romea - logo
26. října 2020 (pondělí)
svátek má Erik

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Ukrajinští Romové: Vláda se k nám chová jako macecha

Kyjev, 4.6.2014 15:17, (ROMEA)
Ukrajinská romská aktivistka Kondur Zola (první zprava) pracuje pro ERRC - Evropské centrum pro práva Romů.
Ukrajinská romská aktivistka Kondur Zola (první zprava) pracuje pro ERRC - Evropské centrum pro práva Romů.

Ukrajinci prožívají po euforii z Majdanu těžkou kocovinu. A jsou to právě tamní Romové, na které dopadá krize nejbolestněji. Z Donbasu a Luhansku se snaží stovky rodin uprchnout před boji do bezpečí, romští aktivisté pro ně v Kyjevě zřídili tísňovou linku. Navzdory chudobě a válce se většina Romů v zemi považuje za ukrajinské patrioty a věří v lepší příští.

„Romové z východu Ukrajiny se, stejně jako ostatní obyvatelé, snaží zachránit holé životy a co nejrychleji uprchnout z míst, kde se bojuje. Ale zdaleka ne všichni na to mají prostředky, a tak se snaží dopravit do bezpečí alespoň ženy a děti,“ říká pro server Romea.cz romská aktivistka z Donbasu Natália Varakuta. Situace je podle ní kritická. Na město dopadají rakety, dělostřelecké granáty a bomby. Obětí z řad civilistů přibývá, mezi lidmi se šíří strach a panika.

„Na naše písně a tance teď musíme nadlouho zapomenout, materiální situace je den ode dne horší. Většina obchodů a všechny trhy jsou zavřené a není ani za co nakupovat, kovový šrot se pod palbou z kulometů sbírá těžko. Zdejší Romové podpoří takovou vládu, která se bude o své občany starat, a ne na ně střílet a házet bomby.“

Natália Varakuta se navzdory nebezpečí vydává každý den do města, obchází dětské nemocnice, kde leží vystresovaní malí pacienti a vyděšeně poslouchají hřmot výbuchů. „Dospělí chlapi, a střílejí jako blázni nad hlavami malých dětí,“ říká.

„Nemůžu pochopit jednu věc,“ napsala nedávno na svůj profil na sociální síti Facebook, „Když chtějí Ukrajinci v čele s novým prezidentem žít společně s námi, obyvateli východu, v jednotné zemi, proč nás takto štvou proti sobě? Copak si myslí, že když na nás střílejí, budeme je za to mít rádi? Naše vláda nás zabíjí. Na druhou stranu rozhodně nesouhlasím s výroky sympatizantů nezávislé Doněcké republiky, že Donbas je ruský. To není pravda, žije nás tu hned několik různých národností. A všichni přesto věříme, že se k nám naše rodná Ukrajina začne chovat jako matka, a ne jako macecha. Mám Ukrajinu moc ráda a chtěla bych tu zůstat žít, vždyť jsem tu doma, ale teď nám zbyly jen oči pro pláč: někdo vypustil z lahve džina nenávisti a lidé, vlastně sousedé a rodáci, kteří spolu dlouhá léta prožívali dobré a zlé, se najednou začali fanaticky zabíjet.“

Prioritou pro všechny obyvatele Doněcku je podle Natálie odjet a zachránit si život. Jenomže Romové jsou chudí a mají hodně dětí, takže možnost, že by dokázali skutečně uprchnout, je hodně nepravděpodobná. „Ty časy, kdy jsme kočovali a dokázali se rychle přesunovat z místa na místo, jsou pryč. Teď by se nám to hodilo.“

Romové v klášteře

Informace o desítkách a stovkách romských rodin, které prchají z míst ozbrojených střetů v Doněcku, Slavjansku, Krematorsku a Luhansku na východě Ukrajiny, potvrzuje i kyjevská romská aktivistka Kondur Zola, která se v Praze společně s vice-prezidentem Ukrajinského romského kongresu Jurijem Ivaněnkem zúčastnila mezinárodního setkání Dekády romské inkluze jako představitelka ukrajinských Romů.

„Před dvěma týdny uprchly do Ruska přes hranice desítky romských rodin. Bylo jich přibližně padesát, takže šlo o několik set lidí,“ říká Kondur Zola. „V současné době žijí v ruském klášteře nedaleko ukrajinských hranic a čekají na pomoc, kterou jim přislíbila ruská vláda, konkrétně jde o bydlení, základní materiální pomoc a pracovní příležitosti. Osobně se však domnívám, že šlo o propagandistické prohlášení ruské vlády, protože i v Rusku jsou tisíce Romů, kteří by nutně potřebovali bydlení a práci, ale žádné podpory se jim ve skutečnosti nedostává, tak pochybuji o tom, že právě Romové z východu Ukrajiny se pomoci z Moskvy dočkají.“

Dalších deset romských rodin, kterým se podařilo uprchnout z Doněcku, našlo podle ní dočasný azyl ve Lvově, v domech svých příbuzných. Nemohou tam ale žít dlouhodobě, protože domy jsou přeplněné a není ani možnost tam najít práci. Problém je, že jen z Doněcka se snažilo prchnout daleko více Romů, jenomže pro mnoho rodin to byl nepřekonatelný problém. „I když sehnali peníze na cestu, nedostali se přes hlídková stanoviště separatistů, kteří je poslali zpátky. Povedlo se to jen těm, kteří měli peníze a štěstí. Uprchnout z ostřelovaných a izolovaných měst a zachránit rodinu se přesto kvůli pokračujícím bojům pokouší stále další a další lidé. Jejich počet nelze odhadnout, jisté ale je, že stoupá.“

Romská tísňová linka

Romské organizace na Ukrajině nemají dostatečnou podporu vlády a úřadů, takže je jejich činnost značně omezena. „Snažíme se alespoň sdílet a šířit informace mezi Romy a upozorňovat na kritickou situaci mnoha romských rodin mezinárodní organizace, které zpětně mohou vytvářet tlak na vládu v Kyjevě, aby podnikla taková opatření, která by jim zajistila klidný, bezpečný a důstojný život,“ říká pro server Romea.cz ukrajinská aktivistka. „Pokaždé, když se dozvíme o masovém exodu romských rodin z některých oblastí, snažíme se situaci monitorovat a informovat o ní další Romy. Vydáváme společná prohlášení, posíláme žádosti vládě. Romským uprchlíkům, kterým se podaří dostat do Kyjeva, poskytujeme alespoň jídlo a nocleh, jenomže na nějakou koordinovanější pomoc nemáme dostatek lidí ani prostředků. Zprovoznili jsme také tísňovou telefonní linku pro romské uprchlíky, na které se mohou dozvědět potřebné informace, hlavně jak a kde mají šanci pořádat o pomoc,“ dodává.

Situace Romů na Ukrajině je podle ní nesmírně nepřehledná a složitá, válka všechny dosavadní problémy jen dále vyhrotila. První případy útoků na romské osady a domy se odehrály v lednu. Už v době, kdy se na Majdanu demonstrovalo, přišly zprávy o prvním napadení romských rodin v jejich vlastních domech. Nejdříve se mělo za to, že šlo o akci ukrajinských nacionalistických skupin, podle posledních informací se ale jednalo o řízené provokace z ruské strany. K pogromům na Romy došlo tehdy ve městě Chorostyň, nedaleko od Kyjeva. „Skupina přibližně patnácti lidí přijela v luxusních autech, na obličejích měli masky, byli ozbrojeni pistolemi a baseballovými pálkami. Pod pohrůžkou násilí si vynutili přístup do domů obývaných Romy a požadovali vydání veškerých peněz, šperků, zlata a všech vzácnějších věcí. Při tomto útoku bylo brutálně zbito několik Romů, nejen mužů, ale i žen,“ zdůrazňuje Kondur Zola. „Útočníci Romům vyhrožovali, že když hned neodjedou z města, všechny je postřílejí. Romové se skutečně v panice sbalili a odjeli pryč, k příbuzným. Strach a nejistota panovaly několik týdnů, téměř dva měsíce. Tehdy jsme varovali všechny Romy v okolních vesnicích a městech, že k pogromům tohoto typu může docházet i u nich. Romové organizovali skupiny domobrany a ve dne i v noci hlídkovali.“

Začarovaný kruh

Na otázku, nakolik se na pogromech podílejí členové nacionalistických uskupení Pravý Sektor a Svoboda, odpovídá Jurij Ivanko, že je to z velké části ruská propaganda. „Žiji a působím jako šéf filharmonie ve městě Cherson u hranic s Krymem. U nás je absolutní klid a žádní banderovci tam nejsou. Ten klid je ale někdy až hrůzný, protože lidé večer raději nevycházejí z domů.“

Romští aktivisté v Chersonu mají ovšem i bez násilných konfliktů práce nad hlavu. „S romskými dětmi na Ukrajině je teď hlavní problém, že se málo učí. A válka je pro ně záminkou, aby nechodily do školy vůbec,“ říká pro server Romea.cz Jurij Ivanko. „Je to začarovaný kruh. Děti, které vyrůstají v romských rodinách, nezískají od rodičů prostředky na věci, které do školy nutně potřebují, aby se jim ostatní spolužáci nesmáli, aby se na ně nedívali skrz prsty. A tak raději přestanou do školy chodit. Jenomže bez vzdělání nemají šanci dostat v dospělosti práci. A tak kvůli chudobě dnešních rodin roste nová ztracená generace nevzdělaných, kteří až dospějí, nezajistí vzdělání vlastním dětem.“ Získat práci pro Roma je podle něj na Ukrajině nesmírně těžké. Práce není často ani pro Ukrajince. Dalším problémem je skutečnost, že Ukrajina neumožňuje zástupcům Romům sebemenší přístup ke státním ani lokálním úřadům. Zastoupení Romů na oficiální úrovni je podle jeho slov „nepřekonatelné tabu“.

„Předsudky proti Romům jsou na Ukrajině silné. Dokud se nám nepodaří změnit pohled většiny na nás a na naše problémy, jsme odsouzeni k utrpení a konfliktům. Pro nás, romské aktivisty, platí jedno pravidlo: když se nám podaří rozbít předsudky vůči Romům alespoň u jednoho člověka, znamená to, že jsme nežili a nepracovali zbytečně. Podaří-li se to u jednoho, půjde to i u dalších. V tomto smyslu jsme skromní, ale vytrvalí,“ zdůrazňuje Jurij Ivanko.

Puškin v romštině

Jurij Ivanko označuje sám sebe s úsměvem jako bílou vránu, „jsem jediný ukrajinský Rom, který je ředitelem filharmonického orchestru“. Říká, že měl štěstí v neštěstí, protože za Sovětského svazu byly školy zadarmo, zatímco dnes stojí podpora středoškoláka nebo vysokoškoláka na Ukrajině tak horentní sumy, že Romové nemají šanci je zaplatit.

„Ale přesto děláme, co je v našich silách, aby se Romům žilo lépe. Organizujeme romské koncerty a zábavy. Lidem se naše hudba a tance líbí a v tom tkví naděje na změnu v jejich lhostejném až nenávistném postoji k Romům jako celku. Občas se stane, že to zafunguje. Lidem spadnou klapky z očí a začnou se k nám chovat úplně jinak,“ říká Jurij Ivanko, který je zároveň již od roku 1998 předsedou Romské společnosti ve městě Cherson.

Chloubou romské organizace v Chersonu a tamního tvůrčího spolku Amala je bohatě vypravená a krásně ilustrovaná kniha Puškinových pohádek v překladu do romštiny. Ta je jednak vizitkou osvětové práce sdružení, a jednak pomůckou proti nejhoršímu nepříteli Romů na Ukrajině, kterým je podle Ivanka nedostatek vzdělání.

„Tato krásná knížka je šance na lepší budoucnost pro naše romské děti. Bude to první knížka, kterou budou držet v ruce. A pokud si uvědomí, jak krásná knížka může být, kolik radosti a fantazie jim může přinést, je tu naděje, že budou mít chuť se naučit Romsky a dále se vzdělávat. Proto je také tak barevná, s ručně malovanými romskými obrázky, aby je zaujala, aby se do ní zamilovaly,“ říká pro server Romea.cz Jurij Ivanko a dodává: „Jestli něco může zachránit náš nervózní, výbušný a znesvářený svět, pevně věřím, že to může být právě hudba, umění a krása.“

Přečteno: 1351x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Soužití, Válka, Literatura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nenávistná hesla Sdružení Mostečané Mostu, říjen 2018 (koláž: Romea.cz)

Ústecký soud vyzval k ukončení politické činnosti spolek Mostečané Most. Chtěli „zřídit vesnici pro lůzu“

22.10.2020 11:03
Krajský soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí, jímž upozornil spolek Sdružení Mostečané Mostu, že vyvíjí protiprávně činnost politické strany. Pokud toho spolek do 1 roku nezanechá, soud ho rozpustí. 
 celý článek

Gyulla Banga

Hudebník Gyulla Banga: Také jsem psal, že COVID-19 je podvod. Potom, co jsem měl čtyřicítky horečky a nemohl vstát z postele, už mluvím jinak

21.10.2020 20:25
Pořád na Facebooku čtu, jak je onemocnění COVID-19 podvod, jak je ta nemoc smyšlená, že je to jen horší verze chřipky, nic jiného. Bohužel, musím vás zklamat. Ten virus existuje a opravdu je mnohem zákeřnější než běžná chřipka.
 celý článek

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se 13. 10. 2020 setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. (FOTO: Veřejný ochránce práv)

Sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta podpořila návrh na jejich odškodnění

21.10.2020 16:40
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se minulý týden setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. Tématem schůzky bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen v návaznosti na návrh zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací, který v Poslanecké sněmovně čeká na své projednání téměř rok.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo