Ve Spojených státech se znovu rozhořela debata kolem problému "pozitivní
diskriminace", jak je označována podpora sociálně či rasově znevýhodněných
skupin ve školství a veřejném životě. Diskusi vyvolala praxe Texaské univerzity,
která mezi podmínky usnadňující přijetí zařazuje i barvu pleti. Záležitostí se
začal zabývat americký nejvyšší soud. Jeho rozhodnutí podle agentury AP může
praxi "pozitivní diskriminace" omezit či úplně zrušit.
Skutečnost, že škola přihlíží při výběru posluchačů k jejich rasovému původu,
je podle oponentů sporného programu nezákonnou diskriminací. Sama univerzita
oponuje, že program se vztahuje jen na čtvrtinu studijních oborů a barva pleti
je jen jedním z mnoha kritérií.
Texaskou univerzitu zažalovala bělošská studentka Abigail Fisherová, která
nebyla na univerzitu přijata ke studiu v roce 2008. Soudce Anthony Kennedy během
středečního jednání podle agentury AP přijal její argumentaci s pochopením a
kriticky se naopak vyslovil k texaské univerzitní praxi.
Podle agentury Reuters ostře sledovaný proces zřejmě nepodpoří metody texaské
univerzity zvýhodňující hispánské a afroamerické uchazeče. Pro jejich úplné
zrušení se ale dostatečný počet soudců nevysloví.
Pozitivní diskriminací se už americký nejvyšší soud zabýval v roce 2003, když
projednával praxi právnické fakulty Michiganské univerzity. Soud tehdy těsným
poměrem hlasů pět ku čtyřem problematický způsob přijímání studentů schválil.
Texaská univerzita automaticky a bez vstupních testů přijímá ty absolventy
texaských středních škol, kteří ukončili studium mezi desetinou nejlepších.
Ostatní musejí podstoupit zkoušky, v nichž je rasová příslušnost jedním z mnoha
kritérií.
Americké univerzity smějí ze zákona použít rasové hledisko při přijímání jen
tehdy, pokud nelze "různorodost" posluchačů dosáhnout jinak. Žalující Fisherová
soudí, že desetinová přijímací klauzule je dostatečnou zárukou.
Nejvyšší soud USA má čas do června příštího roku, aby vydal své rozhodnutí.
