romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Tisíce stoupenců Stepana Bandery prošlo Kyjevem

Kyjev, 3.1.2015 13:10, (ROMEA)
Tisíce Ukrajinců pochodovalo 1. ledna 2015 Kyjevem u příležitosti 106. výročí narození Stepana Bandery (FOTO: Youtube.com, Wikimedia Commons)
Tisíce Ukrajinců pochodovalo 1. ledna 2015 Kyjevem u příležitosti 106. výročí narození Stepana Bandery (FOTO: Youtube.com, Wikimedia Commons)

Několik tisíc ukrajinských extremistů si 1. ledna pochodňovým pochodem v Kyjevě připomnělo 106. výročí narození Stepana Bandery - vůdce Ukrajinské povstalecké armády. Mezi účastníky shromáždění byli vidět i příznivci neonacistického uskupení Pravý sektor nebo radikální fotbaloví fanoušci. Kontroverzní postava z dob druhé světové války dlouhodobě rozděluje Ukrajince i svět. Proti heroizování Bandery je například i část Polska nebo Ruska.

Na pochod kyjevskou hlavní třídou se vydalo až pět tisíc lidí. Na Majdanu pak uspořádali "lidový sněm", kde provolávali hesla, jako Hrdinové neumírají, umírají nepřátelé!, Sláva národu, smrt nepřátelům či Bolšánům provaz, oligarchům nůž do žeber…

Pochod pořádala krajně pravicová, nacionalistická strana Svoboda, která požaduje, aby byl Banderovi přiznán titul ukrajinského národního hrdiny, který mu v roce 2010 udělil prezident Viktor Juščenko, ale jeho nástupce Viktor Janukovyč mu jej vzápětí odebral. "Současná vláda se dostala k moci i díky Banderovým sloganům, tak se má řídit jeho myšlenkami," konstatoval lídr Svobody Oleh Ťahnybok.

Celý pochod se odehrál bez větších incidentů. Pouze skupinka neonacistů z Pravého sektoru napadla štáb ruské výrazně proputinské televize Lifenews, rozbila mu kameru a štáb zadržela. Reportérku Žannu Karpenkovou neonacisté povalili na zem a připravili ji o mobil.

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo "mezinárodní novinářské společenství, ochránce lidských práv a protifašistické organizace", aby zareagovali na napadení ruských novinářů. Incident podle ruské diplomacie představuje "do nebe volající pronásledování" a "porušení svobody slova", napsal server Newsru.com. Kyjevská policie už oznámila, že zatkla a obvinila podezřelého z útoku na ruský televizní štáb.

"Ruské státní televize včerejší události kolem připomínky Banderova výročí na Ukrajině jako každé podobné příležitosti opět využily k tomu, aby znovu zdůrazňovaly fašistickou podstatu současného ukrajinského politického vedení, jež ostatně k moci letos brzy na jaře přišlo jen a jen díky násilnému puči," popsal 2. ledna situaci Libor Dvořák z Českého rozhlasu.

VIDEO

Stepan Bandera - obdivovaný i nenáviděný

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij.

Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou "vysoce postavení původci zločinu" v Moskvě.

Zdroj: Česká televize

Přečteno: 1083x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Stepan Bandera, Extremismus, Neonacismus, Pravý sektor



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo