Hajlování není podle švýcarského nejvyššího soudu nedovolenou rasistickou
diskriminací, pokud je míněno jen jako osobní postoj. Konstatuje to rozsudek s
názvem Hitlerův pozdrav na veřejnosti není vždy trestný, napsala agentura AP.
Podle verdiktu je takové chování trestně stíhatelné jen tehdy, pokud je gesto
použito k šíření rasistické ideologie. Takovým příkladem ale není fakt, když
někdo hajlováním demonstruje své přesvědčení.
Trest jen za šíření ideologie
Rozhodnutí soudu v Lausanne zvrátilo loňský verdikt švýcarského soudu nižší
instance, který řešil případ muže obviněného z rasové diskriminace. Té se podle
vyšetřovatelů dopustil v srpnu 2010 na demonstraci na známé louce Rütli u
Lucernského jezera. Zmíněná akce extremistické Strany národně orientovaných Švýcarů
(PNOS) se za účasti asi 150 lidí konala den po švýcarském státním svátku, kdy si
země připomíná dohodu z 1. srpna 1291 o takzvaném věčném spolku. Kantony Uri,
Schwyz a Unterwalden tehdy podle legendy na louce Rütli uzavřely na "věčné časy"
obranný pakt, který položil základy švýcarské konfederace.
Podle dřívějšího verdiktu nižšího soudu se zmíněný muž dopustil rasové
diskriminace, za což dostal pokutu. Proti rozsudku se ale odvolal a nejvyšší
soud mu dal za pravdu. Nejnovější verdikt konstatuje, že muž skutek rasové
diskriminace nenaplnil tím, že se veřejně přihlásil k národnímu socialismu. Aby
jeho chování bylo trestné, musel by nacistickou ideologii také veřejně "šířit"
například tím, že by se snažil pro tuto myšlenku získat další lidi, případně
jejich přesvědčení utvrdit.
U nás hrozí za hajlování vězení
Fakt, že nacistický pozdrav Heil Hitler či Sieg Heil stejně jako hákové kříže
a další extremistické symboly nejsou ve Švýcarsku v zásadě zakázány, je často
zdrojem politických diskusí, upozornil list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Například v Německu či Rakousku je ale taková praxe trestná.
V České republice hrozí za hajlování vězení, soudy však takové počíná často
řeší podmíněným trestem. Ale například v roce 2009 teplický okresní soud poslal
trojici mužů až na 14 měsíců za mříže kvůli fotografii, na které vystupují s
vlajkou nacistického Německa s hákovým křížem a rukama zdviženýma k nacistickému
pozdravu. Český trestní zákoník ale umožňuje i vyšší tresty – v případě
propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za které je
považováno mimo jiné právě hajlování, hrozí podle paragrafu 403 až deset let
vězení.
Nediskriminační nadávky
Nejvyšší soud v Lausanne letos v únoru v souvislosti s rasismem vynesl jiný
zajímavý verdikt. Konstatoval v něm, že nadávky zacílené na národnost
neznamenají rasovou diskriminaci, příkladem je podle NZZ "špinavý Švýcar".
Naopak hanlivé spojení "černá svině" je diskriminační, neboť poukazuje
na barvu pleti.
V podstatě v pořádku jsou podle soudu také nadávky jako "sviňský cizinec" či
"zatrolený přistěhovalec", protože jsou použitelné na všechny rasy i vyznání bez
diskriminačního rozdílu.
