V USA začal soud s organizátory neonacistického protestu v Charlottesville. Neonacista tehdy zabil jednu z odpůrkyň neonacismu, další zranil

U soudu v americkém městě Charlottesville začal v pondělí výběr poroty v procesu s organizátory neonacistického protestu z roku 2017, při němž najel jeden z radikálů autem do pokojných odpůrců shromáždění, z nichž jednoho zabil a dalších asi deset poranil. Nevládní organizace založená v reakci na protest zažalovala přední stoupence americké krajně pravicové scény a tvrdí, že přišli s "pečlivě naplánovaným spiknutím", jehož cílem byly násilnosti proti černochům, židům a dalším skupinám Američanů na základě jejich etnického původu.

V srpnu roku 2017 se do Charlottesville sjely stovky pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti, kteří se svolali na protest proti plánu radnice na odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leea. Mezi účastníky tehdy byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení (ADL) považuje za nenávistný symbol.

Protestující se střetli s odpůrci krajně pravicového shromáždění a obrázky z Charlottesville otřásly americkou veřejností. Situaci tehdy podle řady médií ještě vyhrotil tehdejší prezident Donald Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stáli "dobří lidé".

Řidič automobilu, který najel do davu protestujících a sám sebe prohlásil za obdivovatele Adolfa Hitlera, si odpykává doživotí trest za vraždu a zločiny z nenávisti. Nevládní organizace Integrity First for America však nyní míří na organizátory protestu a snaží se dokázat, že by za smrt a násilnosti rovněž měli nést odpovědnost. Zastupuje přitom čtyři odpůrce krajně pravicové demonstrace, kteří přišli při střetech ke zraněním.

"Je to jediný případ, který skutečně míří na vedení a organizátory hnutí za bělošskou nadřazenost," uvedla hlavní právnička žaloby Karen Dunnová.

Mezi žalovanými je mimo jiné Jason Kessler, hlavní organizátor demonstrace, který sám sebe nazývá lídrem hnutí za bělošská občanská práva. Dále Richard Spencer, který přišel s termínem "alt-right" pro souhrnné označení různých krajně pravicových a neonacistických skupin. Žalobě čelí také Christopher Cantwell, jehož už soud uznal v souvislosti s protestem vinným z násilného napadení.

Žaloba předloží soudu jako důkazní materiál velké množství internetových konverzací a příspěvků na sociálních sítích, v nichž žalovaní používají rasistická přízviska a diskutují o plánech na demonstraci, včetně toho, jaké si s sebou vzít zbraně. Žaloba tvrdí, že organizátoři opakovaně před protestem vyzývali k násilnostem, přičemž jeden z nich například napsal, že je připraven "drtit lebky".

Spencer, který zastupuje v procesu sám sebe, řekl agentuře AP, že žádné násilnosti neplánoval a že celý proces považuje jen za snahu najít obětního beránka.

Hlavní žalobkyně Elizabeth Sinesová tvrdí, že ji události z Charlottesville poznamenaly na celý život. "Organizátoři demonstrace Unite the Right (sjednoťte pravici) mě zbavili schopnosti cítit se bezpečně, bez rizika, v klidu - to dokonce i u mě doma," uvedla. Společně s dalšími žalujícími požaduje po organizátorech blíže neurčené finanční kompenzace a uznání soudu, že krajně pravicoví aktivisté porušili jejich ústavní práva.