Slovensko: Za některé extremistické projevy budou policisté udělovat pokutu nebo důtku. Když budou chtít

Za propagaci extremistických názorů na Slovensku nebude možná pachatelům od února  hrozit vězení, ale jen pokuta. Upozornil na to list Sme, podle kterého
změna souvisí s úpravou zákona, na jejímž základě se některé extrémistické
projevy stanou přestupkem. Policie se naopak hájí, že nově bude moci pokutou
trestat i takové činy, na které se trestní zákon nevztahuje.

Podle deníku se policisté například při vyšetřování "hajlování" nebo kreseb
hákových křížů coby symbolů nacismu budou muset zaměřit na to, s jakým úmyslem
jej pachatel uskutečnil. "Pokud zdvižené pravici přisoudí policisté úmysl
propagovat hnutí, které násilím potlačuje práva jiných, může jít osoba do vězení
na jeden až pět let. Pokud se rozhodnou, že osoba nehajlovala s tím úmyslem,
bude postačovat postačovat pokuta pokuta do 500 eur (téměř 13 800 korun),
případně důtka," uvedl list.

Už v současnosti mohou slovenské soudy potrestat pachatele za zmiňované
projevy extremismu jen v případě, že mu prokážou úmysl podporovat hnutí, jež se
zaměřují na potlačování základních práv a svobod. Podle policie od února bude
možné právě díky novele přestupkového zákona pokutovat i takové extrémistické
činy, na které se trestní zákon a hrozba vězení nevztahují. "Z pohledu veřejného
zájmu na potlačování projevů extremismu je důležité, aby ani tato protiprávní
jednání nebyla tolerována," uvedl policejní mluvčí Michal Slivka.

Například v roce 2009 prokuratura zastavila trestní stíhaní vůdce slovenských
extrémistů a nynějšího župana banskobystrického kraje Mariana Kotleby, který
na setkání u příležitosti 70. výročí založení válečné Slovenské republiky
zakřičel fašistický pozdrav "Na stráž!". Prokuratura své
rozhodnutí odůvodnila tím, že Kotlebovi nelze prokázat, že chtěl úmyslně
projevovat sympatie k extremismu. Kotleba byl přitom již v té době znám jako zastánce fašistického Slovenského štátu a organizátor protiromských akcí. Od února letošního roku by mu za to možná hrozila pokuta.

Právnička Jana Rojčeková řekla, že posuzování jednotlivých případů bude
záviset na kriminalistech. "Pokud nedokážou úmysl nebo ho nebudou chtít dokázat,
člověk záznam do trestního registru nedostane. Může hrozit, že … se i trestní
činy budou posuzovat jako přestupky," dodala. Podobný názor zastává i nevládní
organizace Lidé proti rasismu. List citoval českého politologa Miroslava Mareše,
podle kterého v ČR zmiňovaná kategorie přestupků neexistuje.

V roce 2012 slovenská policie evidovala více než sto trestných činů
extremismu. Nejčastěji podle Sme šlo o případy nošení kontroverzních odznaků a
nášivek nebo o vytetované extrémistické symboly.