu na něco přes 20
tisíc korun. Splácet by ho Romové mohli postupně. Klíčová otázka zní, zda na
tento návrh přistoupí.

„Ano, jsem o tom přesvědčený, že Romové si pozemky budou odkupovat ve velkém.
Oni nepotřebují velkou parcelu na to, aby si postavili své obydlí. Potřebují – a
to už mluvím o celkem slušném pozemku – o 300 metrech čtverečních,“ říká Peter
Pollák.