romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Výročí pogromu v polském Jedwabnem: celá židovská obec byla polskými sousedy upálena

11.7.2019 15:04
Pomník obětem pogromu v Jedwabnem. Foto: Wikipedie
Pomník obětem pogromu v Jedwabnem. Foto: Wikipedie

Dne 10. července 1941 přišel pogrom na Židy. Všichni židovští obyvatelé byli vlastními sousedy naháněni na náměstí. Pobízejí je holemi, házením kamení… Náměstí pak neprodyšně obklíčí místní obyvatelé a udělají z něj past, do níž nahánějí další a další Židy. Všechny pak odvedou za město do předem připravené stodoly. V té je zamknou a stodolu zapálí. Píše se válečný rok 1941, ale těmi, kdo vraždí, nejsou nacisté, ale polští obyvatelé obce Jedwabne.

Sousedé

"Poláci byli právem hrdí na svůj odpor proti nacistům, ale ve skutečnosti zabili během druhé světové války víc Židů než Němců," napsal v roce 2015 osmašedesátiletý židovsko-americký historik Jan Tomasz Gross, který už v roce 2000 vzbudil v Polsku i ve světě velké pozdvižení svou knihou Sousedé: Zničení židovské komunity v Jedwabnem. V ní dokládal, že masakr stovek Židů v polském městečku Jedwabne nespáchali Němci, ale Poláci - vlastní obyvatelé obce, sousedé vražděných lidí. 

„Moji kamarádi ze školy mi to všechno popsali. Na náměstí musela čtyřicítka Židů nést v průvodu Leninovu hlavu a zpívat u toho. Němci šli z boku a Poláci je popoháněli,“ vypráví devadesátiletý Franciszek Karwowski, jeden z posledních pamětníků. Tehdy mu bylo 12 let a do Jedwabného chodil do školy. Bydlel ale v sousední vesnici Janczewko, a tak sám nic neviděl. Co se stalo, se dozvěděl od svého otce, který ten den vyjel do Jedwabného s koňským povozem koupit váhu. „Otce s mým starším bratrem zastavil na křižovatce Němec. Rozkázal mu, aby v Jedwabném pomohl shánět Židy na tržiště. Otec řekl 'dobře', ale potom utekli. Mnoho lidí utíkalo, protože se toho nechtěli účastnit.“

Skupinu 40 Židů zavraždili místní jako první. Skončili v masovém hrobě ve stodole nedaleko za městem i s hlavou sochy Lenina. Židé totiž byli v duchu nacistické propagandy obviňováni z rozpoutání války, která pro východ Polska znamenala sovětskou okupaci. Pak Poláci nahnali do stodoly několik stovek dalších Židů a budovu podpálili.

Stovky zavražděných

Kolik lidí ve stodole zemřelo, se neví, vědcům se podařilo najít ostatky 340 těl. Nikdy ale nebyla s ohledem na židovské tradice provedena plná exhumace, a tak mrtvých mohou být stovky. Podle historika Krzysztofa Persaka z Institutu národní paměti možná až 800.

Franciszek Karwowski z Jedwabneho je přesvědčen, že Poláky k vraždě svých židovských sousedů donutili Němci, a připomíná, že místní mnoha lidem naopak pomohli utéct. Jeho rodina dokonce později sedm Židů až do konce války ukrývala. Desítky let byl na místě stodoly pomník, který tvrdil, že za smrt mohli výlučně nacisté. V roce 2000 ale Gross a později také polský vládní Institut národní paměti dokázali, že vraždili Poláci vedení starostou městečka Marianem Karolakem.

Zločinu se v různé míře podle Persaka účastnilo sto až dvě stě místních, sjížděli se na povozech do Jedwabného z okolních obcí už od rána. Mnozí jen přihlíželi, někteří plenili majetek zavražděných. V den zločinu se v Jedwabném nacházela jen hrstka německých policistů, kteří na vše jen dohlíželi. Podle Persaka neexistuje svědectví, že by Němci kohokoliv přímo zabili.

"Tak strašný zločin jako v Jedwabnem, kde byla celá židovská obec polskými sousedy upálena (totéž se stalo i v sousedním Radziłówě), se už pravděpodobně jinde v Polsku nestal. Historici z Institutu paměti národa už na nic podobného nepřišli. Ještě se ale úplně všechno neví o jednotlivých vraždách Židů. Poláci je zabíjeli ze strachu, z touhy zmocnit se majetku, nebo jen proto, že to bylo beztrestné. Tohle teď historici začali zkoumat a podle mě to bude další velký objev, protože takových vražd bylo opravdu hodně," říká na serveru Holocaust.cz Anna Bikontová, autorka knihy My z Jedwabneho.

Jiní Poláci však riskovali své životy, aby Židům pomáhali. Nejvíce nositelů izraelského ocenění Spravedlivý mezi národy je právě Poláků, téměř 6400. O to větší rána pak zjištění, kdo v Jedwabnem vraždil bylo v roce 2000 pro celou polskou společnost.

Pogromu předcházela protižidovská opatření

Meziválečná tzv. druhá Polská republika byla domovem pro přibližně tři miliony Židů, což představovalo bezmála 10 % její celkové populace. Po Sovětském svazu šlo o druhou největší židovskou komunitu v Evropě. Hlavní město Varšava, jejíž každý třetí obyvatel byl židovského původu (podobně jako v dalších velkých městech Krakově, Lodži, Lvově či Lublinu), pak byla ve 30. letech druhým největším židovským centrem na celém světě. 

Ve 30. letech 20. století ruku v ruce s rostoucím vlivem pravicových stran zesílily antisemitské nálady a polské úřady zavedly některá protižidovská opatření - tzv. numerus clausus (omezený počet míst pro židovské studenty na vysokých školách), zavedení „lavicových ghett“ v učebnách, hospodářský bojkot, omezení přístupu Židů k určitým povoláním, jejich vytlačování ze státní správy, školství či armády, fyzické napadání atd. Spektrum židovských politických organizací sahalo jak od levice (Bund) k pravici, tak od náboženských tradicionalistů (Agudas Israel) k sekulárním modernistům (sionisté, socialisté).

Přečteno: 736x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Historie, Židé, pogromy, Polsko



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo