Terorista Breivik tvrdí, že je nyní zastáncem nenásilného boje

Norské úřady nedovolily teroristovi Andersi Behringu Breivikovi odeslat
z věznice 220 dopisů. Důvodem k zadržení dopisů byly obavy, že se
Breivik snaží mimo vězení vybudovat síť spojenců, kteří budou ochotni
podnikat násilné útoky. Informoval o tom dnes norský list Verdens Gang.

Breivik
v létě 2011 zavraždil v metropoli Oslu a okolí 77 lidí a v současnosti si
odpykává 21letý trest odnětí svobody, který může být prodlužován až na
doživotí.

"Odmítli jsme odeslat Breivikovy dopisy z
bezpečnostních důvodů. Jednalo se zhruba o 220 dopisů," uvedl mluvčí
vězeňských úřadů Yling Faeste.

"Breivikovým záměrem je posílit
svou pozici jako vůdčí postavy hnutí, které zahrnuje užívání extrémního
násilí a terorismu," konstatovaly norské úřady. "Breivik nemá v úmyslu
navazovat zdravé přátelské vztahy. Zdá se, že jeho strategií je
hromadné rozesílání dopisů s cílem navázat co nejvíce kontaktů," dodaly
úřady. Podle nich adresáti dopisů byli lidé, které vězeň před svými
útoky neznal.

Breivik se podle svého obhájce Geira Lippestada
proti rozhodnutí věznice zabavovat mu dopisy odvolal. Nyní 35letý
ultrapravicový radikál tvrdí, že od útoků z 22. srpna 2011 změnil
názory a v současnosti je zastáncem demokracie a nenásilného boje.
Inspiroval ho k tomu prý volební úspěch řecké neonacistické strany
Zlatý úsvit. Breivik by údajně rád založil politickou stranu na obranu
své ideologie.