Spiegel: Rétorika maďarské extrémní pravice dosáhla naprostého dna
Občané židovského původu představují „bezpečnostní riziko“ a měl by být
pořízen jejich celonárodní seznam. V maďarském parlamentu to tento týden
prohlásil politik extrémně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko neboli
Jobbik Márton Gyöngyösi. „Jeho výroky vyvolaly obrovskou vlnu nevole, ale vláda
premiéra Viktora Orbána se od poslance distancovala jen velmi zvolna,“ píše ve
svém internetovém vydání německý magazín Spiegel. Překlad článku přinesl Český rozhlas.
Podle týdeníku se každý pokus o debatu s Gyöngyösim promění v únavný maratón
relativizací. „Nejsem žádný antisemita,“ tvrdí, „ale musíte uznat, že ti Židé… a
tak dále“. „Nejsem ani proti Romům, ale znáte Cikány… a nejsem ani extremista
usilující o diktaturu, ale musíte uznat, že liberální demokracie selhaly…“ Tak
nějak vypadá argumentace třiatřicetiletého ekonoma a bývalého daňového poradce,
který podle Spiegelu není obyčejným krajním pravičákem.
Je totiž zároveň místopředsedou parlamentní frakce Jobbiku, který získal v
parlamentních volbách v roce 2010 plných 17 procent hlasů. Třetí nejsilnější
strana v zemi má dnes v 386členném parlamentu 47 poslanců. Gyöngyösiho rodiče
byli zaměstnáni v podniku zahraničního obchodu a nynější nacionalista vyrůstal v
Egyptě, Afghánistánu, Indii a Iráku. Jobbik z něj proto udělal svého
zahraničněpolitického mluvčího. „Gyöngyösi občas jen špatně skrývá potěšení ze
své taktiky vyhýbavých odpovědí. Sám sebe zřejmě považuje za diplomatické eso
strany,“ míní Spiegel.
V pondělí večer se však konečně rozhodl mluvit na půdě parlamentu jasně a
srozumitelně. Během debaty o izraelské ofenzivě v pásmu Gazy žádal, aby byli
zaregistrováni všichni maďarští Židé. Poté upřesnil, že „Židé, zejména pokud
jsou v parlamentu nebo vládě, musí být považováni za potenciální bezpečnostní
riziko pro Maďarsko“. Na to se obrátil na náměstka ministerstva zahraničí Zsolta
Németha a řekl: „Myslím, že právě vy Maďarsku dlužíte takový seznam“. Németh,
který je kariérní diplomat z konzervativní vládní strany FIDESZ na tuto výzvu
nereagoval ani kriticky, ani odmítavě, a nezdálo se ani, že by mu příliš vadila.
Odvětil pouze, že „počet Židů v maďarském parlamentu nemá nic společného s
vážným konfliktem na Blízkém východě“.
„Byla to ryzí národně-socialistická debata ve sněmovně,“ prohlásil
budapešťský historik Krisztián Ungváry. Podle něj se Jobbik zcela otevřeně
ztotožnil s rasistickým dogmatem nacistů. Ostatní evropské extremistické strany
tak snadno karty neodkrývají. Na Gyöngyösiho výroky zareagovali s obrovským
rozhořčením představitelé židovských organizací, ale i politici a občanští
aktivisté. V úterý se před parlamentem shromáždilo několik set demonstrantů se
žlutými hvězdami na klopě, aby demonstrovali proti „plíživému fašismu“ v
maďarském parlamentu.
Předseda Jednotné rady židovských obcí v Maďarsku Slomó Köves je přesvědčen,
že Gyöngyösi by měl být za své výroky trestně stíhán. Ostatně by to nebylo
poprvé, co by se kontroverzní politik dostal do křížku se zákonem. Loni na jaře
na něj podal kvůli popírání holocaustu trestní oznámení šéf Socialistické strany
Attila Mesterházy. Gyöngyösi přesto odmítá, že by mezi postoji strany a
nacistickou ideologií existovala jakákoli blízkost. Jenomže podle Spiegelu jasně
lže.
Na webové stránce televizní stanice N1 například členové Jobbiku označili
Adolfa Hitlera za „jednoho z největších státníků 20. století“. Letos na jaře
zase jeden z poslanců extremistické strany připomněl v parlamentu 130. výročí
údajné židovské rituální vraždy 14leté křesťanské dívky ve vesnici Tiszaeszlár.
Kauza tehdy otřásla Rakouskem-Uherskem a v regionu pak docházelo v letech 1882 a
1883 k opakovaným pogromům. V létě zase členové Jobbiku vyloučili ze svých řad
otevřeně antisemitského europoslance Csanáda Szegediho, když vyšlo najevo, že má
židovské předky.
Historik Ungváry řekl Spiegelu, že jej Gyöngyösiho výroky nijak nepřekvapily.
„Léta tvrdím, že Jobbik je neonacistická strana navazující na tradici Šípových
křížů, nacistické partaje, která ovládla horthyovské Maďarsko koncem druhé
světové války. Klíčovým problémem naší politické scény je však neochota vlády
cokoli s Jobbikem dělat. Postoj kabinetu je zbabělý, pasivní a skandální,“ míní
historik. Podle něj je ve střední Evropě více neonacistických proudů, většina
zemí se však od nich dokáže distancovat. V Maďarsku se však politické strany
rozhýbaly až poté, co v úterý začaly ostře protestovat židovské organizace.
Podle Spiegelu navíc oficiální reakce až příliš připomínala povinné pokání.
Blogeři na nejčtenějším maďarském portálu index.hu upozornili, že slova
odsouzení jsou navlas stejná jako v několika minulých případech. Ve vládě si
prostě nikdo nedal ani tu práci, aby zformuloval nové prohlášení. Podle
politologů se nejsilnější strana FIDESZ sama posunuje doprava – její snaha
přetáhnout voliče Jobbiku je sice pochopitelná, ale politická cena za to je
příliš vysoká. V září premiér Viktor Orbán vystoupil v areálu historických
pomníků ve vesnici Ópusztaszer s projevem, v němž apeloval na svatost maďarské
krve a půdy. Spiegel upozorňuje, že do povinné školní četby byla také nedávno
zařazena díla antisemitských autorů.
Jobbik se v průběhu týdne pokusil skandál svého poslance zmírnit a přistoupil
k určité korekci tím, že slovo „Židé“ nahradil termínem „Izraelci“. Gyöngyösi
zaslal médiím prohlášení, že neměl na mysli pořízení seznamu židovských vládních
a parlamentních činitelů, nýbrž osob s dvojím – maďarským a izraelským –
občanstvím. Na židovské spoluobčany se pak obrátil s prosbou o odpuštění.
Předseda parlamentní frakce FIDESZ Antal Rogán přesto podnikl předběžné kroky k
zavedení pokut za podobné výroky v budoucnu.
Jenomže Jobbik ve skutečnosti žádný názorový obrat neudělal – poslanec strany
Elöd Novak vyzval krátce po skandálu ke složení mandátu poslankyni Zelených
Katalinu Ertseyovou, která má maďarské i izraelské občanství. Podle dnešních
zpráv maďarského tisku si poslanec na tiskové konferenci v Budapešti postěžoval,
že „Izrael má v budapešťském parlamentu více poslanců než v Knesetu“, tedy
izraelském parlamentu. Útok na poslankyni, která v parlamentu zastupuje
ekologickou stranu nazvanou Je možná jiná politika, přišel čtyři dny po
Gyöngyösiho odpudivé iniciativě. Novak tento týden rozeslal všem poslancům e-mailový
vzkaz, v němž je vyzval, aby se veřejně postavili proti možnosti dvojího
občanství.
Poslanci Jobbiku navíc chtějí zveřejnit seznam míst v Maďarsku, kam byl
investován „izraelský kapitál“. Žádají také odtajnění výše investic. Krajně
pravicová strana hodlá také zveřejnit mezistátní smlouvy s Německem a Polskem.
Šéf Jobbiku Gábor Vona, který je slovenského původu a původně se jmenoval Gábor
Zázrivecz, tvrdí, že v těchto smlouvách existují tajné dodatky. Podle nich se
Berlín, Varšava a Budapešť zavázaly, že v případě nouze přijmou na své území
zadarmo až půl milionu Židů. „Proti rostoucímu antisemitismu chtějí zítra
protestovat v parlamentu zástupci židovských organizací. Vyzvali poslance, aby
se do něj zapojili,“ píše závěrem Spiegel.
