Švédsko: Neonacisté oproti minulým volbám zdvojnásobili své zisky

Ve Švédsku se v neděli uskutečnily parlamentní volby, jejichž výsledkem je
zřejmě konec osmileté vlády středopravicové koalice v čele s premiérem Fredrikem
Reinfeldtem. Téměř třetinu hlasů totiž podle předběžných výsledků získala dosud
opoziční Švédská sociálnědemokratická strana, jejíž vůdce Stefan Löfven bude
pravděpodobně pověřen sestavením nové vlády. Po sečtení 57 procent odevzdaných
hlasů ale místní média označují za hlavní překvapení výrazné posílení krajní
pravice, základna švédských neonacistů, která oproti posledním volbám své zisky
víc než zdvojnásobila.

Neonacisté v izolaci

Před volbami se nejen ve Švédsku nejvíce diskutuje o posílení radikální,
populistické a silně protiimigrační strany Švédští demokraté, která má kořeny v
neonacistickém hnutí. Strana, jež by mohla získat až deset procent hlasů voličů,
a stát se tak třetím nejsilnějším uskupením, se sice v poslední době snaží
distancovat od své extremistické minulosti, jedna z jejích kandidátek pro místní
volby ale byla na snímcích publikovaných minulý týden zachycena se svastikou na
oblečení.

Zatímco v minulých volbách před čtyřmi lety dostali 5,7 procenta hlasů, nyní
jim volební projekce přisuzují 13 procent, což by znamenalo zisk 47 poslaneckých
míst. Strana ale nemá příliš politických šancí, protože podobně jako ve většině
Evropy není ani ve Švédsku s krajní pravicí ochotna spolupracovat žádná hlavní
politická strana, a tak vytvoření většinové vlády bude problematické, upozorňuje
deník Financial Times.

Vede levice

V průzkumu agentury Ipsos, zveřejněném v deníku Dagens Nyheter, měla opozice
náskok 6,8 procentního bodu před vládními stranami. To však znamená i pokles
oproti předchozímu průzkumu této agentury ze 4. září, kdy náskok činil 11,2
procenta. Zatímco Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, Zelení a
Levicová strana mají podle Ipsos podporu 46,4 procenta dotázaných, vládní
koalici čtyř stran podpořilo jen 39,6 procenta respondentů. Podle jiných odhadů
by koalice sociálních demokratů se Zelenými a Levicovou stranou mohla získat
43,7 procenta hlasů, což je sice nejvíc, ale na sestavení většinové vlády to
nestačí. Dosavadní středopravá koalice má šanci na 39,1 procenta hlasů.

Švédové premiéru Reinfeldtovi vyčítají především fakt, že svou politikou
privatizace státních společností, snižování daní a současně i sociálních dávek
odchýlil Švédsko daleko od idejí sociálního státu. Podle kritiků to vedlo mimo
jiné k výraznému zvětšení propasti mezi bohatými a chudými i ke zhoršení kvality
vzdělávacích zařízení, zdravotní péče nebo domovů pro seniory.

Feministická iniciativa šanci neproměnila

Pozornost poutá i Feministická iniciativa, která se v květnu jako vůbec první
feministická strana dostala do Evropského parlamentu a budila naděje, že překoná
čtyřprocentní práh pro vstup do švédského zákonodárného sboru. Nakonec zřejmě
ale čtyřprocentní hranici nepřekročí a do parlamentu se nedostane.

Sociální demokraté pod vedením poměrně neznámého Stefana Löfvena již
naznačili, že pokud se jim nepodaří získat většinu, nezřekli by se spolupráce s
jednou ze tří menších středopravých stran: Lidovou stranou – Liberály, Stranou
středu či Křesťanskodemokratickou stranou, jež v současnosti vládnou spolu s
Reinfeldtovou Umírněnou koaliční stranou. Takový krok by ve švédské politice
znamenal ukončení tradičního rozdělení na levici a pravici.