Švýcarské úřady zastaví vyšetřování dvou neonacistů pro nedostatek důkazů

Švýcarské úřady zastaví pro nedostatek důkazů vyšetřování dvou tamních neonacistů podezřelých z toho, že německé krajně pravicové organizaci Národně socialistické podzemí (NSU) dodali pistoli české výroby, s níž členové NSU zastřelili devět z deseti jim připisovaných obětí. S odvoláním na policejní zdroje to dnes uvedl švýcarský deník Tages-Anzeiger.

Soud s jedinou žijící členkou NSU a jejími podporovateli začne v Německu příští středu a budí nejen tam velký rozruch.

Navzdory rozsáhlému vyšetřování chybějí důkazy," cituje curyšský list z policejní zprávy, kterou příslušné státní zastupitelství zatím nepotvrdilo. Oba muži se mají sice objevit u mnichovského soudu, před nímž se bude od příštího týdne Beate Zschäpeová a čtyři údajní pomocníci NSU zodpovídat z podílu na deseti vraždách převážně přistěhovalců v letech 2000 až 2007, na dvou bombových útocích a více než desítce přepadení bank, vystupovat tam Švýcaři ale prý budou jen jako svědci.

K inkriminované pistoli ČZ 83 ráže 7,65 milimetru jeden z nich podle Tages-Anzeigeru vypověděl, že jim byla ukradena. Po jejím objednání u obchodníka se zbraněmi si ji údajně uložil u poštovního kurýra, kde ji podle něj odcizil neznámý pachatel.

Česká pistole je přitom klíčovou stopou v celém případu, neboť spojuje většinu vražd, které podle vyšetřovatelů členové NSU spáchali. Podle dřívějších zjištění patří do série 55 zbraní, z nichž 31 obdržela někdejší východoněmecká komunistická tajná policie Stasi a 24 putovalo do Švýcarska, kde je prodával čecho-švýcarský podnikatel Jan Luxík.

Ten už dříve kriminalistům doložil prodej všech těchto pistolí, 16 z nich se však švýcarským vyšetřovatelům nepodařilo vypátrat. Že by ta vražedná pocházela z arzenálu Stasi, německé úřady vyloučily.

Podzemní neonacistické buňce NSU, tvořené trojicí Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos, jsou připisovány vraždy osmi tureckých imigrantů, jednoho řeckého a mladé německé policistky. Kauza vyvolala v Německu šok a strhla vlnu kritiky zejména na tajné služby, které mají činnost pravicových extremistů hlídat. S velkým napětím německá veřejnost čeká na zahájení procesu s Zschäpeovou a spol., od něhož si slibuje objasnění mnoha otazníků v jedné z největších sérií vražd v poválečných dějinách země.

Momentálně však největší rozruch vyvolává obsazení míst v soudní síni. Do ní bude vpuštěno jen 50 novinářů, přičemž se nedostalo na žurnalisty z Turecka, kde případ vyvolává obrovský zájem. Kvůli absenci Turků mezi pozorovateli procesu u německých úřadů intervenovala ankarská vláda a turecký list Sabah vycházející v Německu podal stížnost k ústavnímu soudu.

Ke kritice přidělování akreditací se přidala i další zahraniční média a s požadavkem na zajištění místa v soudní síni mezitím vystoupili německé muslimské organizace. Bavorský soud je však zatím neústupný, což vyvolává nespokojenost u německých politiků. Ministr zahraničí Guido Westerwelle už kvůli tomu vyjádřil obavu z mezinárodní blamáže Německa.