Téměř polovina běženců má v Německu po pěti letech práci. Integrují se lépe než v 90. letech

Téměř polovina běženců má pět let po svém příchodu do Německa práci. Ukazuje to aktuální analýza Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB), podle níž se tak současným uprchlíkům daří do německého pracovního trhu zařazovat lépe než běžencům v 90. letech. Hlavní příčinou je velmi dobrá situace na pracovním trhu, kde počet zaměstnaných v posledních letech překonává rekordy.

Autoři studie se ptali téměř 8000 žadatelů o azyl, kteří do spolkové republiky přišli v letech 2013 až 2016. Ukázalo se, že po pěti letech pobytu jich má práci 49 procent. Výrazně úspěšnější jsou v tomto ohledu muži, kterých pracuje 57 procent, než ženy, z nichž našlo zaměstnání 29 procent. Za tento rozdíl může podle IAB zejména rodinné uspořádání a fakt, že ženy mají v drtivé většině na starost péči o děti.

I tak se integrace současné vlny uprchlíků daří lépe než u těch, kteří do Německa přišli mezi lety 1990 až 2013. "Na první pohled se to zdá překvapivé, že se běženci z poslední doby do pracovního trhu integrují o něco rychleji než třeba běženci, kteří do Německa přišli v důsledku válek na Balkáně," konstatuje IAB. Ústav připomněl, že dřívější uprchlíci přitom měli v průměru lepší předpoklady, pokud jde o vzdělání, jazykové znalosti nebo osobní kontakty.

Důvodem pozitivního vývoje je podle ústavu zejména výrazně lepší situace na pracovním trhu, kde významně klesla nezaměstnanost, a je tak o poznání jednodušší sehnat práci. Roli hraje také to, že spolková republika od roku 2015, kdy do země dorazil největší počet žadatelů o azyl, značně rozšířila nabídku jazykových a dalších integračních kurzů.

IAB ale zároveň poznamenává, že zaměstnání, která uprchlíci vykonávají, jsou v průměru méně kvalifikovaná než ta, která mají Němci. Na 44 procent běženců působí v práci v roli pomocníků.