romea - logo
25. května 2020 (pondělí)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Tisíce stoupenců Stepana Bandery prošlo Kyjevem

Kyjev, 3.1.2015 13:10, (ROMEA)
Tisíce Ukrajinců pochodovalo 1. ledna 2015 Kyjevem u příležitosti 106. výročí narození Stepana Bandery (FOTO: Youtube.com, Wikimedia Commons)
Tisíce Ukrajinců pochodovalo 1. ledna 2015 Kyjevem u příležitosti 106. výročí narození Stepana Bandery (FOTO: Youtube.com, Wikimedia Commons)

Několik tisíc ukrajinských extremistů si 1. ledna pochodňovým pochodem v Kyjevě připomnělo 106. výročí narození Stepana Bandery - vůdce Ukrajinské povstalecké armády. Mezi účastníky shromáždění byli vidět i příznivci neonacistického uskupení Pravý sektor nebo radikální fotbaloví fanoušci. Kontroverzní postava z dob druhé světové války dlouhodobě rozděluje Ukrajince i svět. Proti heroizování Bandery je například i část Polska nebo Ruska.

Na pochod kyjevskou hlavní třídou se vydalo až pět tisíc lidí. Na Majdanu pak uspořádali "lidový sněm", kde provolávali hesla, jako Hrdinové neumírají, umírají nepřátelé!, Sláva národu, smrt nepřátelům či Bolšánům provaz, oligarchům nůž do žeber…

Pochod pořádala krajně pravicová, nacionalistická strana Svoboda, která požaduje, aby byl Banderovi přiznán titul ukrajinského národního hrdiny, který mu v roce 2010 udělil prezident Viktor Juščenko, ale jeho nástupce Viktor Janukovyč mu jej vzápětí odebral. "Současná vláda se dostala k moci i díky Banderovým sloganům, tak se má řídit jeho myšlenkami," konstatoval lídr Svobody Oleh Ťahnybok.

Celý pochod se odehrál bez větších incidentů. Pouze skupinka neonacistů z Pravého sektoru napadla štáb ruské výrazně proputinské televize Lifenews, rozbila mu kameru a štáb zadržela. Reportérku Žannu Karpenkovou neonacisté povalili na zem a připravili ji o mobil.

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo "mezinárodní novinářské společenství, ochránce lidských práv a protifašistické organizace", aby zareagovali na napadení ruských novinářů. Incident podle ruské diplomacie představuje "do nebe volající pronásledování" a "porušení svobody slova", napsal server Newsru.com. Kyjevská policie už oznámila, že zatkla a obvinila podezřelého z útoku na ruský televizní štáb.

"Ruské státní televize včerejší události kolem připomínky Banderova výročí na Ukrajině jako každé podobné příležitosti opět využily k tomu, aby znovu zdůrazňovaly fašistickou podstatu současného ukrajinského politického vedení, jež ostatně k moci letos brzy na jaře přišlo jen a jen díky násilnému puči," popsal 2. ledna situaci Libor Dvořák z Českého rozhlasu.

VIDEO

Stepan Bandera - obdivovaný i nenáviděný

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij.

Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou "vysoce postavení původci zločinu" v Moskvě.

Zdroj: Česká televize

Přečteno: 1102x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Stepan Bandera, Extremismus, Neonacismus, Pravý sektor



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo