romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Slovenské ministerstvo vnitra chystá Operační střediska proti "nepřizpůsobivým Romům". Romské osobnosti protestují

18.1.2019 18:49
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Krompachy budou podle všeho prvním městem, ve kterém slovenské ministerstvo vnitra otestuje, jak bude fungovat projekt Operačního střediska. Má jít o místnost, v níž budou výstupy z až 51 kamer. Důvodem jsou podle slovenské ministryně vnitra „nepřizpůsobiví Romové,“ kteří žijí v Krompachách. Jak dále řekla, policie a hlídky proto budou moci okamžitě zasáhnout na místech, kde dochází k nejčastější trestné činnosti.

"Navštívili jsme části města, kde bydlí romská komunita. Byli jsme na Hornádské a Družstevní ulici a ještě je tam třetí část Stará Maša, kde bydlí nepřizpůsobiví občané. S paní primátorku je dohoda, že v příštích měsících v prostorách budovy, která patří městu, vytvoříme operační středisko, kde budeme sledovat záznam z kamer," řekla ministryně vnitra Denisa Saková pro agneturu TASR.

Ve městě plánují posílit i hlídky státní policie. "Zároveň jsme se dohodli s paní primátorku, že bychom chtěli posílit hlídky občanských pracovníků. Takový pilotní projekt, který uděláme v Krompachách, kam ještě stáhneme možná i přenos obrazu z jiných obcí, kde žijí nepřizpůsobiví občané, například Spišské Vlachy," dodala ministryně vnitra. Následně by podle Sakové chtělo ministerstvo vnitra tento projekt zavést i v jiných městech a obcích na východním Slovensku.

Romský protest

Proti tomu se formou otevřeného dopisu ministryni bouří slovenští Romové. V něm Sakovou žádají, aby nepoužívala výraz „nepřizpůsobiví spoluobčané“ pro označení Romů a Romek žijících v marginalizovaných komunitách.

„Rozdělování obyvatelstva země na přizpůsobivých a nepřizpůsobivých připomíná nechvalně období druhé světové války. Právě přesvědčení, že Romové a Romky jsou "od krve" nepřizpůsobiví kriminálníci, bylo v základě nacistického "řešení tzv. cikánské otázky ". Řešení spočívající v kriminalizaci etnické skupiny, jejím následném vylučování a až fyzické likvidaci během Romského holocaustu bylo genocidou, jejíž zákaz je jedním z nejdůležitějších principů mezinárodního práva, ke kterému se hlásí všechny demokratické země světa,“ píší Romové ministryni.

„I pokud bychom na chvíli i připustili, že u některých občanů může být začlenění do společnosti a dodržování pravidel problematické, jsme hluboce přesvědčeni, že právě děti se do této kategorie dostávají z důvodu rasového a anticiganistického přístupu," dodávají.

Problémem podle nich je i to, že slovník centrální správy často přebírají samosprávy a vytvářejí různé komise na řešení otázky "nepřizpůsobivých spoluobčanů". Upozorňují přitom, že osvědčených nástrojů a opatření, které pomáhají při začleňování obyvatel z vyloučených romských komunit je dost.

„Vážená paní ministryně, používání urážlivého slovníku podněcuje nenávist a podkopává všechny dobře myšlené snahy zmíněných úřadů spadajících pod Vaše ministerstvo. Navíc je ověřeno, že opatření, jako terénní práce, předškolní výchova či podpora bydlení a zaměstnanosti, řeší příčiny vyloučení a koncentrace chudoby (které nesprávně identifikujete jako "nepřizpůsobivost"). Naopak, podněcování nenávisti, rozdělování společnosti a kriminalizace Romů vedla k největším tragédiím naší země, ke kterým zajisté nechcete směřovat ani Vy,“ dodávají autoři dopisu.

Výraz „nepřizpůsobiví“ se nelíbí ani českým osobnostem

Výraz „nepřizpůsobiví“ se ve stejném duchu používá i v České republice a i zde proti němu protestovaly známé osobnosti. Například manželé novinář Petr Uhl a Anna Šabatová, dnes ombudsmanka, se v září 2011 obrátili otevřeným dopisem na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se „zabývala tím, že televizní a rozhlasová média - i veřejnoprávní - již několik týdnů užívají denně a často pro část obyvatelstva dehonestující označení ,nepřizpůsobiví´.“

Uhl a Šabatová jsou přesvědčeni, že označení „nepřizpůsobiví“ plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. „Česká televize a další média se tím, že pojem nekriticky převzaly, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim.“

Za Českou televizi poslal vyjádření její tehdejší právník Michal Heldenburg. Podle něj se ČT ohrazuje a nesouhlasí s tím, že by se podílela na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim. „V ČT pracují cikáni. Ve Zpravodajství jeden z nich dokonce moderuje. Není tohle konkrétní příklad bourání těchto stereotypů?" napsal Heldenburg doslova. Ke slovu „nepřizpůsobivý“ pak dodal:

„V podstatě lze tak označit každého, kdo nedodržuje zákony země, kdo se nechová tak, jak by se dle obecně uznávaných pravidel chovat měl; a může to být i každá menšina, která není schopna a ochotna přizpůsobit se většinové společnosti. Na tom není nic rasistického. Lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině. Nepřizpůsobivý je pak každý, kdo tohle nechápe, bez ohledu na etnický původ nebo barvu pleti.“

Podle Anny Šabatové byla Heldenburgova reakce „arogantní a urážlivá a míjela se s podstatou problému, na nějž jsme upozornili. Je nedůstojná České televize - média, které ovlivňuje denně miliony lidí,“ je přesvědčena Šabatová. Heldenburgovo vyjádření tehdy odsoudil i předseda Rady ČT Milan Uhde a význačné romské osobnosti, v čele s Karlem Holomkem, Irenou Eliášovou a Čeňkem Růžičkou.

Celý text otevřeného dopisu slovenské ministryni vnitra Denise Sakové.

Vážená paní ministryně,

touto cestou si Vás dovolujeme požádat, abyste přestali používat nálepku "nepřizpůsobiví spoluobčané" pro označení Romů a Rómiek žijících v marginalizovaných komunitách (Krompachy, 17. 1. 2019).

Rozdělování obyvatelstva země na přizpůsobivých a nepřizpůsobivých připomíná nechvalně období druhé světové války. Právě přesvědčení, že Romové a Romky jsou "od krve" nepřizpůsobiví kriminálníci, bylo v základě nacistického "řešení tzv. cikánské otázky ". Řešení spočívající v kriminalizaci etnické skupiny, jejím následném vylučování a až fyzické likvidaci během Romského holocaustu bylo genocidou, jejíž zákaz je jedním z nejdůležitějších principů mezinárodního práva, ke kterému se hlásí všechny demokratické země světa.

Problémem je i skutečnost, že slovník centrální správy často přebírají samosprávy a vytvářejí různé komise na řešení otázky "nepřizpůsobivých spoluobčanů". Příkladem může být město Poprad, které loni vydalo dokument s názvem Zpráva o činnosti oddělení rodiny a nepřizpůsobivých občanů za rok 2017. Dokument zahrnoval statistiky o "nepřizpůsobivých občanech" ve městě Poprad, přičemž do nich byly zahrnuty i děti. Pokud bychom na chvíli i připustili, že při některých občanech může být začlenění do společnosti a dodržování pravidel problematické, jsme hluboce přesvědčeni, že právě děti se do této kategorie dostávají z důvodu rasového a anticiganistického přístupu.

Za posledních více než 10 let bylo odzkoušených a ověřených mnoho nástrojů a opatření, které pomáhají při začleňování obyvatelek a obyvatel z vyloučených romských komunit, čehož příkladem jsou obce jako Spišský Hrhov, Raslavice, Čirč, Ulič a další. Myslíme si, že právě takové pozitivní příklady a používání slušné rétoriky, když se mluví o romském etniku, jsou cestou nejen k tomu, aby Romové a Romky získali naději, že situaci je možné změnit, ale také k tomu, abychom získali podporu majority při začleňování obyvatel vyloučených romských komunit. K tomu, aby se například zastoupení měst a obcí nebránily systémovým řešením, jako například programem bydlení, sociální práci, nebo předškolní výchově a ucházely se o strukturální fondy. Nebo k tomu, aby neromští rodiče nežádali pro své děti třídy, ve kterých nebudou romské děti, tj, aby nebyly romské děti segregované. Stejně je to důležité proto, aby Romové uvěřili, že pokud se budou snažit, budou mít na Slovensku šanci žít důstojný život. Aby měli jistou, že pokud přijdou zapsat své děti do školky, neodbijú je s tím, že nemají místo, nebo že pokud budou mít požadované vzdělání a kvalifikaci, nepřijmou místo nich neromských uchazečů s nižším vzděláním.

Při začleňování obyvatelstva z vyloučených romských komunit - což je prioritou Úřadu zmocněnce vlády SR pro romské komunity a odboru spravujícího evropské fondy spadající pod Vaše ministerstvo - je klíčovou podmínkou úspěchu právě potlačování předsudků, anticiganizmu a nedůvěry vůči Romům.

Vážená paní ministryně, používání urážlivého slovníku podněcuje nenávist a podkopává všechny dobře myšlené snahy zmíněných úřadů spadajících pod Vaše ministerstvo. Navíc je ověřeno, že opatření, jako terénní práce, předškolní výchova či podpora bydlení a zaměstnanosti, řeší příčiny vyloučení a koncentrace chudoby (které nesprávně identifikujete jako "nepřizpůsobivost"). Naopak, podněcování nenávisti, rozdělování společnosti a kriminalizace Romů vedla k největším tragédiím naší země, ke které zajisté nechcete směřovat ani Vy.

S úctou,

  • Zuzana Havírová, Romské advokacie a výzkumné středisko
  • Jarmila Vanová, OZ Roma media
  • Viktor Teru, Romský vzdělávací fond Slovensko
  • Andrej Belák, Romský vzdělávací fond Slovensko
  • Vlado Rafael, eduRoma
  • Katarína Krejčíková, eduRoma
  • Ján Orlovský, Nadace otevřené společnosti
  • Šarlota Pufflerová, Občan, demokracie a odpovědnost
  • Centrum pro výzkum etnicity a kultury
  • Iniciativa Povstání pokračuje
  • Edita Rigová, SGI
  • Veronika Prachařová, SGI
  • Lucia Kováčová, SGI
  • Anna Dráľová, SGI
  • Lenka Galetová, SGI
  • Martin Neupauer, SGI
  • Peter Kudráč, OZ Rom Podskalky
  • Lýdia Mirgová, komunitní organizátorka
  • Radoslav Ščuka
  • Tomáš Peciar
  • Laura Kovácsová
  • Tatiana Ondzíková
  • Veronika Závodská
  • Michal Riečanský
  • Kamil Kandalaft,
  • Patrick Kraus
  • Elena Teplanová
  • Peter Vittek
  • Robert Mihály
  • Eva Riečanská
  • Hana Fabry
  • Daniel Kurta
  • Zuzana Maďarová
  • Barbora Holubová
Přečteno: 1035x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Anticiganismus, Rasismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo