romea - logo
4. prosince 2016 (neděle)
svátek má Barbora
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Madrid: Cesta ze slumu do nájemního bytu

Madrid, 28.8.2012 10:26, (Romano voďi)
Zbouraný slum Santa Catalina (foto: Karel Novotný)
Zbouraný slum Santa Catalina (foto: Karel Novotný)

Romové v České republice se potýkají s podobnými problémy jako Romové ve Španělsku, potažmo v celé Evropě: s nezaměstnaností, bydlením a vzděláním. Nevyhovující bydlení a praktická nemožnost získat klasické nájemní bydlení je pro celou řadu romských rodin v České republice velmi palčivá otázka. Celé rodiny končí na předražených ubytovnách a stát ani města nemají žádnou strategii a koncepci sociálního bydlení.

A právě to se nyní pokouší změnit Městská část Praha 14 prostřednictvím projektu Role měst v integraci sociálně vyloučené romské lokality - Praha 14, která se chce inspirovat ve Španělsku a Holandsku a přenést příklady dobré praxe v oblasti řešení problémů sociálního začleňování romské menšiny do této městské části.

„Dvě zahraniční stáže jsou určeny pro zaměstnance ÚMČ Praha 14, představitelé jiných městských částí a další partneři ze sociální oblasti. Program je zaměřen na strategické plánování s cílem začlenění obyvatel sociálně vyloučených romských komunit. Prioritně budou aktivity zaměřeny na zaměstnanost, bydlení, sociální péči a komunikaci s veřejností,“ uvedl David Beňák, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu městské části Prahy 14.

V červenci zástupci radnice Prahy 14, Prahy 7, Prahy 5 a zástupci neziskových organizací navštívili Madrid.

Romové ve Španělsku

Španělsko je zemí s nejpočetnější populací Romů mezi zeměmi západní Evropy. Podle kvalifikovaných odhadů jich na jeho území žije min. 700 000 (nejnižší odhady se pohybují okolo 400 000, nejvyšší dosahují počtu až 1,2 mil.). V dnešní době žijí Romové ve Španělsku především ve velkých městech, přičemž až 45 % žije v Andalusii, autonomní oblasti na jihu země. V Madridu žije asi 45 - 60 tisíc Romů. Přesná čísla, stejně jako v ČR, neexistují.

Sami španělští Romové si říkají Kale (romsky „černý“) a stejně tak nazývají i svůj jazyk, romský etnolekt španělštiny.

Ani ve Španělsku nelze o Romech hovořit jako o homogenní skupině, přičemž rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou založeny také na odlišné ekonomické úrovni či náboženském vyznání.

Podobně jako v jiných evropských státech je od majoritní populace odlišuje úroveň dosaženého vzdělání. 71 % Romů starších šestnácti let nemá ukončenou povinnou školní docházku a pouze 1 % má dokončené vysokoškolské vzdělání. Jako další výrazný odlišovací prvek je pak uváděna věková struktura, neboť odhadem téměř 70 % romské populace ve Španělsku je mladší 25 let.
Na základě četných hodnocení lze konstatovat, že v otázce zlepšování situace bydlení Romů se Španělsko v posledním desetiletí zařadilo na přední místo mezi evropskými zeměmi. Těm je také často předkládáno jako příklad dobré praxe. V současné době žijí v osadách, lépe řečeno ve slumech, jen 4 % tamní romské populace, a u 88 % Romů lze konstatovat, že jejich bydlení je důstojné.

Počátky snah Autonomní oblasti Madrid spolupracující s magistrátem města Madrid o intervenci vedoucí k odstranění slumů se datují do 80. let, přičemž prvním krokem bylo sčítání obyvatel slumů a jejich přesidlování do holobytů v účelově vyčleněných blocích budov a unimobuněk, ze kterých se však postupem času staly další sociálně vyloučené lokality. Ty však v současné době již neexistují a od zmíněné strategie se také upustilo.

Do tvorby a realizace bytové politiky bylo v posledním desetiletí ve Španělsku zapojeno široké spektrum institucí, včetně neziskových organizací. Organizace Fundación Secretariado Gitano například na zakázku vlády již v r. 1991 vypracovala studii o bytové situaci Romů ve Španělsku, na jejímž základě docházelo k likvidaci slumů a přesidlování romských rodin do standardních bytů.

Od druhé poloviny 90. let jsou rodiny přesídlené ze slumů rovnoměrně rozmisťovány do běžné zástavby města, do jednotlivých městských čtvrtí dle celkového počtu obyvatel, a je jim věnována intenzivní péče a podpora před i po přesídlení.

Finanční krize ve Španělsku však zasáhla i oblast realitního trhu, který se po boomu (započal v 80. letech 20. století) ocitnul ve stagnaci a potýká se s hypoteční krizí. Mnoho lidí přišlo o své domovy a ve Španělsku roste počet bezdomovců i občanských nepokojů.

Ze slumu do nájemního bytu

Jednou z institucí, které se snaží řešit bydlení těch nejchudších v madridské autonomní oblasti, je příspěvková organizace IRIS (Institut pro obnovu bydlení a sociální integraci, založen roku 1998), která byla zřízena Autonomní oblastí Madrid prostřednictvím regionálních zákonů a spadá pod Ministerstvo životního prostředí a územního plánování. Financuje ji tedy madridská regionální vláda, částečně i město Madrid a je financována i z vlastních příjmů. IRIS má 122 zaměstnanců a roční rozpočet přes 20 milionů Euro.

Organizace se zaměřuje na zlepšení bydlení romských rodin ze sociálně vyloučených romských lokalit a jejich integraci do majoritní společnosti.

Španělské sociálně vyloučené lokality, tzv. „chabolas“ jsou chudinské čtvrti, které se podobají spíše slumům než lokalitám známým z České republiky. Podle institutu bylo v roce 2011 na území autonomní oblasti Madrid 482 slumů.

Cílem IRISu je odstranění právě těchto chudinských čtvrtí v madridské oblasti a zajištění přestěhování jejich obyvatel.

„Naše kompetence zasahují do sociální oblasti, konkrétně do bydlení. Máme na starosti přestěhování romských rodin do bytů, které jsou majetkem našeho institutu,“ říká Jose Luis Moreno Torres, ředitel IRISu.

„IRIS vlastní kolem 2 400 bytů a pracujeme s 2 056 rodinami. Byty nakupujeme na volném realitním trhu a pronajímáme je romským rodinám. Snažíme se získat byty po celé oblasti Madridu. Naším cílem je, aby ti lidé nebydleli společně,“ vysvětluje Pedro Navarrete Torosa. V roce 2011 nakoupil IRIS celkem 58 bytů, které stály přes 9 milionů Eur.

Část bytů, postavených městem (konkrétně 10%) bývala dříve poskytována pro účely sociálního bydlení IRISu. Tato praxe je však dnes již minulostí.

„Nájem v našich bytech by na volném trhu stál přibližně 300 – 400 Euro. Pro naše klienty je tento nájem 50 – 150 Euro,“ dodal Pedro Navarrete Torosa.

„Vytvoření vlastní developerské organizace, která získává byty pro sociálně slabé a znevýhodněné občany vnímám pozitivně, i když jako velmi finančně nákladnou činnost,“ uvedla pro Romano voďi asistentka radní MČ Praha 7 Ivana Němcová.

Výběr rodin, kterým je poskytováno sociální bydlení v bytech IRISu, podléhá přísným pravidlům. Jejich roční příjem například nesmí přesahovat 22 tisíc Euro, ve slumu musí žít déle jak pět let apod. Bydlení není možné nabídnout rodinám, které již v minulosti bydlely v nájemním bytě od IRISu a nyní jsou zpátky ve slumu, nebo těm, které bydlení od IRISu v minulosti odmítly.

„Konkrétní byt vybíráme na míru každé rodině. Například podle počtu členů rodiny, podle zdravotního stavu a samozřejmě i podle našich kapacit,“ popsala způsob přidělování bytů Maria Jose z IRISu.

Institut ve vyloučené lokalitě pracuje s lidmi na třech základních úrovních: poskytuje jim jednak obecnou sociální podporu, jednak pomoc před přestěhováním a pomoc při stěhování samotném.

Rodiny žijící ve slumu, které se stěhují do nájemního bydlení, mají pracovníci institutu podrobně zmapovány. Ke každé rodině, či jednotlivci přistupují individuálně. „V lokalitách pracujeme v týmech. Jeden tým má vždy minimálně tři, maximálně osm pracovníků. Záleží na počtu osob, které v lokalitě žijí. Vždy je tam nějaký sociální pracovník, vzdělávací pracovník a také koordinační pracovník“, vysvětluje Maria Jose, podle které je horší nechat romské rodiny ve slumech a situaci neřešit, než řešit problémy po přestěhování Romů mezi španělskou majoritu.

„V den, kdy je vyloučená lokalita likvidována, pracují všechny týmy najednou. V tu chvíli totiž probíhá vlastní přestěhování rodin,“ popisuje Maria. „V den, kdy rodiny dostávají klíče od bytu, je jejich slum zlikvidován. Ten den bývá pro rodiny velmi emocionálně náročný,“ dodává Maria.

Činnost IRISU a především politickou vůli řešit sociální vyloučení Romů hodnotí pozitivně i Jan Schroth z MČ Praha 14. „I přes několikaletou a aktuálně se prohlubující hospodářskou krizi jsou stále alokovány prostředky k pokračování již započatých koncepčních aktivit. Již dříve nastavený a zaběhnutý systém, v jehož rámci je část aktivit IRISu postavena částečně i na principu samofinancovatelnosti a příjmy z nájmů slouží k nákupu dalších bytů, zaručuje poměrně velkou schopnost dlouhodobé udržitelnosti. Velkou roli v tom hraje i skutečnost, že institut byl založen a funguje na základě zákona,“ uvedl Jan Schroth.

Po přestěhování práce s rodinami nekončí

Služby institutu provází zúčastněné rodiny jejich sociální integrací prostřednictvím zakládání středisek, která nabízejí nejrůznější služby v místech, do nichž byly přestěhovány. „Práce IRISu nekončí tím, že se rodiny přestěhují. Snažíme se o komplexní zařazení lidí do společnosti, tedy především v oblasti kulturní, vzdělávací a na trhu práce,“ uvedl ředitel IRISu.

Práce IRISu je tedy postavena na třech základních pilířích. Prvním cílem je získat pro rodinu ze slumu nájemní bydlení, po přestěhování jim poskytnout sociální pomoc, předcházet konfliktům se sousedy. Důraz je kladen na snahu docílit aktivní spolupráce jednotlivců na procesech, které vedou ke změnám jejich dosavadního života.

Po přestěhování rodiny mezi majoritní španělskou populaci poskytuje IRIS tzv. Službu sousedské péče (ASIVECAM), která začala fungovat v roce 2008. Cílem je předcházet konfliktům mezi přistěhovanou rodinou a ostatními nájemníky. Pokud takové konflikty vzniknou, ASIVECAM je řeší. Právě konflikty mezi nájemníky mohou být i důvodem k odebrání bytu přestěhované rodině.

„Náš původní tým se skládal z 11 odborných pracovníků. Byli to sociální pracovníci a pracovníci, kteří měli na starost vzdělávání. Začali jsme působit v pěti částech madridské autonomní oblasti,“ popisuje začátky fungování služby jedna z koordinátorek. Byly vybrány tři typy lokalit, kde začala být služba poskytována. „Byly to lokality, kde již existovaly nějaké dlouhodobé sousedské konflikty, lokality, které existovaly 4 – 5 let a konflikty teprve vznikaly a lokality, kde byly nově přiděleny byty,“ řekla koordinátorka.

V roce 2011 byla služba poskytnuta 21 tisícům lidí.

„V lokalitách žijí velmi často lidé z rozmanitého kulturního prostředí a mohou tam vznikat konflikty. Ty samozřejmě mají potenciál mařit cíl našeho snažení, neboli zlepšení bytové situace jednotlivých rodin. Chceme, aby se lidé vzájemně seznámili, a především jim dáváme pocit, že při řešení problémů nejsou sami, že jsme tady pro ně a s nimi,“ vysvětluje koordinátorka. „V rámci naší činnosti řešíme i problémy s nelegálním obsazením bytů,“ dodala.

Vznikne v ČR pražský IRIS?

V celé Praze žije podle odhadů asi 24 tisíc Romů. Na území Prahy 14 žije odhadem 1000 až 2000 Romů. Většina z nich žije v sociálně vyloučených lokalitách a je ohrožena sociálním vyloučením.

„Na městské části v tuto chvíli pracují dvě terénní pracovnice, které ročně pracují s více než stovkou klientů. V rámci komunitního plánování zde vznikla pracovní skupina zaměřená na tuto skupinu obyvatel,“ uvádí David Beňák.

„Pokud jde o aktivity a služby poskytované IRIS: do určité míry je možné některé služby realizovat zejména pokud jde o komunitní přístup k bydlení, řešení mezisousedských konfliktů a nabídku tzv. aktivizačních programů s vazbou na trh práce. Tuto dobrou praxi se budeme snažit uvést v život v městské části Praha 14“, dodal pro Romano voďi David Beňák.

Jak bylo již zmíněno, rozpočet madridského IRISu se pohybuje kolem 20 milionů Euro ročně, tedy asi 500 milionů korun. Skoro polovinu investuje IRIS do nákupu bytů. Pokud se podíváme, s jakými problémy se potýká Agentura pro sociální začleňování, je zřejmě naprosto nereálné, aby podobný institut v ČR vznikl.

IRIS (Institutu pro obnovu bydlení a sociální integraci)

  • Počet zaměstnanců: 122
  • Roční rozpočet: přes 20 milionů Euro
  • Počet nájemních bytů: 2 400
  • Počet rodin: 2 056


Přečteno: 4007x

Kam dál:

Štítky:  

RV 7-8/2012, Soužití, Evropa, Bydlení, Sociální vyloučení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Unimobuňky zajištěné městem pro vystěhované obyvatele (Foto: Facebook organizace PresHranice, z.s.)

Radim Kupec: Rozumná společnost na chudobě ani nešetří ani nevydělává

2.12.2016 16:01
Zhruba před měsícem byl v Žilině na Slovensku za asistence policie vystěhován a následně stržen bytový dům na ulici Bratislavská. Jeho cca 120 obyvatel, včetně 58 nezletilých dětí, bylo přesunuto na pár dní do nedaleké tělocvičny, kde následně tito lidé dostali na výběr dvě možnosti. Zůstat na ulici bez jakékoliv náhrady, nebo jít do tzv. provizorního přístřeší, které jim zajistilo město.
 celý článek

--ilustrační foto--

V Brně má dojít k vystěhování více než stovky rodin. Chystá se protestní pochod

2.12.2016 15:22
Více než 110 rodinám s dětmi z brněnského Cejlu hrozí od Nového roku vystěhování. Iniciativa Chceme bydlet! proto na úterý 6. prosince svolává protestní pochod, kterým chtějí jeho účastníci vyjádřit podporu ohroženým rodinám a také upozornit na praktiky spekulantů s bydlením. Začátek akce je od 17:30 ve Vlhké ulici, trasa povede přes Moravské náměstí, kde sídlí firma Dolfin R.E., a skončí u Nové radnice.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo