V Bratislavě se konal třetí ročník Akademie romských studií

Ústav etnologie SAV ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv
uspořádal letos již potřetí Akademii romských studií. Akce se uskutečnila ve
dnech 29. 11 – 1. 12. 2017 v prostorách Ústavu etnologie SAV v Bratislavě.
Skládala se ze série přednášek pro veřejnost a kurzu romského jazyka. I III.
ročník akce byl zaměřen na prezentace nejaktuálnějších výzkumů a jejich výsledků
z oblasti romských studií na Slovensku a v Čechách a zároveň pokračoval
pravidelný kurz romštiny pro veřejnost.

První den Akademie (29. listopad) byl již tradičně věnován přednáškám
odborníků ze Slovenska a Čech, kteří své výzkumy zaměřují na výzkum romistických
témat. Akademii otevřela ředitelka UET SAV Tatiana Podolinská, která přiblížila
záměr akce a také Dominika Dudášová z Odboru ochrany základních práv a svobod z
Kanceláře veřejného ochránce práv. Její prezentace sestávala z přiblížení
aktivit Veřejné ochránkyně práv, které se týkají Romů, například výzkum a správa
z oblasti neoprávněného zařazování romských dětí do speciálních škol, výzkum o
přístupu k pitné vodě v romských osídleních, či intervence a zprávy z kauz
policejního násilí vůči Romům na Slovensku.

Po zahájení akademie měl první přednášku Daniel Škobla z Ústavu etnologie SAV
a Institutu pro výzkum práce a rodiny, který se z perspektivy kritické
sociologie zaměřil na prezentaci jeho dlouhodobých výzkumů dostupnosti základní
infrastruktury v romských osadách na Slovensku a dopad projektů budování
infrastruktury. Ve svém příspěvku, na příkladech přístupu k pitné vodě
konstatoval, že v mnoha obcích na Slovensku, snaha a ochota budovat funkční
infrastrukturu v lokalitách, kde žijí marginalizovaní Romové, závisí na
lokálních mocenských strukturách a navzdory dostupnosti projektů, mnohé obecní
samosprávy nemají zájem o dobudování chybějící infrastruktury v osadách. První
prezentace tak přirozeně navázala na příspěvek Dominiky Dudášová a vyvolala
živou diskusi v publiku. Ve druhé přednášce Daniela Fiľakovská Bobáková a Andrej
Belák z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy navázaly na loňskou přednášku svých
kolegů a zaměřili se na pozici Romů v zdravotním systému na Slovensku.
Představili tak nastavení slovenského zdravotního systému a bariéry (vnitřní i
vnější), které Romové v přístupu ke zdravotní péči pociťují. Tato prezentace
byla zajímavá tím, že se nezaměřila jen na "romskou perspektivu", ale i na
vnímání poskytovatele zdravotní péče a jejich pohled na potíže při práci s Romy
z vyloučených lokalit. V závěru představili i úspěšný participativní model
intervencí v oblasti zdravotní péče pro marginalizované romské komunity, který v
současnosti realizuje příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví ČR,
Zdravé regiony. Historička Lucia Segľová z Ústavu romských studií Prešovské
univerzity a z Muzea romské kultury v Martině představila výsledky svého
archivního výzkumu Romů v Turci. Zaměřila se hlavně na demografický vývoj Romů v
Turci s ohledem na realizaci protiromských zákonů z třicátých a čtyřicátých let
a na příkladu lokální historie tří obcí poukázala na dopady přesídlování osad na
život Romů. Zdůraznila, že Romové v daném období nebyli jen pasivním objektem
rasistických manipulací ze strany lokálních autorit a fašistické vlády
Slovenského státu, ale na základě archivních materiálů zdokumentovala, že v
několika případech se mnozí Romové aktivně bránili, častokrát využívali i
existující legislativu a pomoc právníků. Na závěr konferenční části Akademie,
Pavel Kubaník ze Semináře romistiky Katedry středoevropských studií na
Univerzitě Karlově v Praze, se z pohledu sociolingvistiky zaměřil na proces
osvojování si slovenštiny romských dětí v předškolním věku. Na základě svého
dlouhodobého výzkumu zdokumentoval významný vliv dětských skupin na učení a
osvojování si slovenštiny, například pomocí dětské rolové hry "Hra na knížky".
Jeho přednáška tak představovala cenný příspěvek do diskuse o vzdělávání
romských dětí i v kontextu jejich zařazování do speciálních škol, a ohledem na
početnost romské národnostní menšiny na Slovensku, absolutně nedostatečné
využívání romštiny na základních školách.

Následující dva dny (30. 11 a 1. 12) se konal intenzivní kurz romského jazyka
pro předem registrované účastníky. Byl určen začátečníkům se zájmem o nabytí
znalosti základů romského jazyka, který je jedním z klíčových předpokladů pro
hlubší porozumění Romů. O náplň a vedení kurzu se postaral Pavel Kubaník spolu s
Jarmilou Vaňovou, známou novinářkou a romskou aktivistkou. Oba dny kurzu byly
naplněné různými aktivitami spojenými s výukou tzv. východoslovenského dialektu
romského jazyka (kterým hovoří většina Romů žijících na Slovensku). Lektorský
tandem jednak seznámil účastníky se základními principy gramatiky a slovní
zásobou romštiny, ale představili i reálie romského života, kultury a tradic.
Díky tomu již v první den kurzu byli všichni studenti schopni říci nejen něco o
sobě, ale i o své rodině a domácnosti a zároveň lépe pochopili kontext života
Romů na Slovensku.