Německé úřady a policie zlehčují násilí páchané neonacisty. V ČR to není lepší

Je to devět měsíců, co Německo šokovalo odhalení teroru páchaného neonacistickou skupinou Národně socialistické podzemí. Co se od té doby změnilo? Příliš málo, tvrdí Nadace Amadea Antonia, vystupující proti krajně pravicovému násilí, napsal německý týdeník Stern.

Uwe Dziuballa už ten každodenní teror nedokázal snášet. Poté, co hostům ve své restauraci v Saské Kamenici naservíroval první košer jídla, připravená podle židovské tradice, přišli neonacisté. Rozbili okna, pomalovali zdi hákovými kříži a před dveře položili uříznutou prasečí hlavu. Když zavolal policii, jeden z policistů mu údajně řekl: "Když vedete takový podnik, nesmíte se takové pozornosti divit." Dziuballa byl šokovaný. Po více než stovce útoků a škod za 40 000 eur (téměř milion Kč) se odstěhoval do bezpečnější části saského města s pocitem, že ho policie nechala na holičkách.

Zážitky židovského majitele restaurace jsou jen jedněmi z mnoha popsaných ve studii "Kartel zlehčovatelů: Jak německé úřady systematicky bagatelizují každodenní teror pravicových extremistů". Podle Nadace Amadea Antonia policie i státní správa neonacistické nebezpečí zlehčují, přehlížejí a oběti nepodporují.

Před devíti měsíci byla odhalena krajně pravicová teroristická buňka ze Zwickau. Týdny dominovala neonacistická vražedná série titulkům. Poslanecké frakce držely smutek za deset obětí a odhlasovaly jedno, i když nezávazné prohlášení: "Proti extremismu je třeba vystupovat rozhodně. Struktury bezpečnostních úřadů na spolkové i zemské úrovni musí být neodkladně prověřeny."

Více než tři měsíce ověřovala novinářka a politoložka Marion Kraskeová, zda se tyto sliby plní. Setkávala se s poradci obětí krajně pravicového násilí, vyhodnocovala zprávy v tisku, procházela staré výzkumy a selhání úřadů zdokumentovala ve studii. "Obranyschopnost demokracie se stává fraškou," vyvodila.

Od odhalení vražedné série se podle ní neudělalo nic. "Každého, kdo se pravicovým extremistům postaví, kdo se pokusí politickým vzděláváním, pořádáním akcí a radami obětem posílit naši demokracii, v tom nechají odpovědní v politice a na úřadech až příliš často samotného," tvrdí.

Tak tomu bylo i ve Wismaru, malebném městečku u Baltského moře. Malý přístav, gotické kostely a historické budovy z pálených cihel. V jedné z nich sídlí Tiko, levicově-alternativní centrum pro mládež. Nacházelo by se uprostřed idyly nebýt problému s neonacisty. Setkání uskutečněná v centru napadali kameny, fasádu pomalovali hákovými kříži. Nikdo z pachatelů nebyl nikdy dopaden, policisté trestné činy bagatelizovali a pravicové extremisty dokonce vítali podáním ruky. Tak to alespoň líčí mladí, kteří se těchto setkání účastnili.

Názor policie, politiků a úřadů, které jsou vůči extremistům laxní, Kraskeová příliš nezjišťovala. Přesto si je jistá, že sliby poslanců splněny nebyly. Většina jejích výhrad směřuje k policii. Často prý zakročuje, až když ji k tomu vyzvou kolemjdoucí.

Mnoho policistů má podle ní samo předsudky proti cizincům, a některé oběti dokonce čelily výsměchu příslušníků. Řadu útoků je zaznamenávají policisté jako neškodné rvačky. Například letos v dubnu neonacisté napadli provozovatele tureckého bistra a hrozili mu smrtí. Policie, která přijela až po několikerém zavolání, útok v tiskové zprávě označila za spor o zákaz kouření.

Stejný obrázek si udělal i projekt Odvaha proti násilí, který v posledním roce mapoval zprávy tisku o vraždách s krajně pravicovým a antisemitským motivem za předchozích 20 let. Napočítal jich celkem 182. V oficiální statistice jich je jenom 63.

"Mnoho obcí a měst se obává o svou pověst," vysvětluje si Katja Fiebigerová z durynské Mobilní poradny proti pravicovému extremismu, proč dochází ke zlehčování těchto trestných činů. Apeluje na města, aby obětem a poradnám vycházela vstříc. "Nejprve ale musí vůbec pochopit, že problém s krajně pravicovým násilím existuje," říká. Posledních devět měsíců na tom podle ní mnoho nezměnilo. Navzdory odhalení teroristické buňky i rezoluci Spolkového sněmu.

V ČR to není lepší

Situace se v tomto směru hodně změnila i v České republice. Po nástupu současné vlády se česká policie věnuje více ochraně krajní pravice než těch, které tito extremisté napadají. V loňském prohlášení občanského sdružení ROMEA stojí, že se na začátku července 2011 rozhodlo přerušit spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR. "Do konce roku 2010 byla tato spolupráce s úředníky ministerstva vnitra a s policisty oboustranně přínosná. V roce 2011 se přístup k boji proti extremismu změnil k horšímu," píše se v prohlášení sdružení ROMEA.

Jeho členům vadí zejména to, že policie často ignoruje porušování zákona ze strany krajně pravicových extremistů, především rasistické výkřiky při neonacistických pochodech romskými sídlišti.

"Nechceme spolupracovat s někým, jehož představy o boji proti extremismu spočívají v upřednostňování údajných práv krajně pravicových extremistů před právy menšin. A jehož představy o spolupráci s nevládními organizacemi spočívají v pocitu nadřazenosti vůči nim," končí své prohlášení sdružení ROMEA.