Na konci ledna uplyne 80 let od doby, kdy se v Německu chopili moci nacisté a svou politikou nenávisti a teroru nakonec přivedli svět až do zničující války. Berlín si toto neslavné výročí bude po celý tento rok připomínat více než 120 projekty a akcemi, z nichž nejviditelnější budou sloupy s portréty a životopisy známých i dnes už méně známých obětí nástupu nacistického režimu, které se objeví po celém městě.
"Chceme té vzpomínce dát tvář," prohlásil při dnešní prezentaci tematických akcí vedoucí projektu Moritz van Dülmen. Berlíňané a návštěvníci německé metropole se tak budou moci seznámit s osudy více než dvou stovek dobových prominentů, do jejichž života výrazně zasáhlo převzetí moci nacisty. Byl mezi nimi například slavný fyzik Albert Einstein, který se po roce 1933 nevrátil do Německa a dožil v USA.
"Celkem bude těchto sloupů po celém městě až 150," řekl van Dülmen ČTK během prohlídky prvních veřejně vystavených exemplářů, které ode dneška stojí před známou Braniborskou bránou. Právě tudy pochodovali 30. ledna 1933 nacisté s pochodněmi na oslavu jmenování Adolfa Hitlera německým kancléře, což je bráno za začátek nacistické hrůzovlády. Prohlédnout si novou atrakci města přišel kromě mnoha turistů i berlínský primátor Klaus Wowereit.
"Chceme vzpomínat, ale nesmíme zapomenout," zdůraznil při této příležitosti šéf radnice, podle něhož je důležité tuto temnou etapu německých dějin připomínat hlavně mladé generaci. Že zrůdná ideologie nacistů není v Německu jen dávnou minulostí, poznala země mimo jiné předloni, kdy byli odhaleni pachatelé série vražd přistěhovalců, kterou měla na svědomí trojice neonacistů.
Ale nejen oběti "hnědého režimu" a pozůstalé po nich bude Berlín letos připomínat. Celý tematický cyklus ponese název Zničená mnohotvárnost a jeho cílem bude i ukázat, jaké město bylo, než se vlády nad ním a nad celým Německem chopil Hitler. "Chceme ukázat to množství jeho tváří a co znamenalo jejich zničení," uvedl Wowereit.
To bude úkolem například centrální výstavy v Německém historickém muzeu, otevřené od konce ledna návštěvníkům zdarma, která se zaměří na éru let 1933 až 1938, kdy vyvrcholila antisemitská politika nacistů listopadovým pogromem známým jako křišťálová noc. Od něj letos uplyne 75 let a také toto výročí budou připomínat některé připravované akce.
Pořadatelé chtějí veřejnost seznámit rovněž s osudy ne tolik známých skupin obětí represivního nacistického režimu, jakými byli psychicky nemocní, tělesně postižení, homosexuálové či lidé tmavé pleti, nebo s méně známými místy spojenými s nacistickou vládou. Takovým byl třeba dodnes fungující hotel Bogota v centru Berlína, který býval sídlem Říšské kulturní komory, jež rozhodovala o kariéře tehdejších umělců.
V rámci "dávání tváře vzpomínkám" nově ožije i projekt Stolpersteine (doslova kameny, o které se zakopává), který prostřednictvím mosazných tabulek v chodnících připomíná oběti holokaustu. Iniciativa známá také z českých měst bude mít nově na svých internetových stránkách soupis zvěčnělých v Berlíně i s jejich fotografiemi a životopisy. Do léta chce v německé metropoli rovněž položit 5000. kámen, aby byla připomenuta alespoň desetina z 50.000 Židů deportovaných za nacismu z Berlína.
Podle Wowereita je hlavní město v Německu jediné, které se letos odhodlalo kulaté výročí nástupu nacistů k moci a jeho následky takto rozsáhle připomenout.
